Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Animé + Flash The Readies

Animé + Flash The Readies

Jirka D.13.3.2015
Křest nové desky Animé byl spojen s vystoupením Flash The Readies, jednou v Olomouci a pak na revanš v brněnském Metro Music Baru. Do Olomouce jsme tentokrát nejeli, ale na koncert v Brně zašli.

První motivací objevit se v pátek v Metru byla samozřejmě aktuální a zatím stále velmi mladá deska Flash The Readies, o které jsem psal, kterou jsem zkoušel ze všech stran a které jsem na chuť přicházel pomalu; určitě pomaleji než albu předchozímu. Navíc mi jedno vystoupení uniklo (společně s Heiden v prosinci, možná jste někdo byl) a udělat stejnou chybu podruhé jsem už nechtěl.

 

Řečeno stručně, naživo jsem s novými skladbami měl úplně stejnou nesnáz jako s jejich poslechem z kompaktu. Současná poloha FTR jde příliš do sebe, uzavírá se ve vlastním světě, introvertně a nepřístupně. Možná je to jen můj dojem, ale některým pasážím jakoby chyběl život, noří se kamsi do neznáma, cizím vstup neusnadňují a posluchači pak zůstává jen zmatený pocit, jestli je chyba v něm nebo v muzice. Možná někde uprostřed, těžko soudit. Pravdou je, že následné erupce post rockových kytarovek jsou o to silnější, výraznější a ve všech ohledech strhující, ale cesta k nim se mi zdá příliš dlouhá a nevýrazná. Kontrast se starší tvorbou je zřejmý, s muzikou z výborného alba „In Belvedere“ jsem doma, maximálně spokojen a nakloněn k superlativům, u současné tvorby lehce váhám. Každopádně Flash The Readies jsou na české kytarové scéně úkaz, novu cestu respektuju, sleduju a nadále držím palec.

 

Tvorbu Animé naposlouchanou moc nemám a zařadit novou desku „Dead Trams“ do kontextu jejich diskografie si netroufám. Jejich muziku mám sice v úctě, ale její směřování do růžového spektra mi nikdy dvakrát nesedlo a vlastně stejný problém jsem měl i s jejich koncertem (ostatně minule po boku Illegal Illusion tomu bylo stejně tak). Animé hráli líbivě, místy to sladili příliš i na mou ženu, ale takový je stav věcí a je třeba je brát či nechat být. Z nové desky se hrálo logicky hojně, hned po křtu zazněla bezva věc „Nothing Wrong“, došlo na „Human Torch“, která mi především díky posazení vokálu připomíná Brandona Boyda a jeho Incubus, nebo na „Train“, která se mi z nového alba líbí asi nejvíc. Samozřejmě jde o rytmiku a hlavně basovou linku, sice běžnou pro folkaře nebo country kapely (nejednoho určitě napadne tvorba Nylon Jail), ale tahle skladba díky ní dostává výborný náboj.

 

Hrálo se celkem dlouho, čas jsem sice nesledoval, ale vedle hojného zastoupení nových věcí zbyl prostor i k návratům do historie. Část koncertu jsme prokecali s všudypřítomným Medvědem, což bylo setkání sice překvapivé, ale v kontextu věcí vezdejších docela přirozené. Brno je malé, jeho scéna rovněž a všichni se znají se všema. Kolem desáté (nebo tak nějak) byl zatrouben konec, na pořadu večera byla diskotéka a klub se začal plnit.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Marie / 3.8.13 16:10

Není mi dvacet ani třicet, na "Colorous" jsem byla po šesté a nemyslím si, na rozdíl od autora článku, že ubývá World music. Naopak oceňuji, že se barevná paleta hudebních stylů rozšiřuje, což jistě reaguje na fakt, že mezi 30 tisící návštěvníky organizátoři musí předpokládat "chuť" na rozdílný styl muziky. Hudbu dělím na dobrou a tu druhou a jednotlivá vystoupení pak na ta, která mne strhla a ta, která ve mne nezanechala hlubší stopu. Těch druhých bylo málo, protože jsem předem zhruba věděla, co bych chtěla slyšet, i když jsem se často octla na vystoupeních, které jsme neplánovala a která mne strhla svou spontánností a hudebním výkonem (17 Hippies, Agnostic Mountain gospel choir nebo HAYSEED DIXIE ) . Z mého pozorování si dovolím konstatovat, že většina návštěvníků tohoto festivalu jsou velmi otevřeni ke každému dobrému výkonu napříč styly a žánry... Bylo potřeba prostudovat program a dát si práci s návštěvou dalších stage nejeno těch dvou hlavních....rezervace v Gongu nebyla ideálním řešením, na druhé straně bylo to lepší než loňské hodinové čekání na sdělení, že je plno... areál proti loňsku vylepšen, rozšířen a přes prvotní dezorientaci při hledání toalet a vody, nemám pocit, že bych musela někde stát fronty. Možná by bylo dobré na plánku areálu sociální zázemí vč. zdroje pitné vody označit, ale já sama jsem jich několik našla. Stánků s občerstvením dostatek a nebylo nutno dlouho stát ani na pivo ani na nealko (všudypřítomná Kofola). Atmosféra úžasná, hudbou, zejména na Drive stage, ale nejenom tam, jsem byla nadšená. Nespala jsme ve stanu, proto tuto otázku neřeším a nehodnotím, ale obecně mám z celých 4 dnů festivalu jenom pozitivní dojmy...Nakonec poprvé se mnou jela dcera (23), která nekopírovala mnou absolované koncerty, ale s kamarády svého věku byla často na jiných koncertech (XX), ale její spokojenost odrazilo prohlášení: "Pokud budu za rok v ČR, jedu zase!"

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky