Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sodom - Genesis XIX

SodomGenesis XIX

Michal Z23.8.2021
Zdroj: Flac
Posloucháno na: FiiO X1, FiiO E06, Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Sodom předvádí redefinování svého původu a podstaty. Chrlí vysokorychlostní drtivé hrůzy bez jakéhokoliv ohledu. Živost a přirozená animální hladovost působí čistě a old schoolově. Současný divoký naturel starým Sodom svědčí. Album není jen o rychlosti a divokosti. Nenechte se zmást. Sodom jsou zkušení matadoři a album je vcelku barvité.

Někdy tomu náhoda chce, že člověk čirou náhodou něco odhodí, aby to záhy nebo za léta znovu zvednul a navázal. Stejný paradox mě potkal s Echoes potažmo Sodom. Jejich poslední náramné album z roku 2016 - Decision Day mě doslova nadchnulo svým melodickým výsledkem. Poté se však začaly dít věci, dlouholetí pomocníci Sodomvoda Toma – Bernemann a Makka byli odejiti a řady souboru obohatila nová a staronová krev. Esenci a patinu starých dob nyní dodává veterán Frank Blackfire, kterýžto v souboru dávno zanechal své stopy. To by mohlo být i vodítkem pro nynější vyznění souboru. Sodom provedli úkrok do své minulosti jak kompoziční, tak zvukový.

 

Po prvotních nesmělých schůzkách s albem jsem mu příliš šancí nedával. Ale to byly jen mé předsudky vzniklé tím, že nedostávám, co očekávám. Podvědomí mělo hlad na jiné Sodom. Sodom dneška zní jako oprášený, dávný, neurvalý a hladový po drsnostech. Angelripper zavelel a otočil kormidlo do minulosti. Nečistý surový sound, jednoduché skladby bez příkras prokořeněné těmi barvitějšími. Řekl bych, že se mu zastesklo po době, kdy se německý thrash líhnul a on byl strůjcem. Navíc proč jít někomu na ruku, když můžete dělat to, co chcete a v rytmu tandemu srdce – hlava.

 

 

Dřevní neohoblovaný hrubý úvod alba nastíní jasný diktát. Hromská basa se stejným prostorem jako kytary společně se zbýčenými animálními bicími vše srovnávají na albu Genesis XIX do germánské latě. Strýček Tom a jeho kolektiv to nijak nekomplikují. Každého chytne za límec a vhodí do rozjetého mosh-pitu. Sodom jako by si sami pro sebe redefinovali svůj původ a podstatu. Chrlí vysokorychlostní drtivé hrůzy bez jakéhokoliv ohledu. Živost a přirozená animální hladovost působí čistě a starosvětsky. Současný nefiltrovaný divoký naturel starým Sodom svědčí. Obrat od melodického směřování mi občas přesto přijde líto. Humpolácký dřevní thrash podaný na hraně obyčejnosti a mistrovství mě však utvrzuje ve správnosti současného směřování. Žádné kudrliny či uchopitelné melodie. Jen drtička, z jejíhož lomozu tu a tam náhodně splynutím rámusu vznikne zkřivený element refrénu či fragment melodie.

 

Tom se spolu se Sodom kompozičně vydává i do rozlehlejších kompozic, které oproti zbytku materiálu mají čas růst do rozličných končin od kvapu. Mohou si dovolit začít budovat atmosféru třeba doomovým majestátem. Ten je následně zalit rozžhaveným thrashovým kovem. Nacházím zde i nejedno východisko z klasického thrash metalu k epické rozmáchlosti a do kreatorovské melodiky. Ale jen po lžičkách a s umírněností mistra svého oboru. Jednou použitá němčina dodává skladbě na naléhavosti výrazu a vůbec bych se jí neštítil být Sodom a používal ji častěji. Tělo sešlehané, mysl zbídačená a přesto naplněná. Poslech thrash metalu, jak má být. (Ne)dospělé album které by bez nadhledu a zkušeností asi takto nedopadlo. Vřava Genesis XIX jest slušná a zanechává mě spokojeným.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky