Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Thy Catafalque - Sgùrr

Thy CatafalqueSgùrr

Mirek M29.3.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Tamás Kátai si vybral slabší chvilku a vydal se proti proudu času. Výsledek bohužel na poměry Thy Catafalque příliš přesvědčivý není, byť celkově stále hovoříme o solidním nadprůměru…

Maďarští Thy Catafalque vznikli koncem devadesátých let a vystupovali od svých počátků coby duo. Po vydání vrcholného počinu "Roká hasa rádió" (který vyšel u českého labelu Epidemie Records) se ovšem cesty Tamáse Kátaie a Jánose Juhásze rozdělily a druhý jmenovaný kapelu opustil, čímž se z ní stal "one-man projekt". Následující počin "Rengeteg" nicméně dokázal, že tato volba žádný zásadní vliv na kvalitu tvorby neměla. Ač album svého předchůdce nepřekonalo, stalo se více než důstojným následovníkem a příjemně odlehčilo Tamásův unikátní hudební i pěvecký projev. V současnosti se dotyčný prezentuje aktuální nahrávkou "Sgùrr", která vyšla koncem roku 2015.

 

Thy Catafalque

 

Opět zde najdeme uhrančivou psychedelií nasáklou atmosféru, ozvěny maďarského folklóru, prvky elektroniky a samozřejmě black metal, z něhož projekt vychází od svých počátků. Právě vlivy tohoto žánru se zdály být na předposlední desce "Rengeteg" poněkud upozaděny. Přednost dostaly pomalejší a hymničtější kousky s Tamásovým specifickým melodickým zpěvem a na tvrdší pasáže se skřehotem došlo jen výjimečně. Kdo ale tipoval, že šlo o náznak budoucího vývoje, toho pravděpodobně novinka "Sgùrr" poměrně zaskočí.

 

Tamás se na ní totiž vydal zcela opačným směrem a hudebně v podstatě zabrousil až k samým počátkům seskupení. Díky syrovosti, naprostému minimu melodického zpěvu a poměrně dost undergroundovému vyznění bych toto album zařadil možná kamsi mezi debut "Sublunary Tragedies" a druhý počin "Microcosmos". Jestliže se na minulé desce black metalové kořeny ztrácely v mlžném oparu, zde se vynořují v celé své kráse, byť jejich pojetí společně s produkcí vrací zvuk Thy Catafalque kamsi do hloubi devadesátých let. Jejich odéru se projekt sice nikdy úplně nezbavil, ale vždy k němu dokázal přidat velmi osobitý a neotřelý přístup a na každém albu bylo možno slyšet jistý posun vpřed.

 

 

To ale bohužel už tak úplně neplatí u aktuálního počinu, kde Tamás snad poprvé působí skladatelsky poněkud vyčerpaným dojmem a spíše kombinuje již vyzkoušené postupy. Místy se mu to poměrně daří a dokáže vybudovat podmanivě potemnělou atmosféru, která pohltí, ale přes neoddiskutovatelnou přítomnost několika zdařilých hudebních nápadů převažují spíše méně záživné momenty. To se projevuje nejvýrazněji ve dvou stěžejních skladbách "Oldódó formák a halál titokzatos birodalmában" a "Sgùrr eilde mòr", kde stopáž přesahuje v obou případech čtvrthodinovou hranici a společně tak tvoří více než polovinu alba. V nich sice občas vynikne nesmírně zdařilá pasáž, jindy ale zase zápasí s ubíjející monotónností a bezradností. V podstatě by se nic nestalo, kdyby obě byly zkráceny tak na polovinu, naopak by působily méně "rozmělněným" dojmem. Což vlastně platí o celé desce, z níž mohlo být solidní EP, nebýt zbytečného nastavování těch několika málo zdařilých nápadů. Závažným nedostatkem je z mého pohledu i již zmiňovaná absence melodických zpěvů, které mohly leccos zachránit a na rozdíl od zde prezentovaného skřehotu působí velmi zajímavým a neotřelým dojmem.

 

Thy Catafalque, ztělesnění svým "duchovním otcem" Tamásem Kataiem, sice neztratili mnoho z unikátnosti svého hudebního projevu, přesto ale nelze vnímat jejich zatím poslední album "Sgùrr" jinak, než jako krok zpět. Díky návratu k syrovějšímu výrazivu, absenci většího množství nosných motivů a unikátního melodického vokálu působí tvorba projektu oproti předchozím deskám poněkud polovičatým dojmem. Z mého pohledu jde zatím bohužel o nejslabší článek jinak nesmírně zdařilé diskografie… 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 30.3.16 6:53

Je fakt, že tohle album jsem víceméně odložil a vrátil se k němu až v souvislosti s touto recenzí. Recykluje se, pravda, a cosi do předchozích desek tomu chybí. Ale stále je to dobré, stále poznatelný a nezaměnitelný výraz, stále Thy Catafalque. Za mě 70 bobříků.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

ereaserhead / 12.7.23 20:59odpovědět

Nepodceňujte tenhle klenot.

-eR- / 31.3.16 8:02odpovědět

Líbí, ačkoli je to pouze recyklát starých postupů a nápadů, nic moc nového. Ale ano, líbí i tak, ačkoli upřímně řečeno, moc se k tomu už nevracím. 65%

Jirka D. / 30.3.16 6:53odpovědět

Je fakt, že tohle album jsem víceméně odložil a vrátil se k němu až v souvislosti s touto recenzí. Recykluje se, pravda, a cosi do předchozích desek tomu chybí. Ale stále je to dobré, stále poznatelný a nezaměnitelný výraz, stále Thy Catafalque. Za mě 70 bobříků.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky