Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Supreme Conception - Empires of the Mind (EP)

Supreme ConceptionEmpires of the Mind (EP)

Garmfrost4.8.2021
Zdroj: mp3 / promo od kapely
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: I přes profesorské nadání vede nahrávce metalová řezba a smysl pro brutální rauš.

O pražském projektu Supreme Conception lze v klidu říct, že jej nesvazují hranice území ani žánru. Zatímco před více než dekádou, kam sahají jeho počátky, bylo vše v českých rukou, respektive v rukou lidí z Heaving Earth, Despise či Intervalle Bizzare nebo Fleshless (vskutku zvučná jména, že) a hnáno v notně brutálním módu s programovanými bicími. Výsledkem tehdejšího snažení bylo pro mě nijak moc zajímavé EP Liturgy of Spiritual Disturbance. Předpokládám, že mezi příznivci brutal deathu a grindu bylo nadšení podstatně bouřlivější. Já doposud o existenci Supreme Conception neměl tušení a o to větší bylo a je moje nadšení z aktuální nahrávky - opět EP Empires of the Mind nesoucí se v dosti odlišném módu než debut. Z původní sestavy je ke slyšení pouze šéf kapely, growler a textař Sepp. Novému nákladu surovosti vévodí špičková technika, melodie a parádní bicí.

 

supremeconception

 

Michal Sepp Kusák svěřil hudební složku Martymu Meyerovi z Heaving Earth. Bicí dostal na starosti mladý věkem, avšak zkušenostmi a zručností mistr, hostující Aaron Stechauner (Interloper, Demise of Itylus, ex-Rings of Saturn). Spolu s Martym tvoří skvělou dvojici, vzájemně se doplňující a trumfující. Dalším hostem je basák Despise Jaroslav Petřík, který zde ale nehraje na svůj nástroj, ale přispěl svým hlasem.

 

Empires of the Mind je deskou velice krátkou, dle slov Seppových je předzvěstí desky dlouhohrající, což zní bezesporu lákavě. Dvacet minut je natlakováno čtveřicí vysoce nakažlivých vypalovaček, ve kterých je pod nánosy přitažlivých melodických vyhrávek ukryto tu více tu méně chytrých nápadů, kliček, odboček ale i stručných výpovědí. Tempo je většinou rychlé, je však variabilní. Změny přichází velice v rychlém sledu, je tedy nutné dávat pozor. Na druhou stranu je deska napsaná tak, aby i méně pozorný posluchač mohl užít spoustu brutální zábavy. Díky výtečnému zvuku a jeho závěrečnému mixu s masteringem od věhlasného Chrise Donaldsona všechny detaily krásně vyzní, zbytečně neřve a poslech takto nahuštěného alba tím pádem není utrpením. Když jsme u chválení, rád bych vyzdvihl i sci-fi front cover, který vystihuje futuristickou společnost a církve kritizující texty nahrávky. Sepp ve svých textech spíše filozofuje a raději nechá své myšlenky nedořečené, než by radikálně a jednoznačně skandoval.

 

 

Poslech takto pečlivě vymazlené nahrávky je učiněnou radostí. Extrémní metal se u nás vždycky uměl dělat, ale co s ním čarují tito chlapáci, je k neuvěření. Nejen, že v klidu snesou srovnání se zahraniční konkurencí, ale progresem, technikou i uměleckou představivostí ji často předčí. I přes profesorské nadání vede nahrávce metalová řezba a smysl pro brutální rauš. Jsem zvědavej, jak se pánové předvedou na první dlouhohrající desce, zda vysoce nastavenou laťku tímto našlapaným EP překročí nebo ji dokonce pokoří. Uvidíme! Necháme se překvapit.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky