Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zatoulala se ke mně po dlouhé době doomová nahrávka, která mě hezky nakopla. Úplně nechci, aby to vyznělo, že doom metal je jako žánr vyčerpán a passé, spíš jsem čím dál vybíravější a zrovna doom patří ke stylům, které si beru na paškál čím dál okrajověji. Ovšem čest výjimkám, takový debut Soft Curse za hřích určitě stojí a pokusím se nastínit, čím zaujal. Zcela nová kapela z Kalifornie si vydala svůj první rituál svépomocí a narazil jsem na něj, jak už to bývá, prakticky náhodou. Nečekán a nezván jsem vstoupil na známé stoner-doomové území a neplánovaně si začal užívat způsob, jakým se Soft Curse na své prvotině prezentují. Jak umně se vyhýbají klišé, jak snadno a přesvědčivě se po daném území pohybují a jak je výš položený čistý vokál pro desku zásadně osvěžující.

Soft Curse jsou doomoví hard rockeři, stoner metaloví kumpáni, kteří míchají ze známých a prověřených ingrediencí chutný lektvar. Jsou sklíčení, úderní, jsou epičtí i vyklidnění. Pohyb po poměrně úzkém prostoru si přizpůsobili podle sebe, aniž by museli vzhlížet k velkým jménům. Asi vás při poslechu nějaká napadnou, ale řekl bych, že Liminal Ritual je albem, které vás nenutí uvažovat tímto směrem.

Je to čistá užívačka. Valící se riffy ve středním tempu zní povědomě a přitom jsou skladby kompozičně zajímavé a svěží. Nad kamenitým soukolím se vznáší čistý vokál Jonnyho Andrewa, který vstupuje do děje v rozumné míře a přesto je dominantní. Položení Jonnyho hlasu je vyšší, než bývá u stoner metalu zvykem, což je asi zvláštnost, ale potom je tu samotný vokální výkon, který je prostě na úrovni. A ten určuje již tak dobře nastavený chod alba. Výtečně do hutné doomové muziky pasuje a dodává ji další rozměr. Až jsem chvilku uvažoval, jestli u kapely zpívá náctiletý mládežník...

Ale aby nezapadla zmínka o tom, že Soft Curse mají pod čepicí i po hudební stránce. Jejich doom je svěží, zdravě dýchající organismus, který nepodléhá klišé. A to je právě kámen úrazu stoner doomových kapel současnosti. Jak málo z nich skutečně překvapí... Soft Curse se to ale povedlo. Liminal Ritual je osmidílné ústrojí, které spojuje pravost doomu a hardrockový naturel úplně bez příkras. Vsazeno je na bezprostřednost. Všímat si lze taky pár vzácností, jako letmých zrychlení nad běžnou než očekávanou úroveň, nebo stejně letmých proměn vokálu (umí být i brutální). To jsou však jen dokresy jinak dostatečně barevné doomové desky, která navíc není postavena na vzácnostech. V klidu si vystačí s tím být upřímná a dostatečně chytrá. Na základech, na kterých se stavěli na nohy mnozí další a přitom se jim nikdy nepovedlo stát vzpřímeně. Soft Curse to dokázali už na své první desce.

Komu tedy Liminal Ritual doporučit? Nejspíš těm, kteří se rádi vydají doomovým směrem a potrpí si na dřevní základy, ale zároveň na emoce. Nebudeme si nic nalhávat, vedle celkového dojmu, je to hlavně o nich. Smysly jsou aktivovány na plný úvazek a i když se zdá, že v tomto směru nemá co překvapit, kapele se povedlo zásobit posluchače v dostatečné míře i tudy. Je to doom, je to o sentimentu a smyslu vše procítit. A Soft Curse se umí zarýt hlouběji, než cenťák pod povrch. Zkrátka a dobře, tahle deska má co říct a do prázdného, napůl vykradeného doomování má naštěstí hodně daleko. Tohle je přímá odpověď pochybovačům, kterým se zdá být doom, stoner-doom, nebo hard rock-doom přežitý a vyčerpaný. Teď ještě najít šikovný label, který to popožene dál.