Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
North Winds Over Europe

North Winds Over Europe

Mox12.4.2016
Hard Bones Production a Mist Agency se jali uspořádat pagan-metalovou akci a vyšlo jim to na jedničku.

Bezmála dva týdny po oslavě jarní rovnodennosti v podobě svátku Ostara zavály do Prahy "větry ze severu" tři známé (folk)paganmetalové party - švédské Månegarm s Ereb Altor a lotyšské bojovníky Skyforger. Turné North Winds Over Europe odstartovalo právě v srdci Evropy a nebojím se říct, že jsme byli svědky parádního koncertu.

            

Úvodní slovo patřilo čistokrevným pohanům Ereb Altor, jejichž kroky střežily vrány Nattramn. Toto jméno nese předposlední deska, která vyšla v roce 2015. V letošním roce vydali soubor coverů původně z dílny Bathory pod názvem "Blot Ilt Taut". Na desce se nacházejí skvosty jako například Twilight of the Gods nebo Blood Fire Death.

 

Ereb Altor

 

Nebál bych se označit precizní přednes Ereb Altor jako blackmetal z hloubi duše. Kvalitní interpretace v podobě třech precizovaných vokálů v různých pozicích spolu s čistou hrou kytar jasně stvrdily víc jak dvě dekády svědomité píle. Ačkoli Ereb Altor nedostali mnoho času se vyjádřit, zvládli spoustu přítomných uhranout, což dokládá množství zakoupených trik. Během večera se jejich počet viditelně rozrostl. Závěrečné pobízení o nějakou tu píseň navíc však vyslyšeno nebylo. Z vlastní tvorby dále zazněl například Midsommarblot, ke kterému kapela před rokem vydala oficiální klip, Nattramn či Myrding.

 

S tvorbou Skyforger jsem se prvně seznámil před deseti lety ve Svojšicích na Brutal Assaultu. Jako v té době i nyní v Praze nenechali Skyforger na publiku nit suchou. Od prvního hrábnutí do strun bylo patrné, kdo z trojice kapel naplňuje největší očekávání a má v sále nejvíc diváků. Skyforger zejména ve světle aktuální, loňské desky "Senprūsija" způsobili největší řádění pod pódiem. Folku nebylo mnoho, o to víc ale černého pohanství. Za zvuku Zem Lietuvas karogiem už člověk podvědomě ruku v pěst zatínal a snad právě v této chvíli bylo patrné, že divácká účast mohla být o poznání větší. Víc lidí se mohlo do vřavy zapojit a peklo by se zaradovalo.

 

Skyforger

 

Na Månegarm bylo patrné, že si na celé akci dávají záležet. Od začátku chodili bedlivě pozorovat své předstupce a kontrolovat zvuk. Zájem kapely byl jasný, slavila výročí dvaceti let na scéně. K tomu od pořadatelů dostala masový dort, který již v době jejich setu ležel v útrobách prvních návštěvníků akce. Jedinou podmínkou bylo se včas ke žranici na Facebooku přihlásit.

 

Månegarm do Prahy přivezli desku nesoucí název "Månegarm" stejně jako jméno kapely, nicméně zazněly i památnější kousky, namátkově např. I Evig Tid, Eld, Odin Owns Ye All a asi největší pecku přednesl Erik v podobě Hemfard (Cesta domů). Výběrem této skladby jsem byl nejen já potěšen. Už cca od poloviny setu se zpod pódia někteří jedinci Hemfard dožadovali a ještě nějakou chvíli po koncertu ji nemohli z pod nehtů dostat. Tak silně se tam zaryla.

 

Månegarm

 

Když se na závěr zamyslím, mohla mít akce klidně podtitul "Bathory stokrát jinak". Každý z účinkujících je touto legendou nějak "postižen" a do své tvorby její prvky zapracoval. Zároveň si každý z nich i udělal prostor vytvořit nejméně jeden cover z dílny Ace Börje Forsberga. A ano, i vzpomínková akce to byla.          

 

Celý večer, jak proběhl, je potřeba jen chválit. Organizačně i zvukově to byla náramná záležitost. Budu muset hodně pátrat v paměti, abych nalezl srovnatelný zážitek z (Nové) Chmelnice. Rozhodně si všichni tři interpreti zasloužili podstatně větší účast diváků, avšak navzdory mému pocitu si organizátoři účast i akci pochvalovali. Rád bych zde ještě ocenil přístup kapel a lidí kolem nich, protože skromnost se už moc nenosí. Příliš často se nesetkávám snad až s pokornou radostí prodejce, že si člověk u něho něco koupil. Celý večer poskládaný z milých zážitků ve mně zanechal dojem přátelského setkání, který si milerád zase někdy zopakuji.

 


 

Za fotografie díky Lence



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Lister / 26.5.16 10:19

Ač normálně jsem moc línej něco psát, po návštěvě koncertu a přečtení tohoto reportu mám jakési nutkání se taky vyjádřit: Koncert byl skvělý. Nemůžu říct jestli je v mých TOP 5, protože mám za sebou už pěknou řádku hudebních představení, od Deep Purple (v komplet sestavě), přes Twisted Sister až třeba po Nightwish a Powerwolf. Směle ale řadím tento koncert ke všem zmíněným, které byly rozhodně jedny z nejlepších, co jsem zažil. Nelituju ani trochu toho, že jsem dal přednost Sólstafir před AC/DC, ač jsem měl možnost jít i na ně. A teď k reportu. Milý autore, i když s tebou souhlasím v názoru na Fjaru (je to fajn skladba, ale mají spoustu podobně dobrých), naprosto mi uniká tvé rozhořčení nad obecenstvem. Koncert Sólstafir není jak koncert Pepíčka Zímy nebo smyčcového kvarteta, kde by hlasité projevy byly poněkud nemístné. Druhý den jsem byl v Rudolfinu na Pražském jaru, být tam atmosféra jak v Akropoli tak znechuceně odcházím (samozřejmě nebyla), ale na Sólstafir? Důvod proč sem rockové kapely jezdí je přesně tahle atmosféra, přesně ty hlasité projevy a nezřízený řev, protože to je to, co ukazuje kapele jak je oblíbená a nutí ji to se vracet. Kdyby na koncertech Sólstafir byla ta komorní atmosféra jak popisuješ, tak sem jezdí jednou za 5 let maximálně. Navíc, kdyby neměli rádi hlasitou a bouřlivou atmosféru, nejezdí na Brutal Assault. Milovníci komorního poslechu nechť ať si pustí alba do kvalitních sluchátek a zavřou oči, rozčilovat se nad tím, že na rockovém koncertě je atmosféra jak má být je poněkud nemístné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky