Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Squalus - The Great Fish...

SqualusThe Great Fish...

Victimer3.11.2017
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX - H330 / phone
VERDIKT: Giant Squid jsou po smrti, přivítejte svět žraločích zubů Squalus. Sludge a experimenty napříč mořem.

Těžko před třemi lety tušit, že je album Minoans od podmořsky orientovaných doomerů Giant Squid jejich labutí písní. Monstrum naposledy mávlo chapadly a zmizelo kdesi v hlubinách. Slzy jako hrachy se ovšem do širého světa oceánu tentokrát koulet nemusí. Třeba jednoduše proto, že se kapela z 80% svého původního ansámblu transformovala do nové podoby nazvané Squalus a moře jako inspirace jí zůstalo. Kdo má rád Spielbergův kultovní film Čelisti, zakládá si na jeho ději a čerpá z dialogů, automaticky šáhne po harpuně a s nožem mezi zuby se spustí pod hladinu.


Squalus se totiž prezentují albem, které na tento snímek odkazuje. Z obalu trčí zuby agresivní bestie, nahrávka samotná pak disponuje úryvky scének a dalšími momenty podporujícími film v jeho zásadním vlivu. A nejen na členy kapely. Také po stránce stylového zařazení nového spolku se logicky navazuje na alba vydaná pod jménem Giant Squid. Na kombinaci těžkopádně masívních strun a melancholie, na progresivním pohledu popohnat metalové poklesky do jiných vod, než je jen mrzké bahno a jeho nevalná vůně.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sqaulus%202017.jpg


Squlaus jsou plní nálad a "znovu" stylově ukazují, jak nenechat hustou kaši sludge o samotě a lákají ji z bažin k první pískové pláži, kde se může ukázkově vyblbnout. Kochat se příbojem, zapadajícím sluncem, nebo spolu s obřím hrdinou oddělovat končetiny od těl dovolenkujících plavců a surfařů. Míře škodolibosti se meze nekladou. Míře prznění kytarového soundu pak už vůbec ne.


Absenci kytary totiž nahrazují dvě basy, které když je třeba zdatně bagrují pobřeží a pokud má způsobený zvuk vydráždit žraločího netvora k nepříčetnosti, je dost pravděpodobné, že je jejich občasné povytažení nad ostatní nástroje velmi účelné. The Great Fish... je vhodné brát jako koncepční album. Jeho nálada se mění spolu s aktuální pitvou okamžiku žraločího vášnění z poloviny sedmdesátek. Je tu pan Quint, pan Brody i pan Dreyfuss, pardon Hooper. Ten žralok likviduje život na pláži a finance tekoucí do pokladny z rekreace prosperujícího městečka. Je třeba to vyřešit.

 


Squalus pak jako hudební doprovod s nevkusem sobě vlastním likvidují záhrobní představy klasického doomaře. Tak jako činili Giant Squid. Klavírem, naruby převrácenými samply, podivnými melodiemi, kterým kromě steřelé vážnosti prakticky nic nechybí. Snad jen mrazík, kdyby po zádech projel...


... ale neprojíždí. The Great Fish... je rozhodně vydařená varianta post doomové komplikace na téma života na moři, ale pokud si dobře pamatuji, s některými alby Giant Squid mi bylo o něco lépe. Každopádně jsem zvědav, jakým směrem se další vodní dobrodružství Squlaus rozhodne vydat. Budu připraven.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky