Článek: Soutěž s Anime Torment

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Soutěž s Anime Torment

Jirka D.6.12.2012

Soutěžíte rádi? Už jste někdy něco vyhráli? Nyní máte možnost, protože jedna taková soutěž je tu právě pro vás. Ve hře je triko kapely Anime Torment.

Kapela Anime Torment patří k mladým uskupením, založená byla v roce 2007, původem ze severočeských Litoměřic. Její hudební projev by se dal nejvíc přiblížit k death metalu, sami kluci se připodobňují k Black Dahlia Murder a k uvedenému žánru připojují adjektivum moderní. Během své pětileté existence kapelu potkala řada personálních změn a svou sbírku CDček jste si mohli obohatit o dvě dílka právě s logem Anime Torment. První EP nazvané „Sakura“ vyšlo v lednu 2011 a na jaře roku letošního vyšla další nahrávka pojmenovaná „Deathwish“, kterou tu v recenzi zmínil redakční kolega (ZDE). Kluci mají za sebou rovněž bohaté zkušenosti s živým vystupováním a to nejen v hranicích naší vlasti, ale jejich akční rádius sahá i do zemí vzdálenějších. Navíc vše nasvědčuje tomu, že zahraničních zkušeností bude v budoucnu přibývat.

Tím se postupně dostáváme k dnešní otázce, která se vztahuje právě k diskografii kapely. Pro lepší orientaci přidávám odkaz na BZ profil kapely (ZDE), kde si můžete nastudovat všechny důležité skutečnosti a ty pak zúročit ve vaší odpovědi, protože dnešní otázka zní:

Která ze skladeb Anime Torment se nedostala ani na jednu ze dvou zmíněných nahrávek?

Napovíme, že takových skladeb je celkem pět a stačí, když nám pošlete jméno alespoň jedné z nich. Své odpovědi pište na naši redakční mailovou adresu: ahoj@echoes-zine.cz

Ve hře je v úvodu zmíněné tričko velikosti „L“, jehož fotku si můžete prohlédnout níže. Poslední důležitou informací je, že soutěž končí přesně za týden, tedy ve středu 12. prosince.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 11.1.16 22:19

Já Vám děkuji za vynikající, nadšenou práci a mnoho inspirace a to zejména také proto, že jste vzbudili naději že jsou lidi, co hudbu jenom nervou do uší, ale také o ní přemýšlí a jsou otevřeni experimentům. Mno a nehledě na rok vydání, tak moje desítka pro minulý rok: 1 - Mindless Self Indulgence - How I Learned to Stop Giving a Shit and Love Mindless Self Indulgence; hudební ekvivalent South Parku, nekorektní, neuvěřitelně vtipná taškařice s neskutečným drajvem. Od prvního alba Tight jedou první ligu sexuální nevyzrálosti hozenou do rytmů. 2 - Rotting Christ - Kata Toi Daimona Eaytoy; blacková procházka kulturní galerií se soundtrackovou strukturou, kde každý úder má svůj koncepční význam 3 - Sólstafir - Ótta; s přehledem nejvyzrálejší post-blackmetalová deska se kterou snesou srovnání snad jen současní Alcest. Nikdo neumí bezvýchodnou melancholii tak jako tihle 4 - Florence and The Machine - Lungs; barokní pop s neuvěřitelnou škálou aranží (kolik lidí jen zaměstnají na jednom albu) s majitelkou v současnosti nejodvážnějšího hlasu ve svém žánru 5 - Le Tigre - Le Tigre; k debutovému albu mě zejména váže nebezpečné zalíbení v uvřískaném projevu rrriotky Kathleen Hany 6 - WWW - Atomová včela; v českém prostředí bezkonkurenční tah na bránu, který svou znervozňující dravostí znemožňuje poslouchat desku jen napůl 7 - Grave Pleasurers - Dreamcrash; ve své podstatě celkem konzervativní album, které povyšuje nejen Joy Divisionský zvuk, ale hlavně hyperaktivní výbuchy kreativity na kytarovém a bicím poli 8 - Mgla - With Hearts Towards None; už dlouho jsem neslyšel tak surový a současný black, který se namísto přepjaté zlé image orientuje na materializaci blackmetalový melancholie 9 - Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology; holka řiká, že to obdivuje, ale není schopná to poslouchat. Absolutní koncentrace zla a fuck off všemu. Neuvěřitelný výlet do světa tvůrčí svobody. 10 - na závěr dva parádní soundtracky: Fury od Stevena Price a Mad Max od Junkie XL. Oba vykročili se svou prací jinam než je obvyklé a maximálně uspěli.