Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Pub Trio Session

Pub Trio Session

Lyriel1.3.2013
V jedno chladné úterní odpoledne nemohlo mým očím uniknout barevné oznámení, které viselo na dveřích jedné z volyňských hospod. Měla jsem zrovna cestu kolem a onen veselý plakát zkrátka nešel přehlédnout. Jednalo se o pozvánku na akci, která se v hospodě Pod Věží zdaleka nekonala poprvé. Tyto akce dobře znám, a tak se stalo, že jsem ve středu večer vyrazila na Pub Trio Session.

...každý večer s nimi je neopakovatelný...

 

Akce se koná jednou za čas nejen v hospodských lokálech ve Volyni, ale i v jiných městech široko daleko. Pub Trio Session je veselá partička hrající po hospodách a malometrážních klubech, kterou můžete znát i z větších podií pod názvem Mole in Hole. Tyto názvy jsou momentálně aktuální, nicméně vzhledem k vylepšení profilu se v brzké budoucnosti sjednotí v název jednolitý. Uskupení sestává celkem ze čtyř hudebníků a nástrojový park je založen na basové kytaře, bicích, elektrické kytaře a zpěvu. V případě variace Pub Trio Session se nám to mění z baskytary na housle, z bicích na cajón, z elektrické kytary na akustickou a zpěv je zachován v podání okouzlující zpěvačky Barbory Halló.

 

Jakožto častý návštěvník hudebních večerů s touto kapelou, jsem si nemohla nechat ujít ani tu akci, která se konala ve volyňské hospodě zvané Pod Věží. Útulný lokál, dobré pivo, jukebox, možnost hraní šipek a stolního fotbálku a především tyto občasné akce. Středeční večer začal výborně. Společně s několika přáteli jsme usedli k předem rezervovanému stolu a sledovali pomalu přicházející návštěvníky. Místnost se brzy zaplnila nejen studenty středních škol, ale také obyvateli Volyně, okolních vesnic a měst. Akce se začala v sedm večer a to už byla hospoda plná.

 

Jakmile Vojtěch Janda, hrající na housle, pohladil smyčcem struny svého nástroje a Jiří Trpák, přezdívaný Nick (bigbeaťák tělem i duší) spustil na svou kytaru, sál zpozorněl. Současně s nimi se v místnosti skrze svůj cajón ozval i Petr Kalíšek. Večer byl v plném proudu a v jeho  průběhu zazněly písně především z dob, kdy světu vládl beat. Hrálo se něco málo z repertoáru Janis Joplin a kapely Led Zeppelin, nechyběly ani skladby od Neila Younga, Foo Fighters, Blue Effect, Nirvany, Tří sester a dalších. Kapela se zaměřuje především na hudební styly jako je blues, funky, rock a hard rock. Je to pro ně kvalitní a hráčsky vyspělá muzika, která - jak sami říkají - rozhodně není překonaná a lidé jí většinou vítají, protože ji dnes hraje málokdo. Hostem večera byla Míša, bývalá zpěvačka kapely, která se občasně zapojila a zazpívala společně s Nickem.

 

To, co každý večer s touhle kapelou dělá originálním, je jejich playlist - není jediné hraní, které by podali stejně. Pokaždé, když hrají v hospodě, počet nacvičených písní je pouze základní minimum. Většinou jde o jednu velkou improvizaci a kouzlo okamžiku je opravdu silné.

 

"Jsme jedni z posledních, co dělají muziku kvůli muzice a pro muziku. Směřujeme ke kořenům."

 

A jak tyhle večery zde v dolině zvané Volyně vznikly? Začalo to tím, že kapela občas zašla posedět do hospody, jen tak si zadrnkat a zajamovat. Postupem času se z toho vyklubala tradice a hospodští si je začali zvát sami. Vzpomínám si na má raná léta na střední, kdy jsem začala slýchávat o hraní Pod Věží, ale oficiální plakáty tenkrát ještě nikde nevisely.  Kapele začala postupem času narůstat placená pozvání, zvýšila se tím i jejich zodpovědnost a v té době začali uvažovat o stálém playlistu, byť především hrají to, co jim zrovna přijde na mysl. Hranice jsou pouze hrubé, spousta aranží vzniká spontánně až na místě a improvizace patří mezi klíčová slova.

 

Poslední poznámkou na závěr si dovolím pozvat zvídavé na chystané koncerty, které se v březnu uskuteční na těchto místech:

 

2. března    ...   Hradec Králové   (Pub Trio Session)
9. března    ...   Blatná   (Pub Trio Session)
16. března  ...   Volyně Na Nové   (Mole in Hole)
23. března  ...   Praha   (Pub Trio Session)
30. března  ...   Volyně Na Nové   (Mole in Hole)



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 26.5.16 0:17

Ten report mi přijde přísný z podivného úhlu pohledu. Sólstafir jsem viděl tentokrát potřetí (Brno 2009, BA 2011) a tentokrát byla patrná změna nálady, která byla dosud melancholicky zasněná, jak z jiné dimenze a kraloval jí zpěvák, opírající se vždy o mikrofon s flaškou Jacka v druhé ruce dodržující kodex minimální komunikace s publikem. Tentokrát v tom bylo více čistě rockové energie s překvapivě rozpohybovanou kapelou. Je zřejmé, že se Sólstafir posouvají (trochu paradoxně je poslední ótta jejich nejzadumanější album). Snad jediné co mě na to neuvěřitelném večeru mrzelo bylo naprosté opomenutí alba Masterpiece of Bitterness, které považuji za jejich vrchol a kdyby koncepčně sjeli celou tuto desku, tak zemřu slastí. Zbytek byl nelidsky parádní. Hutnej zvuk, ve kterém vynikají jejich typické desetiminutové gradace nedal oddechnout, naopak několik písní bylo ještě protaženo oproti albům. Vokál zpěváka na poslední štaci turné naprosto neselhávající a reakce publika dle mě naprosto akurátní. Sic mě taky překvapilo, že většina audience snad neznala titulní Óttu, takže děkovný vyrvál pokryl sál ještě dříve, než dojel smyčcový epilog, ale například nábožné ticho, o které požádal zpěvák na začátku Rismal mě skutečně příjemně překvapilo. Všeho všudy si myslím, že kapela byla za živé reakce publika vděčná. Závěrem jen si nepamatuji koncert, který by mi zdistribuoval chvílemi takovou hudební katarzi. Byla to neskutečná paráda.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky