Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Slugdge - Esoteric Malacology

SlugdgeEsoteric Malacology

Sorgh18.9.2019
Zdroj: Bandcamp, mp3
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: Skoro to nejde vyslovit, nebo nevím jak. Slugdge. Podivnost, jazyková hříčka, ale hlavně skvělá kapela, která má v oblibě sliz a tvory jej plodící.

O kapele Slugdge jsme už jednou psali, ale nedalo nám to vzít to všechno ještě jednou a podrobněji. Navzdory tomu, že to není čerstvá novinka a navzdory tomu, že už o ní byla kdysi řeč. Zanechala v nás hlubší než běžné dojmy. Takové víc slizké...


 

Tahla kapela ze Spojeného království je totiž fakt něco. Nejen že překvapuje svým jménem, ale nazvat své album po vědě o měkkýších, navíc v esoterické rovině, to je prostě nápad hodný obdivu. A baví mě to jako prase, je to vtipná a současně vymakaná hudba se spoustou technických detailů. Zoologismus v této formě má potenciál přitáhnout všechny, které přírodopis základní školy neoslovil a nezmar hnědý pro ně zůstal jen mlhavou příšerou z nočních můr. Slimáci, houby a další měkcí tvorové jsou zde přeneseni do tvrdé formy progresivního metalu, obalují se tvrdým krunýřem a stávají se oříškem k hlasitému rozlousknutí. Nejde o suchopárné definice druhové pestrosti, texty jdou do široka a o měkké téma se někdy jen lehce otírají, ovšem pocit choroboplodných částic, plísní, hub a šneků je všudypřítomný.  Do toho otázky Boha, vědy a lidství, celostní koktejl.

 

Pestré barvy z přebalu desky Esoteric Malacology se podobně jako u jejich minulých alb zvolna vlévají do hudebních střev. Je to fantastický, barvami hýřící obal provokující představivost. Při hlubším zkoumání může působit trošku nechutně, ale barvičky spolu ladí a vždy se dá uhnout očima někam jinam. Prodírat se vlhkými kličkami a záhyby je zážitek jak vizuální, tak poslechový. Hudební mana na mně nenechala nit suchou a zakrátko jsem ronil sliz.

 

Rozšafná hudební témata nemají ostré hranice a jde o technicky dokonalý příklad zhmotnění přírodopisného poznání. Progresivní death metal se ukazuje jako ideální metoda pro tento typ výuky. Hudební zákruty odpovídají oblým tvarům slizkých tvorů a riffy řežou jako písek, po kterém se tihle tvorové plazí. Zpěv je zaujatou přednáškou odborníka, který tajemnou krásu těchto tvorů považuje za něco úplně normálního. Odborné výrazy, poučky a bádací postupy nepůsobí sevřeně, hudební svoboda je nade vše a v učených hlavách zraje touha trhat žánrová pouta. Převažuje hrubý vokál, ale své místo zde má i čistý zpěv, autoritativní hlas, který lahodí uším nateklým moudrostí. Ostré hrany a tvrdost death metalu retušují melodická sóla, kapela tu a tam využívá klávesových plošek, aby tvořily mosty mezi rozmanitým tokem biologického materiálu. U předchozí desky mi nazvučení kláves připomínalo pseudozvuk spinetu u italských Sadist, letos nabyly univerzálnější podoby.

 

 

Jak přibývají poslechy, čím dál víc se utvrzuji v názoru, že je to nadmíru chytrá muzika. Tolik nápadů zpracovaných špinavým řemeslem, které útočí tvrdostí, měnícím se rytmem a střídáním nálad, jenž je místy až osudové. Album na jednu stranu ctí prapor hutného deathu, aby na sebe jinde vzalo atmosféru lehce pouťovou, kdy se školometská vážnost vypaří. To je chvíle, kdy by někdo mohl správně tipnout odkud Slugdge jsou. Ta stará, dobrá Anglie a podivné spolky křížící atmosférické výrony s vyšším uměním. Akercocke, Voices, tímhle směrem to lehce táhne. Pomalé, melodické, až dojemné pasáže mají stejnou důstojnost a charisma. To ostatně probleskuje celým albem, jen je víc skryto pod vrstvou mazlavé hmoty.


Ta naštěstí neuškodila zvuku, který je čistý a ostrý, a umožňuje vidět do nitra slizké říše. Člověka ten detailní pohled může napoprvé odradit a zhnusit, ale bez zbytečného ostychu je to krása, kterou je třeba ocenit a vyzdvihnout. Ti měkkýši si to zaslouží.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 25.11.21 7:50

Konečně nějaká diskuse :) Takže můj názor je ten, že se musím zastat svého redakčního kolegy. V obecné rovině mám rád, když má někdo svůj styl a právě ten Victimerův je mi velmi sympatický a rovnou se i přiznám, že mnohdy i inspirativní. A za další je to přesně tak, jak psal Corrvuss a Jirka - má-li hudba nějaký smysl, který v posluchači vyvolává určité výjevy, tak proč se o ně nepodělit? Já v tom právě vidím autorovo vcítění se do daného muzikantství a důkaz toho, že mu poslech podobného není lhostejný, ale něco v něm vyvolává a působí na něj. Nejlepší pak je si materiál pustit a objevit v něm ty momenty, které jsou popisovány. Sám jsem třeba takhle napsal recenzi na Sigh, kterou dodnes chápu jako živý komentář k poslechu. A když už tu píšu o sobě, tak i uvedu určitou výtku, kterou jsem dostal od svého letitého kamaráda (byl mi i za svědka na svatbě), že když četl jistý rozhovor v jistém tištěném zinu, tak nabyl dojmu, že bych mohl některé formy pojmout jinak, že mu to takhle připadá hrozně malé. Má odpověď byla prostá: to bych pak ale nebyl já. A přesně takovým způsobem to máme, hádám, všichni nadšenečtí pisatelé. Chceme mít svůj rukopis a abstraktní volbu ve vyjádření, protože to činí dané jedinečným a tím nemyslím úpornou snahu pisatele o nějaký formát, ale jasné vnoření se do konkrétní hudby. Přeci jen být za každou cenu nad věcí a vlastně i nestranný, tak od toho je tu Fullmoon a jemu podobní. Tenhle styl sice zavedla Apačka (a tiše přeju klid její duši), ale vzápětí se z toho stal fenomén. Ale abych se vrátil k podnětu reakcí: milé S, neber toto jako nějaký ostrý výsledek odsouzení tvé reakce. Je to diskuse, volné povídání s názory různých lidí. Ten tvůj respektuji a rozumím mu, jen si dovolím jej přehodnotit na příliš wikipedický. Ono je ve skrze snadné napsat holá fakta o daném materiálu a jít přímo k věci, ale kde jsou emoce? Kde je důsledek působnosti? Není pak škoda si nepřečíst dojmy, které nahrávka vyvolala?

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-Ruadek- / 18.9.19 8:12odpovědět

Jedna z nejlepších desek minulého roku. Začal jsem poslouchat cca před měsícem a neustále baví. Roztodivný roztoč to je.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky