Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
// ad marginem / jedna

// ad marginem / jedna

Jirka D.19.12.2012
Ad marginem neboli na okraj. Neboli několik poznámek k událostem, které by možná zapadly a skutečnostem, o nichž stojí za to se zmínit. Bokem od hlavního dění, na okraj ostatnímu.

Víc jak polovina adventu je nenávratně pryč a před pár dny jsem zapaloval třetí svíčku na našem věnci. Podobné nutkání jsem měl i při prvním poslechu nového dvojvinylu Candlemass, který se měl stát takovým předvánočním dárkem a místo toho je jen dalším z mnoha bojovníků ve svaté válce proti hudebním fanouškům. Zvukově jde o propadák, i když pěkně zabalený, a pokud vám bude někdo tvrdit, jak je vinylový zvuk hřejivý a teplý a přirozený, vezměte něco těžkého a majzněte ho s tím po hlavě.

 

---

 

O to povzbudivěji působí umělci, kteří se snaží nahrávky vydávat opravdu kvalitně a tak po zásluze byla debutní deska Storm Corrosion nominována na 55. Grammy v kategorii „Best surround sound album“. Přejme jí úspěch!

 

Steven Wilson prostě patří k lidem, kterým jejich hudbu věříte ať už se vám líbí nebo ne, a jeho zasvěcenost evidentně pochopil i jeho velký kámoš Michael Åkerfeldt. Heritage se mi začíná dostávat hluboko do mysli.

 

---

 

Podobně hluboko klesá i můj obor, když na pozici nejvyššího šéfa – ministra dopravy – dosazují v tomto volebním období asi pátou loutku a ta nynější, Zbyněk Stanjura, zcela bez skrupulí prohlásí, že dopravě nerozumí, ale že na resortu ušetří 20 %. Lidé s nízkými znalostmi a vysokým sebevědomím jsou nebezpeční a jejich počínání škodlivé. Jak to, že se to neví?

 

---

 

Zajímavým směrem se vydalo hudební vydavatelství Prophecy productions, které hledá zlatou střední cestu mezi odměněním a spoutáním věrných zákazníků a snad citlivě kombinuje snížení cen s nutností utrácet. Snahu z trochu jiného světa vyvíjí i „Lev v říši hudby“, jak se skromně tituluje pozvolna se probouzející Supraphon, a tak před Vánocemi vydal novou desku Lucie Bílé s logem Ondrášovky a pozadu nezůstává ani oblíbený moderátor Českého rozhlasu Karel Gott, jehož retušovaný obličej zdobí už od konce září novou desku předělávek „Doteky lásky“. Jenže na titulní stránku propagačního letáku Supraphonu se nedostal ani Gott ani Bílá, ale Karel Kryl. Jeho podstatnost prý potvrzuje aktuální kompilace a je s podivem, že naši kočku to nechává zcela v klidu.

 

Oproti tomu skladba „Dogs“, která mi tu právě hraje, ji v klidu nenechává a určitě v tom nebude zvuková kvalita 35 let starého vinylu od Pink Floyd. Tím se dostávám k úplnému úvodu, protože se snažím opět a marně najít odpověď na otázku ohledně příčin tak strmého úpadku zvukových kvalit dnešních nahrávek. Steinbeckovo rozdělení vývoje lidské společnosti do tří etap – barbarství, kultura a úpadek – doznává tíživého naplnění i v této oblasti.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 19.12.12 19:59odpovědět

Dobrý....Jirko, ty perlíš.....:-):-):-)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky