Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Wharflurch - Psychedelic Realms ov Hell

WharflurchPsychedelic Realms ov Hell

Victimer10.2.2022
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Bažinatý death metal, jeho stylový souputník doom a doprovodné sci-fi tripování - to je základ debutu Wharflurch.

Ačkoliv se členové kapely na scéně už nějaký ten rok pohybují a mají za sebou různá angažmá, floridská čtveřice Wharflurch patří mezi nová jména. Do pohybu se dala teprve v roce 2019 a Psychedelic Realms Ov Hell je završením první kapitoly existence a prvním velkým albem kapely. Stylově Wharflurch čerpají ze zhoubných deathmetalových zátok, kterým zdatně sekunduje pomalé doomové tempo, plus řada psychedelických a taky syntetických momentů. Takový houbičkově bažinatý death metal, který jde docela věrně zasadit do husté floridské zeleně. Podporující halucinace a přenos někam mimo naši planetu, za což mohou časté sci-fi futuristické klávesy.

 


Kapela složila krátký, hutný a variabilní materiál, který zní ztrouchnivěle i technicky zajímavě. Debut s dráždivě barevným obalem a ještě dráždivějším vybarvením své bandcampové stránky. Ve společnosti Wharflurch se rozhýbou nepříliš oblíbení obyvatelé bažin a zrovna tak ti, kteří žijí v našich představách a nemají pozemskou úroveň. Pak je to hotové vizuální dopuštění vyvěrající ze spleti hustých riffů prasáckého death/doomu, kde mají smrt i atmosféra stejnou hodnotu.


Ale není to jen pomalé tempo, co rozráží stojaté vody bažinatých zátok. Wharflurch se nebojí přiložit pod kotel a občas jejich hudba výrazně zrychlí. Není tedy pravidlem, že se jen topíme v iluzích a těžce se nám dýchá. Je to o kombinaci a proměnách, o tom jak vytáhnout z nastaveného soundu maximum. Aby se kapela hrdě zařadila mezi surovce, kteří nemají klapky na očích. Kteří na hutný základ natírají různé další kreativní malůvky.


Stylově se Wharflurch pohybují na podobných stezkách jako nedávno recenzovaní Worm (u kterých je znát silnější fascinace kultem Disembowelment), blízko jsou Mortiferum,  nebo další veličina Autopsy. Wharflurch si ale ve skutečnosti hledí sami sebe a zvou nás na zhoubný psychedelický vandr v místech, kde je třeba si hlídat záda. Navíc, když někde na konci té zelené džungle nejspíš stojí vesmírná loď připravená vzít nás na úplně jiný trip. Že jste si po cestě nenasbírali slušnou zásobu lysohlávek? No tak to rychle zpátky!

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/wharflurch.jpg


Wharflurch se nebojí experimentovat, to rozhodně. Jejich výraz je symptatický, svěží (víme jak to myslím) a má předpoklady být do budoucna hodně zajímavý. V tomto případě je ale potřeba ještě počkat, co všechno z toho půjde vydolovat. K debutu Psychedelic Realms Ov Hell se stavím s respektem, ale zase to není něco, z čeho bych ležel na lopatkách. Vidím jej spíš jako první odvážný krok, důkaz, že ambice a schopnosti tahle kapela má. Nová deathmetalová krev zpoza oceánu nabírá na síle a taky Wharflurch patří mezi kapely, se kterými se musí počítat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky