|
|
||||||||||

S novou desku Will Haven se opět objevuje známé černobílé logo „parental advisory explicit content“ a člověku hned tak nějak líp na duši. Jakoby se vrátil do druhé půle devadesátek a zhruba deseti následujících let, kdy americká scéna MTV metalu zažívala boom a kdy toto logo jaksi pudově přitahovalo a zaručovalo zajímavý obsah. Will Haven jsou pohrobci přesně této doby, s jednou přetržkou (2002 - 2005) nadále fungující a na rozdíl mnoha svých kolegů ani o píď neuhýbající z toho, jak hráli na začátku. Oproti nim to ale měli snazší - nehráli módně (žádný cosi jako nu-metal) a tak je změny módy nezajímaly.

Novou desku Muerte tentokrát neprovází změny v sestavě (dobře) a navíc se připojují hned dvě zajímavá jména v roli hostů - zpívající Mike Scheidt z YOB a pak Stephen Carpenter z Deftones, který se podílel na posledním songu El Sol (taky dobře). Tyhle dvě hostovačky jsou na desce dost slyšet a minimálně v případě hodně rozezpívaného Scheidta se celkem nabízí otázka, jestli jeho role není už někde za hranou. Nejde o to, že by zpíval špatně (naopak), jde o to, že projev WH byl vždycky řev a se zpěvem to moc co dělat nemělo, takže teď najednou to působí ... tak nějak divně. Vlastně při každém dalším poslechu (a páchám jich poslední dobou hodně) mi se začátkem skladby No Escape vždycky trochu cukne v koutku a v jejím průběhu si musím zvykat. Jednou to přijde.
To role Carpentera je naopak bez pochyb výtečná a ve spolupráci s ním složená skladba El Sol patří k vrcholům nahrávky. Svou atmosférou, dobře využitou repeticí a zdánlivou jednoduchostí, která všechno důležité trochu schovává a dávkuje postupně. El Sol je nejdelší song na albu a jako jeho finále to nemohlo dopadnout lépe.
Muerte je španělsky smrt a pokud to nějak souvisí s obsahem desky, nevím o tom. Co album nabízí? Řekl bych WH standard plus tentokrát ještě hodně navíc. A klidně napíšu, že od dob WHVN (1999) jde o nejlepší nahrávku Will Haven, kteří tentokrát znějí ještě extrémněji a současně si asi nejlíp v historii hrají s celkovou atmosférou desky. Ano, je v tom elektronika, není násilná, ale je silná a místy skvěle dominující. Druhým faktorem jsou potom kytary, které makají neuvěřitelně nápaditě a vadí snad jen to, že místy trochu okatě opisují od Deftones. Vliv Stephena Carpentera je znát i takhle nepřímo, nebudu tvrdit opak.
Muerte je taky hrubá rašple na pomezí žánrů, takže na své si přijdou jak fanoušci zemitého metalu, tak příznivci hardcorové scény, z níž si WH nabírají sice menší, ale i tak hodně slyšitelné porce. V případě této kapely v tom není nic nového, stejně jako není nové to, že k jejich muzice vede trnitá cesta plná louží a výmolů. WH nejsou harmoničtí, silně euforické finále skladby 43 je sice výborné, ale v kontextu desky spíše výjimečné. Disharmonie, nervní bicí, podladěné kytary, frenetický řev - to jsou prodejní hesla a je pravda, že v regále supermarketu je nenajdete.
Jsem rád, že Will Haven jsou zpět. Jsem hlavně rád, že jsou zpět s výbornou deskou, kterou jsem od nich v podstatě ani nečekal. Opět a tak jako vždy stojí mimo hlavní proud, který je vůbec nezajímá, opět to s jejich muzikou není snadné, ale opět je fajn zážitek si ji poslechnout. To nám to jaro pěkně začíná.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Tom / 26.4.18 2:16odpovědět
Skvělá deska...je to strašně heavy, místy matika a má to i atmošku...kdyby zahráli v červenci v Praze s Norma Jean (místo Protest the Hero), tak bych asi shořel...
Label:Minus Head Records
Vydáno:Březen 2018
Žánr:noise metal / post HC
Grady Avenell – zpěv
Jeff Irwin – kytara
Mitch Wheeler – bicí
Anthony Paganelli – kytara
Adrien Contreras – baskytara
hosté:
Mike Scheidt - zpěv (6)
Stephen Carpenter - spolupráce (11)
1. Hewed With The Brand
2. Winds Of Change
3. Kinney
4. The Son
5. 43
6. No Escape
7. Unit K
8. Ladwig No. 949
9. Bootstraps
10. Now In the Ashes
11. El Sol

Will Haven
Open The Mind To Discomfort (EP)

Will Haven
Voir Dire

November Might Be Fine
South

Délirant
Thoughteater

Kill The Dandies!
Those Who Hold The Flame

Abyssal
Antikatastaseis

Acherontas
Vamachara

Julie Christmas / Cult of Luna
Mariner

Rancid
Trouble Maker

Wormfood
Posthume

Echoes Of Yul
The Healing
Norští Voidspire vystupují ze stínů s albem The Endless Lost - debutem, který nabízí hluboký, jeskynní death metal. Deska vychází 22. ledna skrze Ever...
17.11.2026Domácí emo / post-hardcore kapela venēra vydává 20. listopadu EPko Skočit se bojím. Nahrávku si boys smíchali sami, o mastering se postaral Alan Douch...
16.11.2026Rok se s rokem sešel a jubilejní pátý ročník tradičního festivalu Heathen Alliance, zaměřeného na melodičtější metalové žánry, se vrací na místo činu....
14.11.202612. ročník volyňského Enter The Eternal Fire Festu, který se koná ve dnech 23.–24. 7. 2027, má připravenou kompletní soupisku.
14.11.2026From the Bones of the Earth je název nového alba skotské blackened / sludge formace Iron Altar. Novinka vyjde 27. ledna u labelu Road To Masochist.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.