Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Witches Of God - Into The Heart Of Darkness

Witches Of GodInto The Heart Of Darkness

Bhut21.3.2020
Zdroj: LP //#WOGLP-003
Posloucháno na: Denon DRA-625, Denon Quartz DP-23F, Grundig Box 660a
VERDIKT: Celkově jsou Witches Of God zase o kus dál a nebojím se říci, že i o kus výš. Kvalitní deska v pěkném provedení. Nechybí mi nic k tomu, abych ji zařadil mezi velmi příjemné nahrávky a takřka dokonalé počiny.

I s třetím albem je identita členů kapely Witches Of God nadále utajená. Respektive se skupina tímto gestem snaží strkat před obličej více svou vlastní hudbu, která na desce Into The Heart Of Darkness zase o kousek pokročila. Je totiž velmi příjemné sledovat vývoj téhle kapely, která si s každou další nahrávkou sahá na nové zkušenosti a možnosti. A pokud to nazveme experimentem, tak v tomto ohledu jde třetí album rozhodně nejdál. O tom svědčí už fakt, že je to nejdelší nahrávka s nejdelšími songy, které kdy kapela sepsala. To také vedlo k tomu, že je gramodesková verze vlastně dvou-placková, ačkoliv se to všechno hezky vejde na jedno CD. Zvláštností ovšem je, že toto 2LP má poněkud netradiční dělení, kdy na jednom kotouči najdeme strany I a III a na druhém II a IV. Zvláštní, ale když už člověk otáčí stranu, tak prohodit ji za jiný vinyl už netrvá tak dlouho.

 

Hudebně se Američané příliš nevzdálili prapůvodnímu vyznění, se kterým se světu představili. Nově však více zahrnují do svých skladeb jiné elementy, které můžeme nazvat psychedelické, či až orientální. Nechybí ani pomalejší kusy s charakterem balady, ale to už tu bylo i dříve. Skvěle fungují dlouhé skladby, které mají perfektní chytlavé melodie, barevný děj a dokážou skvěle bavit po celou dobu. Ostatně, když je zapotřebí nějaký odpočinek – výměna/přehození stran - tento deficit zastoupí. Celkově lze snadno říci, že ta muzika je veselá, přátelská a hravá. Napumpuje čerstvou krev a díky svižným stonerovým riffům vystřelí mysl pryč od chmurů všedních dní. Na druhou stranu ta doomová složka dokáže člověka také dobře nadchnout a uvěznit v pomyslné starobě té dřevní podoby žánru. Je to možná jen drobný a spíše lechtivý dotek, ale i tak se onen chlad nevytrácí a proplouvá skrze album naprosto umírněně a především zcela přirozeně. Rozhodně se nedá říct, že by šlo o něco fádního. Ty nápady a skvělé vrstvení jejich triumfů v rukávech je jednoduše rafinované.

 

 

Za zmínku rozhodně stojí i obal, který na první pohled dá dobře vzpomenout na druhou řadovku Cult Of Fire, což je vazba související prakticky jen a pouze s vícerukou modrou potvorou na obalu. Žádné jiné souvislosti tu skutečně nejsou. Na PC obrázku bohužel neuvidíte parciální lak, který tvoří magickou spirálu kolem ústředního motivu a na dotek udělá spolehlivý dojem všem fetišistům, kteří se kdy rozhodli neodstoupit od nákupu fyzických nosičů. Stejně tak i zadní strana a vnitřní rozevírací gatefold, kde ta grafika prostě slouží k dlouhodobému kochání a ohmatávání. A protože kapela od začátku svá alba vydává jen na vinylu, tak je součástí balení ještě volně ložené CD (stejný model praktikovali u obou předchozích nahrávek), což je příjemný bonus. Limitka měla dokonce titulku v lesklém provedení, ale to už jsme odbočili celkem daleko. Tím vším chci jednoduše říct, že grafické provedení je prostě parádní.

 

Celkově jsou Witches Of God zase o kus dál a nebojím se říci, že i o kus výš. Kvalitní deska v pěkném provedení. Muzika je chytlavá, ačkoliv se třeba nemusí každému podařit do ní vniknout na první dobrou, jako tomu bylo třeba u debutu. Nicméně ten šmrnc a lesk tam nechybí a pokud nehledáte vyloženě netradiční a neotřelé projevy stoner/doomu, tak vás tohle musí zaručeně potěšit. Je to prostě fajn, přirozená deska, která má svůj jasný život bez jinotajů a skrytých poselství. Vše je jasně dané a jasně fungující od prvního momentu. Díky pestré paletě hudebních motivů a dějství se vše jeví velmi přívětivě. A co jiného v těchto dnech chtít, než muziku, která vás alespoň na moment odnese někam dál, než je stres, hysterie a strach?

 


 

Rovina osobní, aneb kterak jsem nakupoval originál

 

Vzhledem k tomu, že muzika Witches Of God není v nabídce v žádném tuzemském distru, lze nákup realizovat pouze v zahraničí. Respektive pokud chcete vlastnit fyzický nosič a nikoliv nehmotný digitální soubor ze spotify nebo odkud. V tomto ohledu jsem přikročil k nákupu přímo od kapely přes bandcamp profil. Proces probíhal víceméně svižně, zádrhel však nastal na straně české pošty (jak nečekaná zápletka), která nejenže asi měsíc po překročení zásilky hranic ČR do jejích spárů teprve začala jednat skrze byrokratické celní řízení, které mě ve výsledku stálo něco přes osm set korun. Uff… příště budu při objednávkách zpoza pacifiku trochu obezřetnější. Nicméně kompenzací za dlouhý proces doručení a vlastně i drobné natlučení zásilky (mám naražená všechná tři alba v jednom místě, které evidentně svědčí o úderu zásilky na ostrou hranu), bylo pak samotné provedení všech alb. Krásné gatefoldy s hezkou grafikou + ručně psaný průvodní dopis, na který ještě kapela přilepila dvě trsátka. Ale zde příjemné kratochvíle ještě nekončí, neboť jsem v děkovačce a zdravicích u poslední desky vyčetl Echoes zine, což zřejmě pramení ze dvou předchozích recenzí, které zde lze najít. Takovýto vděk prostě vždycky zahřeje. Takže kapela mě velmi potěšila nejen hudbou, kvalitou nosičů, ale i tímhle lidským a přátelským přístupem. Fakt díky a doporučuji všem.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky