Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Striges - Verum Veterum

StrigesVerum Veterum

Garmfrost21.12.2020
Zdroj: mp3 / promo od distributora World Terror Committee
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Striges představuje své bestiální vize plné ničivého tempa, ale také podmanivých melodií. Slabinou může být lehce přepálená stopáž jednotlivých skladeb, která debutu ubírá na jinak výstavní kráse.

Spočítat projekty a vůbec nahrávky, kde se objevil nezmar Shatraug, není úplně jednoduché. V každé druhé významnější bandě z Finska se jeho talent minimálně objevil. Je děsivé, že ani po tolika deskách se jeho energie neunavila. A v podstatě ani nelze říct, že by se opotřeboval jeho talent, že by se začal opakovat a vykrádat. Ano, myslím, že se shodneme, že si kapely, ve kterých se mihl, nebo je jejich výhradním skladatelem, jsou v mnohém podobné a že není lehké se vyznat, co je co. Lze říct, že jeho hlavní kapely jako jsou třeba Horna, si drží stále vysoce nastavenou laťku a že jsou navzájem odlišné. Nyní se chci věnovat jeho projektu Striges, kterému konečně vychází dlouhohrající debut.

 

 

K nahrávání Verum Veterum si Shatraug pozval svého dlouholetého komplice, bubeníka LRH a za mikrofon postavil Australana, rovněž multiinstrumentalistu, Vaedise. S těmito démony vytvořil ultra rychlé, běsnící album, které prakticky nezvolní. Stylově se pánové nesnaží o žádný progres. Řekl bych, že se vracíme přímo do devadesátých let, kdy světu vládl odér černé smrti a spálených kostelů. Bestiální brutalita s relativně průzračným zvukem může být vztyčeným prostředníčkem lo-fi undergroundovým šílencům, kteří chtějí rovněž oživit nemrtvého ducha starých (ne)dobrých časů. Ozdobou Verum Veterum mimo jiné je i správně jedovatý scream Vaedise. Ten se sice nepouští do žádného dobrodružství, nebudeme-li zmiňovat pár pokusů o čistý zpěv. Tyto pokusy, jak zmiňuju, nedopadly vůbec špatně. Na živo to bude asi trošku horší, co si budeme vykládat, ale takto ve studiu prohnané mašinkami je všechno fajn.

 

Své místo v nekončící bouři ultra blastů mají i silné melodie. Samozřejmě je řeč o nehezkých melodiích, plných vzteku, nebudeme mazat čtenáři med kolem huby a lákat jej na slaďárny, když by pak dostal ránu přes vypjaté city. V tomto se tvorba Striges vůbec neliší od většiny Shatraugových smeček. Melodie, syrová atmosféra a svižné tempo k tanci a poslechu. Nejsilnější momenty najdeme v závěrečné surovosti An Ancient Mournful Soul, která se sice z výše řečeného nevyjímá, ale způsob riffování a melodického liskání ke mně zvláštním jazykem promlouvá a oslovuje mě plnou silou.

 

striges

 

Slabinou debutu je podle mě dost přepálená stopáž některých skladeb. Ani ne tak celé desky, ta je v pohodě, ale myslím si, že sedmi minutový kolovrátek není vždy nutný a po chvíli se nudím. Ostatně dlouhé kompozice Shatraug má rád a občas mu to holt ujede a takzvanou vatu se mu stříhat nechce. Desce takto občas dojde dech, což je velká škoda. Jinak je totiž Verum Veterum zabijácká bestie, která vás sešlehá, jak zákon káže. Kdo si libuje ve finském blacku a hlavně Shatraugově tvorbě, neměl by Striges a jejich Verum Veterum minout.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky