Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The War On Drugs  - A Deeper Understanding

The War On Drugs A Deeper Understanding

Jirka D.27.9.2017
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Adam Granduciel nepřekvapuje, působí možná o něco víc soft a „adamsovsky“, ale jeho snesitelná lehkost bytí má opět se své velké a silné kouzlo.

Minulá deska The War on Drugs pro mě znamenala strašně moc, což vůbec není nějaká objektivní pravda, ale současně je to vodítko k tomu, jak číst tento text. Album Lost in the Dream se zařadilo mezi moje nejoblíbenější desky v roce svého vydání (2014) a pokud si ještě matně vzpomínám, měl jsem ho přímo na špici. A Adam Granduciel byl pro mě velkej šikula. Ale jak píšu, pro vás to nemusí znamenat vůbec nic a víc vás tím taky nebudu zatěžovat.

 

Tři roky uběhly a je tu album nové, čtvrté v pořadí a pokud srovnávám s tím minulým co do umístění v světových žebříčcích, vede. A Deeper Understanding evidentně bylo očekáváno hodně, z čehož pro mě plyne to samé co v prvním odstavci. Protože tohle očekávání nevzniklo jen tak, tohle očekávání má původ v minulé nahrávce. Ale dost keců.

 

The War On Drugs band

 

Hlubší porozumění. Nějak takhle si překládám (možná nepřesně) název nového alba a pravdu ten název má v jednom - hudba pod ním obsažená zasahuje do hloubky. Anebo spíš člověka nutí, aby do té hloubky zašel sám, na chvíli se zastavil a začal přemýšlet. O sobě, o světě, o své pozici v něm, o lidech kolem. Adam Granduciel opět rozehrává niterné struny skryté kdesi hluboko v nás a jde mu to opět dobře. Ano, opakuje se. Nepřekvapuje, působí možná o něco víc soft a „adamsovsky“, což byly mé první dojmy z desky (první dojmy nezahazovat!), ale ty nebyly rozhodující. Dal jsem si tu desku ještě víckrát, dal jsem si všechny dva tři klipy v čele s výborným k Holding On a hodně toho bylo jinak. Holding On fakt zkuste, vystihuje tuhle muziku mnohem víc než moje odstavce.

 

Deska má deset skladeb, přes hodinu hrací čas a vyloženě vycházkové tempo. Střídmě nahozená rytmika, kytary s efektem od země až po nebe a nepřebernou hromadu klávesových ploch. Všechno působí lehce, svěže, často dost subtilně, ale možná ještě častěji díky klávesám

i dost plně, intenzivně. A všechno to samozřejmě hraje na city, na něco v nás, co už jsme možná zapomněli, že tam někde máme. A současně to není laciné a prvoplánové, i když sám musím přiznat, že o tom posledním přívlastku sem tam, ale opravdu jen sem tam pochybuju. Už jsem to psal - Granduciel se opakuje a občas mě to zašimrá pod nosem.

 

 

Nová deska je zase milión hostujících muzikantů, k tomu sice regulérní kapela, ale opět jedno jediné autorství všech skladeb s jedinou výjimkou. Adam Granduciel je cosi jako všeuměl a talent, zatím mu to vychází a musíme jen doufat, že z toho časem nezblbne a nezavře sám sebe do malé místnosti bez oken. Byla by o škoda. Nicméně zatím se minimálně u mě pocit přejedení nedostavuje, jeho hudební cítění mi vyhovuje, jeho cit pro vrstvení nástrojů v aranžích mi bere dech, i když přiznávám, že tvůrčí vrchol cítím na minulém albu a lepší už to nejspíš nebude. Uvidíme.

 

Každopádně nová deska není vůbec špatná a spíš se kloním k tomu, že je výborná. A mohla by být ještě lepší, nebýt slyšitelně přepáleného zvuku. Je to velká škoda a rozhodnutí někoho, které nechápu. Především u bicích se šlo za čáru, praskají a neslyším v tom uměleckou licenci, ale hloupost, jejíž škodlivost už řada muzikantů pochopila. Doufejme, že Adam Granduciel se k nim příště přidá.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 17.10.17 10:00

Patrně ti unikl základní princip našeho zinu a troufám si tvrdit, že i celé řady dalších. Tento web totiž tvoří fanoušci a tím pádem si každý vybírá k sepsání to, co ho baví. Nemá přece smysl, abychom psali celou kytarovou scénu nebo snad i popovou, hip-hopovou atd. Třeba zmíněný Sabaton taky neposlouchám, ale proč bych na ně měl psát negativní recenzi? Něco strhat a totálně odvrhnout dovede každej a zabírat se něčím takovým je ubíjející i pro pisatele, tak proč ta tortura? To, že je někdo v pohodě má vliv tak na 5% v hodnocení, které dávám (když už se to tam promítne). Jinak to moc neřeším. Nevím, jak dlouho jsi pravidelnou čtenářkou, ale všechny recenze rozhodně pozitivní nemám, stačí trochu zalovit. Moje hodnocení má pak pro tebe takovou váhu, jakou budeš chtít. Když se neshodneš s mým vkusem, pak je jasné, že téměř žádnou. Ale věřím, že zde jsou čtenáři, kteří se dokážou v tom, co píšu najít a podle toho si třeba i něco poslechnout. Názory nikomu dogmaticky necpu a když se neshodneme - nemám s tím problém. Stejně jako mi nevadí, že ty považuješ Myrkur za sračku, já v tom vidím lepší průměr, jiní zas desku za plný počet, tak to prostě je.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Hugobass / 3.2.18 19:49odpovědět

Zvuk je jak píše Jirka, s velkou dynamickou kompresí. Problém masteringu. Hodí se to tak do auta apod. Škoda.

Brambora / 11.10.17 17:50odpovědět

Aha uz to vidim. Zdroj mp3. Potom doporucuju se k zvuku nevyjadrovat :).

Jirka D. / 12.10.17 6:42odpovědět

Milá Bramboro, to co v recenzi zmiňuju, nemá mnoho společného s datovou kompresí, takže není tak důležité, jestli je zdroj v slušných mp3 nebo bezztrátovm formátu. Přečti si to ještě jednou. Děkuju.

Brambora / 11.10.17 17:48odpovědět

By me zajimalo na cem to poslouchas? Zvuk je vylozene luxusni.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky