Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Beast Of Apocalypse - Henosis

The Beast Of ApocalypseHenosis

Jirka D.19.5.2011
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Máte-li občas chuť prožít závěr dne jinak, než jak máte ve zvyku, netradičně a tajemně, tuhle desku doporučuju. Hudební tryzna, soundtrack k Dantovu Peklu, jen to nepřežeňte.

Po prvním poslechu téhle desky jsem byl přesvědčen, že byl poslechem zároveň posledním. The Beast Of The Apocalypse jsou jedním z dárečků, kterými mě sem tam častuje Míra a na vysvětlenou musím uvést, že mi album Henosis podstrčil dřív, než je sám stačil poslechnout. Nejsem nadšeným příznivcem temného okultního mystického black metalu, kteréžto žánrové zařazení jsem našel někde na webu a tak už to vypadalo, že se tahle holandská dvojice u mě nijak neohřeje. Přesto jsem se zaposlouchal už vícekrát a nakonec si říkám, že by nebylo na škodu se zmínit alespoň formou minirecenze.

 

Henosis je temná mše se všemi následky, které k ní patří. Hluboce podladěné tóny, valivé kytary, temná atmosféra, zvířecí řev naladěný od vysokých skřeků až po hluboký ryk připomínající slona v říji. Vše ubíhající v rychlém sledu s občasným zpomalením, prohloubením tajemné atmosféry a opětným probuzením démona zla a chvátáním vpřed. Vše zahaleno do podivné a záludné aury, která přitahuje, pohlcuje a láká neopatrné. Monotónní opakování stejných riffů a postupů způsobuje lehký trans ... u téhle hudby není potřeba soustředit všechny síly a hledat muzikantské finesy, tady se stačí zaposlouchat, nechat se pohltit a vydat se na nebezpečný výlet do hlubin okultismu a odvrácených stran lidského nitra.

 

Nejlepší okamžiky se hledají těžce, album hodně splývá v jeden mohutný celek, kde po vzoru dětské hry „najdi pět rozdílů“ budete chvíli hledat ... a možná jich pět najdete. Titulní Henosis není vůbec špatná, rytmická a chytlavá. Jinak je album zprudka rozjetý buldozer, který před sebou hrne všechno a všechny.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mold / 13.3.17 8:47

Ja jsem zatim ve fazi, kdy jsem presel od relativni spokojenosti k nastvanosti. Protoze jsem to slysel uz asi 30x a stale mi v hlave nejak neutkviva z ty nahravky prilis mnoho, jednotlive motivy, ale neco celistvejsiho vubec. Nejvetsi problem jsou asi bici linky, ktery by dle me mohly byt mnohem napaditejsi, nektery nasypy mi prijdou uplne zbytecny, kdyz viri prechody uvital bych spis nejakou rytmickou udernost do tech Vignovo kytarovejch pasazi. Bici linky pise Vigna a prijde mi, ze to uz dela celkem programove a sam Shalaty tam toho zase tolik z vlastni invence neprida a kapela tady celkem strada. K nejakemu feelingu, ktery by me z tech bicich linek pohltil se vzdycky propracovavam strasne dlouho nez tam neco zachytim, jednak za to muze sterilnejsi produkce (je to bez vetsi energie, akcentu), druhak proste to, ze Shalaty prvotypove neni zadnej rouhac, ale jen slusne odvadi svou praci, coz je malo . Taky mi chybi poradny chytlavy zpevovy linky, naposledy neco takovyho a v trochu vetsim mnozstvi meli na Shadows in the Light. Ze by se mi zaryl nejaky uryvek z textu v hlave to ani nahodou. Skladba cislo tri je sice hitovka a tam neco je, ale samotna skladba me az tolik nebere. Dneska jsem asi po 14 dnech tu desku vyhodil z prehravace, dam si tyden odstup a zkusim pak znova jestli se to usadi. Furt jsou to Immolation a jako jedna z poslednich kapel si drzi latku stale na nejakem nekolisavem standardu, kdyz pominu, ze vrchol v podobe alb HIA, FFG, CTAWB maji za sebou a uz vlastne jen vari z toho cim byly tyhle desky nabuseny. Posledni co me uz fakt nebavi jsou ty digitalni coverarty. V digipaku jsou alespon fragmenty z alba zvetseny a hozeny do takovy zelenkavo sedivy barvy a to vypada prijatelne a ma to trochu dusi. Po dlouhy dobe pouzili na obalu logo, coz se naposledy stalo tusim na Here in After.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky