Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Shining - Lots of Girls Gonna Get Hurt

ShiningLots of Girls Gonna Get Hurt

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Mini-album pro maxi fans, ostatní mohou poslechnout, ale nejspíš odejdou nepolíbeni ani jednou z dívek.

Sebevražedné sdružení akutně stižených jedinců SHINING nespí a připravilo si dárek pro nejvěrnější. Tím je čtyřskladbové EP coververzí, které se svou náplní vyhýbá metalu, potažmo všem zlým a ještě zlejším kolegům, jak by se mohlo na první pohled nabízet. Není tomu tak, SHINING vsadili na interpretaci skandinávských pop/rockových skupin, jejichž tvorba mně osobně příliš neříká. Výjimkou je samozřejmě negativní rockerství Katatonia, ke kterým vzhlížím se stejným zaujetím jako k pokynům tempo diktující manželky. Ostatně, nebyli by to ani SHINING, aby se v případě neřadového alba vytasili s nějakou kulišárnou, která vyprovokuje mnoho z kovaných bratrů a nositelů šeredně zapáchajících džísek.

 

Ovšem tímto komentářem má veškerá radost z minialba končí. Výběr songů je netradiční, to ano, ale jejich ztvárnění samo se až příliš sveřepě drží originální předlohy a to je na coverdesku málo. V coverech přece má být nějaký impuls, který dostane původní podobu písně o krok, dva jinam. Otázkou zůstává, zda jsou SHINING důraznějšího překopání k obrazu svému vůbec schopni. Švédi prostě zůstali ve šlépějích Švédů (plus jedné finské saunící se družiny), skladby jednoduše přehráli, dodali pouze vlastní, lehce infekční feeling a zaklapli za sebou dveře kliniky. Ohledně prvního případu zvolených autorů původních písní snad jen tolik, že melancholické duše Katatonia si netřeba dlouze představovat. Navíc track "For My Demons" platí za velmi oblíbený a vyhledávaný artikl nejen v rámci kapely, ale rovnou v šuplíku s nálepkou "depressive rock". Jen dodám, že šlágr lze nalézt na albu "Tonight's Decision", jenž uzávírá dekádu devadesátých let, ovšem album jako takové naopak otevírá.

 

Další dvě švédské úderky lze chápat jako vzájemně dost odlišné. Kent produkují jakýsi ekvivalent soudobé rockové vlny, naproti tomu Imperiet se drží spíše post punkové éry, což mě dělá asi největší radost z EPka, neboť Niklas prohloubí svůj vokál a a skladba jako taková má příjemně gotickou náladu. Poslední přehranou záležitostí jsou Finové Poets Of The Fall, díky kterým se SHINING drží velmi jemné, povětšinou akustické polohy a dávají tak nadobro zapomenout na své krví podlité kořeny.

 

Přínos tohoto EP je nalajnován spíš opravdovým fans a stejně tak těm, kteří jsou momentálně unaveni ryze metalovou produkcí. Ti co lační po kombinaci různých odrůd rockových možností, budou nejspíš také částečně uspokojeni. Nejvíce se budou dmout asi jedinci, kterým trojice skandinávských rockůvek něco říká a budou tak schopni subjektivních vyhodnocování, ale těch asi mnoho nebude. Věc se má tak, že si SHINING nahráli hrstku skladeb pro radost a aby ukázali, že nic není tak vážné jak vypadá. Přínosné je ovšem "Lots Of Girls Gonna Get Hurt" jen minimálně. Záměrnému kopírování originálních předloh by spíš prospělo něco netradičně bláznivého, čehož jsou Niklas a spol. přímo ukázkově schopni. Takto jsme jen svědky uhlazeného přednesu decentních skladeb. Ale co, nechme to být, o nic nejde...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky