Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Peklo nad Otavou 007

Peklo nad Otavou 007

Bhut4.11.2013
Již po sedmé otvírá svou náruč samotné peklo. Tentokrát za doprovodu Avenger, Retroprotest, Pustina a Hiroshima Nightmare.

Období dušiček přímo vybízí k návštěvě tajemných míst a já šel rovnou do pekla. Přímo do horoucího chřtánu Pekla nad Otavou… Uvnitř mne přivítalo strakonické pivo a domácí Ohnivá voda od pana tchána spřízněné redakční duše Coornela z Fobia zinu, který vlastně tuto akci pořádal. Přijměte mé díky, alespoň touto cestou, jelikož pálenka byla vážně dobrá! Atmosféra klubu byla přátelská a počet hlav se pohyboval taktéž v celkem slušném počtu.

 

Peklo bylo naruby a začalo od konce - úvodní set patřil Avenger. Hned z kraje musím říct, že na mne současná trojice, ze které se nějakým způsobem vytratil i tympánista, působila daleko klidněji. Hrálo se takřka na domácí půdě, takže kapela vypadala uvolněně a bylo vidět, že hraní si více užívají (srovnávám zejména s před týdnem viděným koncertem v Plzni). Zahrál se opět průsmyk diskografie - z první desky zazněly Kořeny zla, které koncert otevřely, z druhého alba pak zase Zlo, nenávist, válka; ze třetího Před bouří a letitý flák a hymna – Godless. Z následujícího alba jsme si užívali Radost z beznaděje a z dosud posledního vynikajícího díla Duševní chirurgie, titulní Dark Metal a vůbec premiérově zazněla skladba Vstříc dálkám. Koncert byl téměř bezchybný (jen jednou Honzovi vypadl text), zato přirozený a vyloženě od srdce.

 

Druzí v pořadí původně měli být Gride, ti ovšem z náhlých zdravotních důvodů bubeníka Čerta museli účast odmítnout. Rychlou náhradou se stala kapela Retroprotest a nejspíš už podle názvu tušíte, o co šlo. Je to kapela složená jednak z lidí z Gride, nebo Ucházím, ale především zaobírající se starými věcmi z naší československé studnice punku a hc. V punku jsem nikdy dobře neplaval a spíše tonul, ale občas se mi nějaký ten metr podařilo urazit. Nicméně v nastoleného repertoáru jsem se moc nechytal. Kdyby mi kamarádi neřekli, že skladba Do boje je od HNF, asi bych ji ani nepoznal. Stydím se za své mezery... Nicméně závěrečnou I Dont Wanna Be Your Dog, která jako jediná pocházela ze zahraničního ranku, jsem poznal už bezpečně. Parta nadšenců na podiu tak předvedla hezký průřez dobovou scénou a nutno říct, že jim to šlapalo pěkně. Jediné co celému vystoupení chybělo, bylo pogo.

 

Další pro mne totálně neznámou kapelou byla Pustina. Jako žánr je uveden evil black metal a já měl vážně strach, co to zas bude za plevel, který se na našem území v daném hudebním poli občas vyskytne. Trojice omaskovaných umělců vstoupila na podium, zpěvák Banán – Lord Humungous z něj vlastně sestoupil a v tu chvíli začalo pravé peklo. Už jsem viděl hodně blackových koncertů, kde se hrálo na zlou a temnou atmosféru. Viděl jsem hodně intenzivních, pohltivých a jinak senzačních vystoupení, ale ještě nikdy jsem se na koncertě nebál! Když stojíte v první lajně a před vámi pobíhá šílenec, který kolem sebe zběsile máchá nožem, jeho kroky jsou nepředvídatelné a z kukly na vás zírají vytřeštěné oči, sevře se vám cosi v krku. Do toho všeho hraje rychlý black metal nejsyrovějšího zrna. Přiznám se, že jsem ani nepostřehl, jestli šlo o jednu dlouhou, nebo o víc kratších skladeb. Nějakou pauzu na oddych jsem totiž absolutně nezaznamenal, spíš se udržoval ve střehu, abych byl schopen úhybně manévrovat před poletujícím nožem. V jednu chvíli Banán dokonce vběhl do davu lidí a nutno dodat, že takovou uličku neměl ani Mojžíš, když překračoval moře. Těžko popisovat něco, co se musí prožít, šlo jednoznačně o nejlepší vystoupení tohoto večera.

 

Zámek na pekelnou bránu postupně věšeli Hiroshima Nightmare. O kapele se mluví čím dál tím více a má zvědavost byla i tentokrát veliká. Jednoduše řečeno jde o originální pojetí štvavého crust / thrashe s divokým ženským vokálem slečny Mařenky. Po předchozí dekadenci bylo toto vystoupení určitým vydechnutím a vrácením se zpět do reality. Kapela hovořila jasně a na rovinu a především bez servítek. Úderné skladby, pronikavé riffy a nezaměnitelný vokál, který možná někomu nevyhovuje, jiným zase imponuje. Počítám se to té druhé skupiny, takže vystoupení se mi líbilo, ačkoliv jsem jej neshlédl celé – můj řidič kázal vyrazit, takže jsem poslušně dopil pivo a zmizel.

 



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Maroš / 21.4.16 14:30

Je to tak. Borknagar působil jaksi zvláštně. Ne jen kvůliva zpěvu jednoho opilce. Ani sbory neladily dohromady. Taky byla moc vytáhnutá basa, která přeřvala ostatní. Výsledek? Nic moc věru. Mě se nejvíc líbili Diabolical. Na nic si nehráli, spustili parádní sypec a bylo vymalováno. Zvuk nezvuk. Kampfar jsem viděl už kolirkát a tohle vystoupení bylo standardně výborné. Nová deska zabíjí!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

immortal / 4.11.13 19:45odpovědět

Každopádně dík za report.

immortal / 4.11.13 19:43odpovědět

Mně to nedá he, he - nejen Coornelus byl pořadatelem Pekla :-))

Milan "Bhut" Snopek / 5.11.13 8:17odpovědět

Tak to je mi samozřejmě jasný. Ale přiznávám, že ta věta je blbě formulovaná :)

immortal / 7.11.13 18:24odpovědět

To je v poho. To já jen, aby jsme si šťouchli do našeho kamaráda Coornela :-)).

Coornelus / 4.11.13 11:17odpovědět

Velké díky, že ses stavil, rádi jsme tě viděli. V tomhle máš absolutní pravdu: "Peklo bylo naruby a začalo od konce". Někdy se to nepovede podle představ, i takovej je život. Při Pustině jsem se bál taky :-)

Ondra / 4.11.13 10:40odpovědět

Pustina měla jedno z nejintenzivnějších vystoupení co jsem zažil

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky