|
|
||||||||||
Britští The Pineapple Thief jsou pro mě kapelou, na kterou se velmi těžko formuluje jakýkoliv vyhraněný názor a můžete mi věřit, že před napsáním téhle věty jsem několik minut marně hleděl na prázdnou stránku ve Wordu. Jejich několik posledních desek jsem poslouchal docela poctivě a vždycky to pro mě byl zážitek na pomezí něčeho velmi silného na jedné straně, a vyložené kulisy pro pročítání denních zpráv na webu na straně druhé. Pokud by vás zajímalo něco málo z historie formace složené kolem Brucea Soorda, odkážu vás na moje čtyři roky staré psaní o albu Your Wilderness (ZDE), kde se to nejzákladnější dozvíte.
Od té doby se kromě té aktuální udála ještě jedna nahrávka - Dissolution z roku 2018 - a rovněž se v sestavě napevno zabydlel Gavin Harrison za bicími, který tak nahrál už třetí album v trikotu této kapely. Novinka Versions of the Truth vyšla tradičně na vydavatelství KScope a k mání je (respektive spíš byla) pestrá paleta především vinylových edicí, což by sice mohlo být fajn nebýt titulního obrázku, který na mě žádný převratný dojem neudělal. V rámci diskografie TPT určitě nebude patřit k těm lepším.
Naproti tomu hudební obsah má nakročeno dobře, ale pokud to ani v minulosti nikdy nebylo zadarmo, tak tentokrát to platí dvojnásob. Na svém třináctém albu TPT působí ještě o poznání víc introvertně a uzavřeně a jen opravdu málokdy otevírají svému posluchači dveře nějakou přístupnější pasáží. V naprosté většině skladeb působí velmi křehce, plaše a naprosto, naprosto neprůbojně. Celá deska je svým způsobem lehká rocková citovka a pokud si k ní nesednete, nezaposloucháte se, okolní ruch ji vždycky odfoukne a přehluší. V tomto ohledu jde v dnešní době o naprosto netrendové a nemístně skromné album, kterému ale když se otevřete, odmění vás velmi silným a řekl bych až hluboce niterným zážitkem.
Pokud bych měl doporučit první věc, kterou je potřeba udělat k tomu, abyste si k této desce našli cestu, tak je to jednoznačně otočit na zesilovači doprava. Opravdu hodně doprava. Versions of the Truth má skutečně překrásný zvuk a jeho tichý master je možnou první překážkou k tomu, abyste nahrávku začali registrovat a přijímat na příslušné úrovni. Ale zkuste to a uvidíte, co se stane. Absolutní čistota, pevný a plný basový spodek, neuvěřitelný prostor, přehlednost i ve velmi intenzivních pasážích (přes výše napsané i takové na desce jsou, třeba závěr The Game ale i jinde). Se zvýšenou hlasitostí jako byste začali poslouchat úplně jinou nahrávku, všechna skromnost a plachost mizí, objevují se poměrně ostré kytary, velmi hutné předivo syntezátorů a pro mě naprosto dominantní rytmika (zkuste Driving Like Maniacs). Nemusíte v tom hledat žádnou velkou vědu, zkuste hned první, titulní skladbu a poslechněte hodně nahlas. Nebudete litovat.
Tenhle růst probíhá přímo před očima a je to překrásný zážitek, který stojí zato absolvovat v jakoukoliv denní či noční dobu. Strop tohoto vývoje je pro mě asi jen jeden a nese jméno Porcupine Tree. Právě jejich odkaz z desky slyším hodně silně a někde možná až moc. Je to špatně? Čistě z mého subjektivního pohledu není, protože dobrých desek není nikdy dost a jestli The Pinneaple Thief skládají muziku a myslí u toho na své oblíbence, je mi to jedno. Výsledek jejich snahy tentokrát snese velmi přísná měřítka a z pozice žánrového fanouška jsem naprosto spokojen.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
MCA / 12.1.21 12:58odpovědět
Po výborném Your Wilderness mi tahle deska tehdy přišla jako zklamání, ale dám ji tedy ještě šanci :)
Alena / 12.1.21 11:37odpovědět
Naprostý souhlas s recenzí. Poslech tohoto alba je jednoduše krásný zážitek! Titulní obrázek možná nezapůsobí na každého nejlepším dojmem, nicméně v sobě má takový zvláštní meditativní rozměr. Zkuste se na něj dívat dlouho a přemýšlet, co to má vyjadřovat. Za chvíli zjistíte, že už nepřemýšlíte a jen koukáte. To hezky odráží i pocit z poslechu toho alba, takže za mě se to velmi dobře doplňuje. Díky za recenzi. Čtu ráda všechny redaktory echoes, každý máte svůj osobitý styl, u vás se mi ovšem velice zamlouvá analytický přístup a hodnocení zvukového zpracování nahrávek. To je každopádně hodně přínosné a inspirativní, jen tak dál! Ať se daří! :)
Jirka D. / 13.1.21 6:34odpovědět
Děkuju za komentář. O analytickém způsobu svého psaní vím. Jsem technik - vzděláním, myšlením, životním nastavením, takže ani jinak psát neumím. Hlavní ale je, že se deska líbí, taky mi sedla skvěle.
Label:KScope
Vydáno:Září 2020
Žánr:prog rock
Bruce Soord - zpěv, kytara
Steve Kitch - klávesy
Jon Sykes - basa, doprovodný zpěv
Gavin Harrison - bicí, marimba
1. Versions Of The Truth
2. Break It All
3. Demons
4. Driving Like Maniacs
5. Leave Me Be
6. Too Many Voices
7. Our Mire
8. Out Of Line
9. Stop Making Sense
10. The Game
The Pineapple Thief
Your Wilderness
The Pineapple Thief v Brně
9.9.17, Brno, klub Melodka
Supreme Conception
Empires of the Mind (EP)
Anathema
We're Here Because We're Here
Kaspar Melichar
Velká derniéra
Ell
Sweetest Nightmare
Au-Dessus
Mend (EP)
Majestic Downfall
Watters Of Fate
Vitriol
Suffer & Become
Monarch
Never Forever
Katalepsy
Autopsychosis
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.