|
|
||||||||||
Streetmachine jsem vždy spíš registroval, jejich hudbu cíleně nevyhledával, neb moje nasrané NYHC období skončilo už kdysi dávno někde na spojnici Agnostic Front a pozdějších Biohazard a Sick Of It All. Kapela samotná je letitá, její minulost nastudovanou nemám a současnost v podobě desky „Kult“ mnoho současného neposbírala. „Kult“ je retro, návrat někam do poloviny devadesátek, k poctivému NY hardcoru, stříknutého thrashem, se zpoceným trikem a nepříčetným pohledem.
Z toho je naprosto jasné, jaké výrazové prostředky jsou na aktuálním albu použity, ať už ty hudební, nebo textové (v češtině), a co od něj můžete čekat. Chtít víc znamená narazit, zůstat v mezích žánru přináší pocit spokojeného jedlíka po několika chodech. Z toho zcela logicky vyplývá další směr úvah, který se bude dělit mezi posluchače spokojené se svým jistým a mezi ty, kterým tyhle přímé cesty bez oklik, hudebních úkroků stranou a občasných zastávek s výhledem do údolí dvakrát nevoní.
Deska začíná svižně, je hnaná bicíma, nasraným vokálem a triviálními, ale fungujícími kytarovými riffy. Pocit nekompromisního válce umocňuje svižné tempo a moderně pojatý zvuk - hrající hlavně od středů níže a s hodně vytaženými bubny. Doposud vše dobré, ale s přibývajícím počtem odehraných skladeb nastává problém, který šel shrnout do lidového „vaření ze stále stejné vody“. Podobné refrény, podobná kompozice skladeb, podobné kytarové riffy, ubíjejícím způsobem stejné bicí. Ve výsledku se někde od páté šesté skladby v nahrávce ztrácím, nerozeznávám následnou skladbu od té předchozí, jeden refrén od druhého, ke konci už jen odpočítávám minuty a vší silou hledám alespoň minimálně odlišné záchytné body. Marně.
Z desky a kapely je cítit maximální nadšení pro věc, snaha napěchovat do těch pětatřiceti minut největší možnou porci reflexe současného světa, což se plus mínus daří, ovšem bez hudebně zajímavého základu. Skladby lze považovat za přímočaré a energické, ale stejně tak není daleko k pocitu triviality až primitivnosti. Drobná koketérie s thrashem (Můj život moje volba), snaha o „sem tam“ kytarové sólo nebo poměrně naivní využití vícehlasého vokálu (Nebudu stejnej) situaci bohužel nezachraňují a pocit monolitu bez vnitřní struktury zůstává.
Samotná edice je alba na kompaktu je rozporuplná. Na jednu stranu se nešetřilo a čtyřpanelový digipak je vyveden s reliéfní ražbou, na stranu druhou jde jen o čtyřpanel bez bookletu a textů, navíc s páleným CD-R. Pak si vyberte.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
kubánec / 23.12.14 12:03odpovědět
Můžu se zeptat recenzenta, jaká hudba se mu líbí??? :o) Já jsem od Tebe nečetl ještě nic pochvalného (ale tak samozřejmě nemám načtené všechno). Na druhou stranu se mi styl psaní velice zamlouvá.
Jirka D. / 23.12.14 14:41odpovědět
No já zas nejsem takový nelida, občas něco pozitivního napíšu a určitě raději než něco kritického. Jen k tomu nemám tak často důvod. A co se mi líbí? Je toho dost, z poslední doby novinky Manes, Thee Maldoror Kollective, Pink Floyd, Primus,... Bylo by to na delší psaní.
Label:StreetVOICE Records
Vydáno:Září 2014
Žánr:hardcore / thrash
Valda - zpěv
Wolf - kytara
Kuliš - baskytara
Honze F. - bicí
1. Klacky pod nohy
2. Zůstaň hladovej
3. Nebudu stejnej
4. Zpověď
5. Sedm vteřin
6. Tři směny
7. Můj život moje volba
8. Hymna ztracených duší
9. Jinak než bych chtěl
10. Sever
11. Triky
Gaia Mesiah
Excellent Mistake
Thy Catafalque
Vadak
Sun Worship
Pale Dawn
Jag Panzer
The Scourge of the Light
Linkin Park
The Hunting Party
Twelve Diversions
Forwards Becomes Backwards
Hvíldarlauss Dauðr
Terrorforming
Fates Warning
Parallels
Chrome Division
Infernal Rock Eternal
Dead Can Dance
Anastasis
Scáth Na Deithe
The Dirge of Endless Mourning
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.