V rozměrově skromném prostoru The Stage se odehrál večírek, který jasně ukázal, že k vytvoření klubové katarze nepotřebujete stadiony ani tuny divadelních rekvizit. Stačí stoprocentní nasazení, pot a nekompromisní zvuk.
Žádný tyjátr, jen čistá energie
Současná extrémní scéna občas trpí přemírou divadla. Kapely investují do propracovaných masek, litrů umělé krve a okultních propriet. Když to funguje, je to skvělé, ale občas pod tím vším nánosem chybí to nejpodstatnější: hudební substance a uvěřitelnost.
Sobotní večer byl v tomto ohledu očistnou fackou. Jak pražští blackmetalisté Moorah, tak švédská deathmetalová mašina Headsic (kteří celou noc opanovali jako headliner) vsadili na civilní projev. Žádný corpsepoint, žádné kostýmy z metalshopu. Na pódium nastoupili muzikanti, kteří promlouvali výhradně skrze své nástroje. Tento surový přístup obě formace silně spojoval. Když frontman Count Hroozah z Moorah spustil svůj hrdelní teror, nepotřeboval k tomu rituální roucha – stačil mu démonický výraz a nefalšovaná vnitřní agrese.
Moorah v minimalistické sestavě
Pražská Moorah má za sebou zkušenosti z evropských pódií, kde mimo jiné kryla záda kultovním švédským Marduk. Kdo tuhle partu zná, ví, že jejich riffování umí řezat až do morku kostí a jejich apokalyptická poezie vyvolává slušnou existenciální úzkost. V The Stage se ale poprali s výzvou – kapela dorazila v redukované, tříčlenné sestavě bez klávec, timpánů i baskytary.
Pohled na miniaturní pódium kačerovského klubu však odhalil, že tato personální nouze byla vlastně výhodou. Vzhledem k jejich divoké pódiové prezentaci (a tělesným proporcím některých členů) by se na tohle skromné pódium v plném počtu snad ani bezpečně nevešli. Triáda muzikantů fungovala jako spolehlivý stroj. Zvuk i bez baskytary nepostrádal spodní frekvence (produkovala je jedna z kytar – ostatně takto hrají i žánrově spříznění Wiegedood), nad vším vládnul frontmanův vokál střídající polohy od hrdelního šepotu až po blackmetalový ječák. Zazněly věci z oceňovaného alba Marnost nad marnost, ale i ochutnávky z připravované desky The Beast Called Ego.
Švédská geometrie smrti
Po pražských experimentátorech přišel čas na hlavní chod. Na scénu nastoupili Švédové Headsic a předvedli, proč je severská škola death metalu stále pojmem. Zapomeňte na přímočarý, dřevní old school. Headsic reprezentují celkem technický přístup k žánru.
Pánové měli nacvičeno. Jejich set byl přehlídkou instrumentální ekvilibritiky. Bleskurychlé zvraty a sekané riffy neztrácely pověstný švédský smysl pro melodii a těžkotonážní groove. Headsic do publika pumpovali sonickou geometrii s chladnokrevností, přitom ale bez jakéhokoliv chladu vůči fanouškům. Civilní a přátelští mimo stage, nekompromisní v momentě, kdy se dotkli strun.
The Stage: Prostor, který potřebuje čas
Prostor The Stage u metra Kačerov má své nepopíratelné kouzlo. Je to ten typ autentického, syrového undergroundového klubu, kde máte kapelu doslova na dosah ruky a cítíte z ní každý stříkanec potu. Pro fanouška jde o velmi intenzivní zážitek. Problém je, že klub je rozměrově malý a na metalové mapě Prahy je zatím nováčkem, který si své publikum z řad metalových fans teprve hledá.
Vystoupení takto protřelých skupin – jako jsou techničtí Headsic a žánrově progresivní Moorah – by daleko více slušel větší prostor, který je na scéně přece jen známější a etablovanější. Zasloužili by si masivnější kotel, který by jejich sonický tlak dokázal adekvátně vracet zpět.
I přes skromnější diváckou kulisu však obě kapely odehrály sety s plným nasazením. Kdo nepřišel, přišel o jeden z nejupřímnějších a nejintenzivnějších klubových koncertů jara.
