Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Wharflurch - Psychedelic Realms ov Hell

WharflurchPsychedelic Realms ov Hell

Victimer10.2.2022
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Bažinatý death metal, jeho stylový souputník doom a doprovodné sci-fi tripování - to je základ debutu Wharflurch.

Ačkoliv se členové kapely na scéně už nějaký ten rok pohybují a mají za sebou různá angažmá, floridská čtveřice Wharflurch patří mezi nová jména. Do pohybu se dala teprve v roce 2019 a Psychedelic Realms Ov Hell je završením první kapitoly existence a prvním velkým albem kapely. Stylově Wharflurch čerpají ze zhoubných deathmetalových zátok, kterým zdatně sekunduje pomalé doomové tempo, plus řada psychedelických a taky syntetických momentů. Takový houbičkově bažinatý death metal, který jde docela věrně zasadit do husté floridské zeleně. Podporující halucinace a přenos někam mimo naši planetu, za což mohou časté sci-fi futuristické klávesy.

 


Kapela složila krátký, hutný a variabilní materiál, který zní ztrouchnivěle i technicky zajímavě. Debut s dráždivě barevným obalem a ještě dráždivějším vybarvením své bandcampové stránky. Ve společnosti Wharflurch se rozhýbou nepříliš oblíbení obyvatelé bažin a zrovna tak ti, kteří žijí v našich představách a nemají pozemskou úroveň. Pak je to hotové vizuální dopuštění vyvěrající ze spleti hustých riffů prasáckého death/doomu, kde mají smrt i atmosféra stejnou hodnotu.


Ale není to jen pomalé tempo, co rozráží stojaté vody bažinatých zátok. Wharflurch se nebojí přiložit pod kotel a občas jejich hudba výrazně zrychlí. Není tedy pravidlem, že se jen topíme v iluzích a těžce se nám dýchá. Je to o kombinaci a proměnách, o tom jak vytáhnout z nastaveného soundu maximum. Aby se kapela hrdě zařadila mezi surovce, kteří nemají klapky na očích. Kteří na hutný základ natírají různé další kreativní malůvky.


Stylově se Wharflurch pohybují na podobných stezkách jako nedávno recenzovaní Worm (u kterých je znát silnější fascinace kultem Disembowelment), blízko jsou Mortiferum,  nebo další veličina Autopsy. Wharflurch si ale ve skutečnosti hledí sami sebe a zvou nás na zhoubný psychedelický vandr v místech, kde je třeba si hlídat záda. Navíc, když někde na konci té zelené džungle nejspíš stojí vesmírná loď připravená vzít nás na úplně jiný trip. Že jste si po cestě nenasbírali slušnou zásobu lysohlávek? No tak to rychle zpátky!

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/wharflurch.jpg


Wharflurch se nebojí experimentovat, to rozhodně. Jejich výraz je symptatický, svěží (víme jak to myslím) a má předpoklady být do budoucna hodně zajímavý. V tomto případě je ale potřeba ještě počkat, co všechno z toho půjde vydolovat. K debutu Psychedelic Realms Ov Hell se stavím s respektem, ale zase to není něco, z čeho bych ležel na lopatkách. Vidím jej spíš jako první odvážný krok, důkaz, že ambice a schopnosti tahle kapela má. Nová deathmetalová krev zpoza oceánu nabírá na síle a taky Wharflurch patří mezi kapely, se kterými se musí počítat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky