Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Year Of The Goat - Novis Orbis Terrarum Ordinis

Year Of The GoatNovis Orbis Terrarum Ordinis

Bhut25.1.2020
Zdroj: mp3 (320Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Hard’n’heavy vřískot?! Ale no tak! Dej tomu šanci. Tenhle kousek obávaných čistých vokálů má něco do sebe a dokáže skvěle zabavit a předložit i zajímavě kompozičně rozložené skladby. I kraviny se dají dělat s noblesou a originalitou.

Na někoho může zaklínadlo „hard rock“ zapůsobit zapuzujícím dojmem a ve většině případů i celkem rozumím oné odtažitosti, ale kdo by neuznal kvalitu písní těch párplů, dorsů nebo cepelínů. Já osobně mám tyhle dinosaury rád a kapely z jejich doby mi nevadí. Ta současná už však daný žánr velmi zřídka dokáže předvést v zajímavém provedení (aniž by zněla zcela zaměnitelně). Výjimku přinesla třeba v roce 2014 skupina The X-Ray Harpoons s albem Get Attuned To Our Tyme (totální reinkarnace Morrisonovy kapely), nebo třeba Hexvessel na When We Are Death také zapůsobili víc než skvěle a songy z téhle nahrávky mi občas začnou samy od sebe rezonovat hlavou. Odvážně tvrdím, že po jejich bok lze zapsat i Year Of The Goat s třetí řadovkou Novis Orbis Terrarum Ordinis.

 

Obal i název desky ve mně nejprve evokoval zas nějakou bubákovskou blackovku, jenže pak se z toho vyklubalo něco zcela odlišného a nutno jedním dechem dodat, že neméně chytlavého. Jak s oblibou říkám: nesuď knihu podle obalu. Kapela se sice snaží nalákat posluchače z řad okultního doom rocku, což jim nemám za zlé ani v tom nejmenším, ale pořád tam jasně dominuje ten sedmdesátkový odér zvonáčů, barevných svršků a indiánských čelenek. Ne, že by sem tam nezačoudilo chrámové kadidlo a atmosféra nedostala takřka liturgického výrazu (a fakt zapomeňte na batůžky z Polska v jakékoliv fázi jejich rozvětvené historie o třech albech, která k sobě vzájemně patří i nepatří). Jednoduše proto, že pánové ze Švédska zrození v roku kozy to s nástroji pěkně umí. Nebojí se svůj zvuk proložit stonerem, kdy mi celkem často na mysl vbíhaly kněžky Witches Of God. Tahle kapela se mi připomínala zejména obdobným zpěvem a určitou veselostí.

 

 

Je jasné, že tu nepůjde o svařování pout nějakých odvrácených žánrů. To oč tu běží, je kvalitně podaná klasika. Příjemná muzika, která se nesnaží být přehnaně uměleckou hodnotou, ale inspirativním podkladem. Třeba je naprosto skvělé, jak funguje taková obyčejná věc jako je rozložení alba. Nechybí svižné výpaly, osobitá sóla, chytlavé vokální linky a taky nějaká ta balada není vyškrtnuta. Tahle deska má jednoduše všechno, co správné rockové album má mít. A ze všeho nejvíc - je to strašně návykové a zábavné v tom dobrém slova smyslu.

 

Někdy zkrátka stačí hodně málo k tomu, aby se spokojenost dostavila. Krásné věci nemusí být složité a nemusíme k nim mít divoký manuál. Ta skvělá věc je někdy tak prostá… Tohle album je právě takovým tím obyčejným, přesto v celém rozsahu krásným dárečkem. Baví mě to a věřím, že živě to sedmnáctýho května na Chmelnici bude pěkná jízda.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky