Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Witches Of God - The Blood Of Others

Witches Of GodThe Blood Of Others

Bhut11.3.2014
Zdroj: mp3, 320 kbps
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Kombinace kytarové zručnosti ve stylu raných Lynyrd Skynyrd se svěžím feelingem novodobých Mammoth Mammoth. Je to lahůdka a snadno oblíbitelná záležitost.

Občas člověku stačí ke štěstí velmi málo. Občas dokonce postačí se na chvilku zastavit, nebo i vrátit. K mé spokojenosti stačí se například zastavit u alba The Blood Of Others od kapely Witches Of God.

 

Ten pocit pohody a blaženosti vytváří hudba, která jakoby zamrzla v čase. Jde totiž o přívětivý stoner rock / metal, jenž se kolébá na vlnách rokenrolu. Vkusně protáčí soukolí let šedesátých a ladně proniká až do období devadesátek, přesto se jednotlivé vlivy o sebe netlučou, nýbrž soudržně dýchají v jisté symbióze. Obecně vzato je tahle muzika dosti vzdušná a dýchající z plných plic. Zároveň je schopna vdechnout kus života a především energie. Ty skladby vás jednoduše dostanou, jsou prosté, obyčejné a přitom tolik živé a líbivé.

 

 

Kombinace kytarové zručnosti ve stylu raných Lynyrd Skynyrd se svěžím feelingem novodobých Mammoth Mammoth má opravdu mocné kouzlo. Onen stonerový duch žije a jak vidno, čarodějky jej vyvolaly úspěšně. Ony totiž přesně vědí, kdy se co hodí, kdy má co zpomalit a naopak, kdy je potřeba přišlápnout plyn. Tím pádem nalezneme kontrasty jako je třeba First Love vs Chasing Coffins, přičemž prvně jmenovaná hovoří nespoutanou dravostí a druhá se nese v procítěných tónech smyslné balady.

 

Dominující prvek jsou kytary. Na tomto nástroji je stavěn základ, což je patrné již od prvních vteřin. Člověka při poslechu jímá cosi nepříjemného. Kapela uvádí, že nástroje byly snímány čistě analogovou metodou, o čemž ostatně vypovídá hrubý zvuk. I ten je ovšem obdařen softwarovým presem. Jisté však je, že tato nahrávka ukrývá povedené skladby a velice svižnou práci; je to lahůdka a snadno oblíbitelná záležitost. Směle do ní.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 25.3.15 17:20

Enslaved byli vždycky pokrokoví, s každou novou deskou ušli notný kus cesty dál a v jejich novodobé diskografii nenajdeme dvě sobě podobná alba. Ač nová deska rozhodně není špatná a v podstatě jí nemám co vytknout, tak se stejně nemohu ubránit dojmu, že kapela našla svůj směr už na Ruun a krom jednoho výletu bokem (Vertebrae) se v podstatě drží stejné šablony a jen obměňuje ingredience. Ač jsou Ruun, Axioma, Riitiir i In Times zcela odlišné desky, jakoby Enslaved už neměli kde brát a chtěli se raději usadit tam, kde je jim momentálně dobře. A když nad tím tak přemýšlím, tak jsem za tohle vlastně moc rád, protože mě poslední desky Enslaved moc baví a ke všem se s chutí vracím.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky