Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Therion - Leviathan

TherionLeviathan

Ruadek10.3.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: FiiO X3 + Audio Technica ATH M40X
VERDIKT: Ukňouraný hevík od kapely, která se už před mnoha lety utopila ve vlastní snaze o velké věci.

Po poslechu aktuální desky mám pocit, že se Christofer Johnsson už nadobro zbláznil. Obklopen špičkovými muzikanty, výbornými hlasy a velkou produkcí. Což je samo o sobě jeden velký paradox, ze kterých je ale jeho tvorba v mnoha posledních letech složena. Povrchnější, ukňouranější hevík už asi tento rok nevyjde.

 

Therion v dobách devadesátek, to byla progresivní deathová hydra, jaká vstoupila na scénu a zanechala v ní nesmazatelný otisk. Symphony Masses: Ho Drakon Ho Megas nebo pro mě osobně vrchol tvorby Lepaca Kliffoth. To byly záseky jako prase. Tady bylo slyšet, jak jsou tomuto umělci mantinely na přítěž a jak kouká, kde by je překročil. Což udělal kdykoli jen mohl.

 

 

Postupný posun k heavy metalu nebyl tak úplně na škodu, bohužel se ale tvorba rozmělňovala a úbytek dobrých písní byl desku od desky znát. Ta úžasná temnota, jakou Therion disponovali, se vytratila a nahradila ji až křečovitá snaha o velké umění. Ten rozmach symfoničnosti byl pro jistou dobu metalové scény typický, Christofer v ní ale zamrzl dodnes. Sice si od té doby vybudoval jméno a může si na nahrávku dosadit opravdu početný zástup umělců, vše to ale jen překrývá hodně podprůměrné skladby. Když si odeberu všechen ten symfonický balast, moc mi toho opravdu nezbude.

 

Školené hlasy to táhnou, k tomu asi není co dodat. Instrumentální výkony jsou – v rámci možností, které nejsou moc velké – na slušné úrovni. Jsem překvapen, že u Therion se stále drží Snowy Shaw, který spolupracuje s kapelou od roku 2006. Tam začínal ještě u Gothic Kabbalah, který patřil do těch poslouchatelnějších desek. Tentokrát tu mlátí do bicích, na jiných deskách i zpíval (což nešlo přeslechnout a já jsem rád, že jeho hlas se prosazuje v různorodých kapelách). Bude to patrně zajímavá spolupráce s lidmi, kteří ve své profesi něco znamenají. Obávám se, že kvůli kvalitě desek Therion už to ale nebude. Ani sebelepší tým, co za tímhle cirkusem stojí, prostě nezakryje slabý materiál. Celá tahle spolupráce, to už je jedna velká firemní mašina.

 

 

Přiznávám se, že minulý opus Beloved Antichrist jsem už nedokázal jako mou první desku v historii Therion, doposlechnout do konce. Je zoufalé slyšet, jak snaha velmi dobrých hudebníků přehrává věci, které stojí za prd. Na stále stejných vyhrávkách a riffech, s minimem prostoru pro bicí či – nedejbože – mezihru, experiment, cokoli. A to se ještě dočkáme momentů, které dokáží být až nestydatě podobné některým starším věcem jiných kapel (Great Marquis of Hell jako osmá skladba zde versus Glory To The Brave od Hammerfall).

 

Je to věc vkusu, určitě ano. Jsou lidé, kteří se nemohou nabažit těchto věcí a opěvují je. Nevidí a neslyší rozdíl. Mě štve, do jaké marnosti se tahle kdysi velmi průbojná a výrazná kapela propadla. Má to takhle hodně kapel, které byly právě okolo těch devadesátek nejvýraznější. Je načase si některé z těch klenotů náležitě oprášit.

 

Srovnejte si schválně s produkcí současných Therion dvě desky: Beyond the Veil od Tristanie a jakoukoli ze dvou řadovek Sirrah. Rozdíl, jak se tohle dělat má a jak ne, je obrovský.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Olin / 28.11.21 15:49odpovědět

A to tě ještě čeká Leviathan_2 a Leviathan_3....

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky