|
|
||||||||||

Voodoo Hill není úplně nové jméno v hard rockovém světě, byť pro většinu posluchačů tomu tak asi bude. Jedná se už o třetí počin Itala Daria Molla a veterána Glenna Hughese, a to po 11 letech ticha. Na rozložené úrodné půdě Black Country Communion a po jepičím životě California Breed máme Glenna v další kapele - projektu, kde se tentokráte věnuje pouze zpěvu. Kooperace s Dariem nikdy nemůže jít úplně zcela k rockovému jádru a spalujícímu žáru, který v sobě hard rock stále dřímá. Mollo je jiného ražení, ale právě kombinace těchto pánů umí kolem rockového ohně procházet s elegancí, bez spáleného oděvu, ale se zahřátými prsty. Samozřejmě že posluchače zanechávají u vytržení a nasyceného prvotřídním emočním rockem (neplést s emo rockem štěňat).
Voodoo Hill nelze poslouchat potichu, to by mohlo být první doporučení. Jen tak dokonale vyzní ona zmíněná elegantnost a kontrast mezi Mollovým jemnějším přístupem a Hughesovými přímočařejšími choutkami nebo emočními šponováky. Tato dvojice si na nic nehraje a od nahrávky můžete opravdu očekávat civilněpříjemný hard rock, který je dosycen mnoha rozličnými prvky. Pánové si dovolí jen tak ledabyle rockovat dle jasně daných pravidel a nakračovat si bez potřeby cokoliv komukoliv dokazovat a přelézat dané meze. Nebyl by to ale Hughes, aby se nevydal více než o dvě generace mladší kolegové. Druhé doporučení je, že by první skladba neměla být ta, podle které by se měla nahrávka soudit. Zpočátku jsem se nemohl přes onu prvotní obyčejnou ledabylost dostat; byla by to škoda, album ukrývá nejeden démant. Konečně až časem doceňuji všechny odstíny, které pánové zaznamenali a nahrávce dodávají hloubku i smysl.
Hughes exceluje. Ano tento pán prostě neumí nahrát obyčejné album. Tak trochu nenápadně, ale přeci jen Hughes svůj reaktor zavádí do chodu, a vy se ani nenadějete a jeho energie vás zase zcela obklopuje, jak bylo zvykem u Black Country Communion. A začínají se dít věci, Mollo i rytmika opouští zpevněnou cestu a dávají se do klusu členitějším terénem, aby Hughese neztratili zcela z dohledu. Ale ruku na srdce, Mollo není Bonamassa. Tu a tam se rockuje i pěkně zemitě, aby se potvrdilo, že Hughesovi svědčí i tvrdší, téměř metalový doprovod.
Voodoo Hill se zcela daří práce s různými druhy nálad. Jako tenká bílá zplodinová linie na obloze se albem v některých písních táhne vliv Led Zeppelin. Tu a tam je tak markantní, že by mohl vzniknout dojem revivalu, což se naštěstí nekoná. Voodoo Hill k Led Zeppelin umějí dojít přes třeskuté gradace i přes poklidnější hravé meandry, které Hughes prostě umí a víc k tomu netřeba dodávat. Někdy mám dojem, že pánové předlohu překonávají ve všech směrech. Jakmile se Hughes a spol. pustí do klasické balady, jsem v očekávání, které pánové naplní napínavou tesklivou emoční explozí. Hughes z obyčejné kývačky dělá parádní číslo zcela bez námahy. Stejně lehkonoze si pánové počínají, když hledají odbočky a přemostění, jakoby dělali každodenní rutinní ranní kolečko kolem města na kole. A přitom se toho na albu děje tolik.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Marty / 31.8.22 16:57odpovědět
Nádherná záležitost nejen pro starší kusy. Glenn toho má za sebou strašně moc: Trapeze, Deep Purple, Black Sabbath, sólová tvorba, Black Country Communion, California Breed (jedno album), spolupráce se svým přítelem Tonym Iommim a teď ještě VOODOOHILL. Skvělé - čím nás ještě překvapí? Dokud zpívá a hraje VOICE of ROCK, žije i naše hudba a my s ní!!!
Label:Frontiers Records
Vydáno:Říjen 2015
Žánr:hard rock
Glenn Hughes - zpěv
Dario Mollo - kytara
Andrea Maiellano - baskytara
Riccardo Vruna - bicí
Vladimir Ruzicic Kebac - bicí
Dario Patti - klávesy, baskytara
1. All That Remains
2. The Well
3. Rattle Shake Bone
4. Underneath and Down Below
5. Waterfall
6. Karma Go
7. Evil Thing
8. Eldorado
9. White Feather
10. Sunflower
11. Last Door

Heiden
Země beze mě

Tristitia
Crucidiction

Soilwork
Verkligheten

N.K.V.D.
Hakmarrja

Nocte Obducta
Totholz (ein Raunen aus dem Klammwald)

Sum Of R
Spectral

Robert Plant and The Sensational Space Shifters
Carry Fire

Yes
Heaven & Earth

Agos
Aonian Invocation

Wayfarer
American Gothic

LLNN
Unmaker
Deus Deceptor je nová melo-deathmetalová banda ze severu Finska, které 15. ledna vyjde debutové album Eternal Eclipse. Stane se tak pod labelem Invers...
20.11.2026Deathmetaloví filozofové Contrarian jsou zpět se svým šestým studiovým počinem – Escaping Depravity. Album vychází 27. listopadu u labelu Willowtip.
19.11.2026Nejnovější videoklip z alba My Heart Has No Home od domácí kapeloy Awrizis je ke skladbě Chiroptera. Klik SEM.
19.11.2026Hlásí se Björn ze Stockholmu a jeho atmo-blackový projekt Isvidd, a to s nově vydaným singlem Scars of a Thousand Lakes. Poslech ZDE.
19.11.2026V pátek 27. listopadu se v pražském klubu Subzero potkají dvě kapely, které posouvají hranice současného kytarového experimentu a těžkotonážní psyched...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.