Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sun of the Blind - Skullreader

Sun of the BlindSkullreader

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Specialita roku 2009, na poli black metalu možná vůbec nejvýznamnější. Atmosféricky choré dílo.

Zhaaral, jinak člen poctivě okupující řady vesmírných zbloudilců Darkspace, dává průchod svým sklíčeným vizím i jako samotář a výsadní tvůrce projektem SUN OF THE BLIND. Pokud ještě lze v té hromadě podobně, stejně a lávou těžce zkoušených rytmů vyloudit smysl a existenci podmanivého směru, který zanechá v jedinci stopy uspokojení, je právě tento člověk jedním z mála tohoto faktu schopných. On, zadumaný, stresem moderní doby vykolejený do jiného světa s vlastními pravidly, se totiž alespoň na těchto pár momentů stává vzácným průvodcem po pusté krajině zahalené mlhovinou a věčným napětím. Práce SUN OF THE BLIND s atmosférou mě nutí k myšlence, rázně je odkrojit od urputně tlačených uskupení a nechat je volně vystoupat až k samotnému slunci. Ano, to nepálí, je jen rozostřeným bodem oblohy, která neplodí léto. Je to slunce v objetí vlhkých podzimních dní, tak bolestných a citlivých. Přesně tohle slunce řídí kroky slepoty.

 

sun of the blind

 

Diskuze jak vysoko SUN OF THE BLIND popohnat je rázem u konce. Jedná se jasné překvapení sezóny 2009, téměř dokonalou vizí ambientního black metalu s lehkým doomovým koketováním. ''Skullreader'' je nebezpečně nakažlivá nahrávka, hlásající termíny jako hypnotičnost, magie, nesvatost a smrt. Zhaaral je bezpochyby talentovaným umělcem schopným vyždímat ze sebe tajné niterní představy a přetavit je v noblesní hudební dokument. "Skullreader" je albem pro speciální poslech, večerní procházkou po lesích. Když už rodina spí, je nutno otevřít stůl a s příručním nožíkem se vydat nakrájet něco sebevědomí. Čemu se nevyhneme, tak určitě děsivým nočním obrysům těkavě kmitajících postav schovaných ve stínech. Album neveselé, tvárné a chytré. Vhodné pro milovníky ponurých aktů, vesmírných operací a .... Darkspace.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 9.10.13 9:12

Noví Blackfield kráčí stále dál a od prvních dvou desek, dost podobných Porcupine Tree, už ušli poměrně velký kus cesty. Srovnání s Yes a Genesis naporosto neberu, poslední Wilsonova sólovka mě nijak zvlášť nebaví, Blackfield beru více jako Geffenův projekt. Hostováním dalších hlasů je album barvitější, kratší skladby mi naopak vůbec nevadí a přeslazenost nepociťuji. Album mi sedlo poměrně příjemně, jako vrcholy Blackfield ale i nadále vidím dvě první alba diskografie.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky