Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Wows - Ver Sacrum

WowsVer Sacrum

Bhut4.7.2020
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Nenápadná příprava na případné nejhorší okamžiky života. Těžká a trýznivá atmosféra, která se sice může z kraje jevit obyčejně, ale po důsledné prověrce dokonale pohltí. Tohle je to pravé ždímání chmurné nálady.

Nadšení, které jsem získal z minulé nahrávky Wows, trvá. Pravdou však je, že od té doby (rok 2016) jsem o kapele prakticky neslyšel nic. Teprve letos jen tak mimochodem vyšlo další řadové album s názvem Ver Sacrum. Pojmenování alba celkem zajímavé. Internetová encyklopedie o termínu hovoří takto: latinský název pro velmi starý zvyk kolektivního očišťování případně nucené migrace, kterým se patrně řešily obtížné situace a přebytky populace. Pěkně barvité souvětí, které rozehrává nejednu představu o odsunu a očišťování. Wows na to jdou zkrátka skrze filosofii.

 

U minulého díla Aion jsem jmenoval hned několik inspiračních vlivů a zároveň na ně ukázal i v případě tvorby samotné. Dnes tomu není jinak, jen se mi hudba zdá víc chmurnější. O dost víc záludnější a svým způsobem odtažitá. Není to vztekem, není to ani jiným zlým charakterem, jen je to prostě takové záhadné. Těžko se mi hledá přirovnání k jiné kapele, protože takové vyznění shledávám dosti originálním. Sice vám bandcamp někde dole pod čarou nasype nějaké možné nahrávky, které by se vám mohly líbit, když máte rádi Wows, ale neprocházel jsem je. A přiznám se, že ta jména ani neznám. Vyloženě svérázná kapela s vlastní tváří.

 

Líbí se mi, že oproti minulosti se kapele podařilo trochu víc uhnízdnit v internetových sítích. Takže tu je profil v metalovém archivu, discogs, a bandcamp vystřídal dřívější soundcloud. Ruku v ruce s tímto aktem jde i samotná grafická stylizace. Jednak se povedlo nové logo, které krásně ctí nepsanou zásadu, že hezká loga jsou souměrná (a bez pochyby toto lze vyvrátit hned několika příklady, ale o tom třeba někdy jindy). A jednak se mi vážně líbí použitá malba na obal nahrávky. O tu se opět postaral Paolo Girardi, který tvořil artwork i minulého díla. Tohle umělecké provázání je mi vážně sympatické. Jednak si tím kapela zajistí unikátní vzhled a jednak se člověk poohlédne i po autorovi onoho obrázku a třeba namátkou zkusí některé album, pro které rovněž tvořil. V takových případech dost často dochází k prolnutí obou světů a když při poslechu hledíte do té hlubiny barev, zjistíte, že to společně vážně funguje.

 

 

Ačkoliv se kapela příliš neodvrátila od minule nastaveného hudebního směru, tak přeci jen lze vyhledat několik odlišností. Jasně, album je o čtvrt hodiny kratší a má o tři skladby méně. To je ta faktická rovina. Ale ta pocitová jde po jiných dojmech. Jsou to zvláštní chvíle, ve kterých hledáte prostory ve fantazii. Hledáte souvislost mezi názvem alba, jeho obalem a celé té tíživé nálady, která na vás padá. Také si uvědomíte současné dění lidské společnosti a tím nemyslím jen půl roku staré události, ale globální vnímání nového tisíciletí. Zvláštní a poněkud svíravé pocity… Ale nevěšme hned hlavu, na to špatné a odlišné od vlastních názorů se ukazuje příliš snadno.

 

Wows nabízejí velmi zajímavý úhel zádumčivé hudby, kterou pokud chcete zkrotit nějakou hudební škatulkou, tak to není tak jednoduché ani přesné. Proto je v jejich případě používáno hned několik roztodivných pojmů, které vzbuzují ostražitost. Nicméně jejich muzika je vskutku kvalitní a podmanivá. Líbí se mi jejich gradace atmosféry i udržování nálady v určitém tempu. Pánové umí být dosti pestří na to, aby ty rozsáhlé kompozice napumpovaly silnou energií, která funguje. Nelze říct, že by mě to nudilo. Jsem prapodivně uhranutý a způsob, kterým mě kapela napíná, je mi svým způsobem příjemný. Jenže pak si člověk uvědomí, že vlastně očekává příchod armageddonu… Takový pocit ve mně zůstal, když poslední song doznal konce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky