Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdarec kluci, pustíme se do toho. Důvod našeho společného rokování je samozřejmě vaše aktuální album, splitko s 5StL. Jak vy vlastně vnímáte splitka? Posloucháte doma tenhle typ hudebních nahrávek?

Ondra: Splitka mám obecně rád. Dostal jsem se díky nim ke kapelám, které bych jinak neobjevil. V mnohých případech to funguje tak, že splitko je takovým důkazem kamarádství mezi dvěma kapelami, takže mě celkem i baví sledovat “kdo s kým”. Z poslední doby se mi na gramci hodně často točí sedmipalec death-grindových drtičů MISERY INDEX a LOCK UP, který vydalo domácí Damage Done Records.

Honza: Společné nahrávky mám moc rád, vždy, když nějaké splitko poslouchám, přemýšlím nad zákulisím vzniku. Jak se asi kapely potkaly, co je k tomu vedlo, zda-li nahrávali společně atd. Právě to mě na tom baví. Jsem rád, že jsme nahrávali ve zkušebně Lívanců, že nám nazpívali sbory a celá spolupráce mě velmi bavila. Kluky mám fakt rád! Vydali jsme splitko ještě s Depakine Chrono, se kterými se máme také velmi rádi, jen mě dnes trochu mrzí, že jsme nahrávali zvlášť a hlavně, že splitko vyšlo pouze na mini CD...

Zajímavé je, že splitka jsem vzal v potaz až s come backem vinylů, nejspíš mi rozdělení na dvě strany přijde logičtější než prosté seřazení za sebe na kompaktu... Kdy jste se vy dostali k vinylům? Vydáváte na nich, dá se říct, všechny vaše nahrávky, takže už to nějaký čas asi bude...

Ondra: Já jsem se k vinylům dostal vlastně poměrně nedávno. Doma jsem měl pár kousků, ale dlouho jsem neměl gramofon. Zlomilo se to hlavně v době, kdy jsem začal hrát v esech. Kluci, hlavně pak bubeník Honzík a kytarista Zdenda, jsou vinyloví maniaci. Jednoduše mě tím nakazili. Je to takový hudební fetišismus, má to své kouzlo, svůj rituál. Člověk musí vyndat desku z obalu, fyzicky ji položit a nasadit jehlu. Není to jen o tom kliknout někam na tlačítko.

Honza: Dodal bych, že síla vinylu je v tom, že je zde větší prostor pro grafiku a texty - a tím se stává malým uměleckým dílem sám o sobě, nezávisle na obsahu nahrávky. A pokud se sejde krásná hudba společně s pěkným, zajímavým obalem... není co řešit :)

Když už jsme u toho vinylu - od několika kapel, se kterými jsem se bavil na toto téma, jsem slyšel, že do vinylu nejdou hlavně kvůli penězům, většinou nahrávku spláchnou na CDčku a někdy ani to ne. Měli byste nějakou radu pro kolegy, jak se rozumně dobrat až k vinylovému vydání? Nebo prostě máte štěstí na sponzora a ostatní ne? :)

Honza: První vinyl jsme opravdu chtěli a v době, kdy vycházel, nás nikdo neznal a tudíž ani nesponzoroval. Peníze jsme na něj dali ze svého, ač to byly celé naše měsíční výplaty, takže žádná rada bohužel neexistuje. My jsme ho chtěli, tak jsme pro to udělali vše, co se dalo. :-)

Když se vrátím k tomu splitku - jak to celé vzniklo? Proč jste se dali dohromady právě s klukama s Five Seconds To Leave a nahráli to, co jste nahráli?

Ondra: Hlavní důvod ohledně našeho splitka je asi ten, že se obě kapely dobře znají. Mohu říci, že jsme kamarádi, máme za sebou spoustu společných koncertů a jedno naprosto šílené turné, které se odehrávalo v únoru v Pobaltských státech, kde jsme nejednou navštívili nemocnici a řešili společně spoustu dalších průšvihů v mrazu mínus třicet stupňů. Myslím, že právě to způsobilo, že k sobě máme blíž, než s ostatními kapelami a to splitko je tak přirozeným důsledkem toho všeho. Jako když si kamarádi na táboře upletou takovej ten „náramek přátelství”. My jsme si upletli splitko. Moc jsme se nezabývali žánrovou příbuzností. Mně osobně se prostě líbí, co Lívanci dělají  a jak to dělají a mám je rád jako lidi. Víc nepotřebuji řešit. A myslím, že to tak mají i ostatní z kapely.

Asi teď položím stejnou otázku, jaká padla v rozhovoru s Jirkou Bialíkem  z Illegal Illusion, jejichž novou desku vydalo vícero vydavatelů, ale prostě jsem zvědav. Na té vaší nahrávce je podepsáno - jestli počítám dobře - pět vydavatelských jmen z českého více méně undrgroundu. Co bylo důvodem takto široké spolupráce a jaké výhody či nevýhody z toho plynou?

Honza: Šlo o to, že jsme chtěli vydat desku, na které nebudou žádné kompromisy - chtěli jsme průhledný vinyl, protože mě osobně se ke splitku hodil kvůli tomu, že mi obě strany přijdou propojenější a není mezi nima černá bariéra. Chtěli jsme barevný obal, chtěli jsme pěkný barevný vnitřák a download kód, chtěli jsme, aby celá ta deska byla zafoliovaná a také jsme chtěli i CD verzi... tím se zvedly rapidně náklady. Každé vydavatelství pomáhalo trochu jinak, ale nakonec z toho vzešla skvělá podpora této desky.

Oproti vašim předchozím vinylům, které jste - pokud se nepletu - dělali v Loděnicích, jste tentokrát dali možnost vyniknout německému výrobci. Vedlo vás k tomu něco konkrétního nebo jste jen chtěli získat novou zkušenost?

Honza: Pamatuji si, že v době vzniku splitka jsme měli důvod, proč se obrátit na německou firmu, ale ten si již nemohu vybavit....... Vlastně hlavní důvod byl počet vyrobených kusů - nejdříve jsme chtěli udělat pouhých 100 ks, což v Loděnicích nebylo možné, proto jsme se obrátili na Dana z Vinylla Media, kde jsme nakonec nechali udělat stejně těch kusů řádově více.

Ondra: A také tam dle mého průhledné vinyly vycházely o něco lépe finančně.

V recenzi splitka píšu “Hudba Esazlesa (i FStL) je odrazem dnešního světa, odrazem silně procítěným, prožitým, upřímným a emočně hlubokým.” Je to jen můj pocit, nebo svou hudbu vnímáte stejně?

Honza: Nerad se pouštím do rozboru naší hudby, ale samozřejmě, že hrajeme o věcech kolem nás. Netroufám si tvrdit, že je to odraz dnešního světa, ale jsou to, dejme tomu, pocity z našich všedních dnů, společné zážitky a poznatky z našich rozhovorů. Nemáme abstraktní texty, jsou to reálný věci, které jsou kolem nás. Ze začátku bylo vše co jsme dělali hnané bojem proti dennímu stereotypu v šedých dnech, kterému bylo těžké se vyhnout.

Byla pro vás čeština v textech od počátku prioritou?

Honza: Nad angličtinou jsme nikdy nepřemýšleli. Vždy nám šlo o přirozený proces tvorby... a vzhledem k tomu, že nikdo z nás není tak dobrý angličtinář, aby anglicky přemýšlel, texty jsme tvořili české. Vždy, když se nás někdo ptá na tuto otázku, říkám, že je jasný, když se nasereš, nebudeš na lidi řvát a nadávat kolem sebe v angličtině. Proč bychom to měli v hudbě zpívat anglicky, když to tak není?

Dalo by se říct, že tenhle svět vás dostihl a právě kvůli němu teď máte tvůrčí pauzu? Vím, že se vám o tom nechce moc mluvit a tak se možná zeptám ještě jinak - je už na obzoru nějaká možnost, že se kapela zase rozjede a bude pokračovat?

Honza: Dostihlo nás spoustu věci, ale rozhodně bych nedával hlavní vinu dnešnímu světu :-) Když jsme začínali hrát, netušili jsme, co bude za pár let. Ale pustili jsme se do toho po hlavě, bez většího rozmýšlení a kompromisů, možná proto je nutná pauza. Dostat trochu zpět nadhled a udělat nějaké změny. Samozřejmě, že po pár měsících ticha nám to velmi chybí. Myslím si, že můžeme říct, že esazlesa vydají ještě jednu nahrávku - měli jsme rozpracovaný materiál na dlouhohrající desku, tak alespoň část z toho bychom rádi vydali, ale dnes ještě nevíme, zda-li pouze digitálně, nebo fyzicky.. později budeme chtít dělat nové písně, jen není jasná forma a složení kapely. A také díky naší pauze vzniknou nejspíše další dva projekty s některými členy esazlesa.

Myslíš, že by se vaši fanoušci spokojili s digitálním vydáním po tom všem, co jste jim v minulosti nabídli?

Ondra: My jsme asi nikdy neřešili, s čím by se spokojili fanoušci, spíše to, s čím bychom se spokojili my sami.

Honza: A mě by mrzelo, vydat tyto písně pouze digitálně.

Vrátím se ještě k vašemu balkánskému turné, které jste letos absolvovali společně se Smashed Face. Vznikl z něho poměrně rozsáhlý report, takže detaily se dají dohledat tam a ptát se na ně nebudu. Zeptám se ale, co nejdůležitějšího jste si z toho turné odnesli? Myslím nějakou zkušenost ohledně hudby, fanoušků, nových zemí, nebo třeba i kolegů v kapele?  

Ondra: Člověk si z podobného podniku vždycky odnáší vzpomínky a zkušenosti. Mě velmi okouzlila Bosna a Sarajevo, moc rád jsem se vrátil do Lublaně, kde jsme hráli ve squotersky-umělecké čtvrti Metelkova. Bylo fajn zjistit že v Rijece mají obrovský hudební klub zasvěcený Janu Palachovi nebo si projít noční Bělehrad. Jsou to malé, ale důležité střípky a přijde mi nesmyslné je srovnávat podle důležitosti.

Když bychom si teď na chvíli připustili, že by Esazlesa naskočili opět do víru koncertů a fungování kapely, snažili byste se odjet opět nějaké takové tour? Lákala by vás jiná část Evropy, případně s jakou kapelou byste rádi vyrazili?

Ondra: No jasně. Každý turné bylo vždy zážitkem na celý život. Mě osobně by lákalo rozhodně Rusko a jihovýchod Evropy včetně Turecka. Asi nejlépe se nám cestovalo s FIVE SECONDS TO LEAVE a RAVELIN7, takže pokud někam do světa, pak ideálně s nimi.

Honza: Pro mě osobně je to jeden z nejdůležitějších důvodů, proč se na esazlesa těším. Samozřejmě, že jde o lidi, o skladby... ale turné do Ruska, či jiných zemí jsou ty nejlepší události, jaké můžou přijít. A pokud se kapela rozjede, určitě pojedeme!

Ondra: Možná ještě Japonsko, ale to už není Evropa. Od několika lidí jsem slyšel historky z japonského undergroundu a rozhodně je to něco, co bych si chtěl prožít na vlastní kůži.

Honza: Člověk, který zajišťuje distribuci našich desek v Japonsku, nám totiž těsně před rozpadem dal nabídku na toto turné, což by bylo neskutečné.  

Dokázali byste každý sám za sebe říct, co pro vás znamená živé hraní?

Honza: Tak především je to vrchol a odměna za ten čas a úsilí ve zkušebně. Samozřejmě, že i zkoušky máme rádi. A samozřejmě je super potkávání starých přátel, seznamování se s novými. Každý víkend strávený na cestách je malá dovolená, i když občas hektická. Kdybychom měli brát hraní jako koníček, tak je to úplně perfektní věc - protože to zahrnuje všechny činnosti, co mám rád - cestování s přáteli, hraní jako tvůrčí činnost, seznamování a komunikace se zajímavými lidmi, možnost pro vyjádření se, jak graficky, hudebně, textově... velmi obohacující věc.

Ondra: Já k tomu nemám co dodat. Koncerty jsou pro mě to nejdůležitější a pokud jsou zabaleny do nějakého turné, je to vždy zážitek na  celý život. V tomhle to máme asi všichni v kapele stejný.

Kluci, pro dnešek vše. Dodejte, co máte na jazyku a jinak díky za váš čas a chuť to dotáhnout.

Honza: Především bychom chtěli poděkovat za pěkný rozhovor. A třeba doporučit nějaké nové české super desky...  například písničkářka Laví, která před měsícem vydala svojí debutovou desku... Odeur de vilottes - http://odeurdeviolettes.bandcamp.com/... Plzeňští obdélníčci, kteří plánují vydat svou debutovou desku - http://we-dont-have-a-name.blogspot.cz/... Disko nářez Gagarin! http://bandzone.cz/gagarin... A Ondřej by určitě rád zmínil píču z hoven, viď? :-) Jo a před týden jsem byl na koncertě kapely Planety, kterou doporučuji všem, kteří neznají... http://mamamrdamaso.org/newmmm/bkmm/

Ondra: Krom Ravelin7, 5STL a zmiňovaných synthových mistrů deprese Píča z hoven to jsou určitě noví Lahar - thrash metal jak řemen, popřípadě black metalová Marnost.