Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Witchmaster - Kaźń

WitchmasterKaźń

Garmfrost17.11.2022
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Ryzí nářez od veteránů polské scény postrádá moment překvapení či přidanou hodnotu. Pobaví, zabaví, vyšumí a zapadne.

Witchmaster patří mezi těch pár hvězdně poskládaných projektů, kterým to funguje. Witchmaster je tedy all-star bandou, ale věhlasů jiných svých kapel nikdy nedosáhli. I stylově je projekt odlišný od ostatních. Pojí je smysl pro extrém. Nálada není tolik vážná a temná už vůbec ne. Borci spojili své síly už před více než dvaceti lety s tím, že aktuální Kaźń je šestým dlouhohrajícím zásekem. Antikřesťanské tendence Wtichmaster mají. Asi…Taková Zdychaj K**** Nazareńska napovídá, že do kostela v neděli nechodí. I když – kdo ví. Borci ve svých textech šíří rebelii, válku a jed. Ale také osobitý smysl pro humor. Kdo hledá, najde. Hudební kabát Witchmaster sice stojí na black metalu a s ním i padá, ale řádně okořeněném thrashem, punkem, crustem a občas až grindem. Bordel, jak má vypadat.

 

witchmaster

 

Protože mě podobné míchanice nikdy nelákaly, tvorbu Witchmaster jsem nevyhledával. Věděl jsem o nich, avšak neslyšel jsem od nich ani notu. Po promu novinky od Agonie jsem sáhl víceméně ze zvědavosti. Po krátkém exkurzu do minulosti jsem naznal, že jsem o nic nepřišel a ke štěstí mi bude stačit čerstvá flákota. Kaźń mě překvapila tím, jak dobře oproti předchozím nahrávkám zní. Kapela svěřila nahrávání, mix i mastering Haldoru Grunbergovi (Piotr Gruenpeter z Thaw), který má na kontě skvělé výsledky některých alb od Behemoth, Azarath nebo Blaze of Perdition. Konečné slovo měl samozřejmě Inferno, který si mix s masteringem ohlídal také. Stylové divočině, neurvalosti a špíně tedy dominuje mohutný, až deathmetalový sound, který desce dodává pořádné grády.

 

Skladeb je na desce poměrně dost - čtrnáct - a jejich dvou- až tříminutová délka během celkové půl hodiny je právě tak akorát, aby nehrozila nuda. Deska uhání, všechno drtí, a najednou je konec. Dominantou jsou bicí, které jsou slyšet nejvíc a berou si nejvíc pozornosti. Ne že by ostatní nástroje kulhaly a čekaly pod tíhou bicí kanonády, ale hoblovačky nepřináší nic moc zajímavého, že by převahu blastů vyvážily.

 

 

Witchmaster hrnou svůj nářez zcela upřímně. Na nic si nehrají a jde o ryzí nářez podaný zkušenými muzikanty. Není to málo, ale není to ani moc. Kaźń je nahrávkou zdařilou, plnou neurvalé zábavy, ale postrádající něco, kvůli čemu bych se k desce vracel a podlehl jí. Od zkušených matadorů bych čekal nějakou přidanou hodnotu. Ne jen dobré řemeslo.  


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky