Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sun of the Blind - Skullreader

Sun of the BlindSkullreader

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Specialita roku 2009, na poli black metalu možná vůbec nejvýznamnější. Atmosféricky choré dílo.

Zhaaral, jinak člen poctivě okupující řady vesmírných zbloudilců Darkspace, dává průchod svým sklíčeným vizím i jako samotář a výsadní tvůrce projektem SUN OF THE BLIND. Pokud ještě lze v té hromadě podobně, stejně a lávou těžce zkoušených rytmů vyloudit smysl a existenci podmanivého směru, který zanechá v jedinci stopy uspokojení, je právě tento člověk jedním z mála tohoto faktu schopných. On, zadumaný, stresem moderní doby vykolejený do jiného světa s vlastními pravidly, se totiž alespoň na těchto pár momentů stává vzácným průvodcem po pusté krajině zahalené mlhovinou a věčným napětím. Práce SUN OF THE BLIND s atmosférou mě nutí k myšlence, rázně je odkrojit od urputně tlačených uskupení a nechat je volně vystoupat až k samotnému slunci. Ano, to nepálí, je jen rozostřeným bodem oblohy, která neplodí léto. Je to slunce v objetí vlhkých podzimních dní, tak bolestných a citlivých. Přesně tohle slunce řídí kroky slepoty.

 

sun of the blind

 

Diskuze jak vysoko SUN OF THE BLIND popohnat je rázem u konce. Jedná se jasné překvapení sezóny 2009, téměř dokonalou vizí ambientního black metalu s lehkým doomovým koketováním. ''Skullreader'' je nebezpečně nakažlivá nahrávka, hlásající termíny jako hypnotičnost, magie, nesvatost a smrt. Zhaaral je bezpochyby talentovaným umělcem schopným vyždímat ze sebe tajné niterní představy a přetavit je v noblesní hudební dokument. "Skullreader" je albem pro speciální poslech, večerní procházkou po lesích. Když už rodina spí, je nutno otevřít stůl a s příručním nožíkem se vydat nakrájet něco sebevědomí. Čemu se nevyhneme, tak určitě děsivým nočním obrysům těkavě kmitajících postav schovaných ve stínech. Album neveselé, tvárné a chytré. Vhodné pro milovníky ponurých aktů, vesmírných operací a .... Darkspace.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 31.5.19 16:51

Z Profan jsem byl onoho času naprosto vystřelenej. To album bylo neskutečně intenzivní a mělo v sobě haldu nápadů. Zde na první dobrou zatím ok, zejména se přidalo na echách a Dolkovu "volání do dálky", což hodně můžu, obzvšť v kombinaci s jeho pochodovými bicími, u kterých se úplně tetelim jak do nich z vejšky řeže. Nicméně oproti předchůdci už je to trochu přeprodukovaný, je tam zakomponováno zbytečně moc pičovinek, aby to bylo co nejvíc členitý a nejvíc to odnesl imo právě song Dominans, kde mě zrovna ten hnas Agnete leze luxusně na nervy. Tu rockovou přesnaženost jí nežeru. Ale je taky možný, že už na ni mám apriori averzi, protože mě v myšlenkách vrátí k hroznýmu alba Abracadabra od Dimmu Borgir, kde taky vřískala. Jinak ale dobrý, budu se tomu věnovat.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky