Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Pokud jste nezachytili včerejší vydání první části našeho zúčtování s rokem 2015, nechť je vám k dispozici tento odkaz.

 

 

 

// Sarapis

 

Top alba

Arcturus - Arcturian  //  ochutnávka

Norský návrat ve velkém stylu.

Glaciation - Sur Les Falaises de Marbre  //  ochutnávka

Krásná nahrávka brnkající na širokou škálu emocí. Francouzská kvalita nejvyšší jakosti.

Chelsea Wolfe - Abyss  //  ochutnávka

Abyss je temné dílo, taková bílá hrdlička v dusném sevření lepivého dehtu. Poslech je strhujícím zážitkem.

Leprous - The Congregation //  ochutnávka

Ač jim nejsem plně oddán, letošní album mě sejmulo. Parádní progresivní dílo.

Shape Of Despair - Monotony Fields  //  ochutnávka

Krásy tohoto alba jsem odkrýval sice pozvolna, ale ony si mě našly. Pohlcující nahrávka a jistota pro další desítky let poslouchání a prožívání.

Soilwork - The Ride Majestic  //  ochutnávka

Nevím jak, ale Soilwork to opět dokázali! Další parádní jízda plná energie a skvělých melodií a nápadů.

 

Armored Saint - Win Hands Down  //  ochutnávka

Nečekaně perfektní a poctivá metalová deska.

Batushka - Litourgiya //  ochutnávka

Na závěr roku překvapení od našich severních sousedů. Hlavní zbraní je chytlavost a specifická atmosféra. Trvanlivost zatím neověřena, ale vypadá to dobře.

Beardfish - +4626 - Comfortzone  //  ochutnávka

Progrocková třešnička, na kterou jsem málem zapomněl. Ale to jen kvůli tomu, že vyšla hned v lednu. Jinak rozhodně nezapomenutelné album.

Between The Buried And Me - Coma Ecliptic //  ochutnávka

Kam až se dá dojít ve vývoji v rámci jedné diskografie. Klobouk dolů, toto je skutečný progres.

Europe - War of Kings  //  ochutnávka

Europe mě zaskočili svým suverénním pojetím purpleovského hard rocku, který se s jejich charismatem slučuje v krásně šlapavý celek.

Hate Eternal - Infernus  //  ochutnávka

Pro mě překvapení! Dřívější lesk sterility je nyní pryč, zůstalo nečisté zlo. Na stylovou příslušnost nezvykle chytlavé album.

Obscure Infinity - Perpetual Descending into Nothingness  //  ochutnávka

Spíše podzemní záležitost, ale jaká! Především melodické pasáže a kytarová sóla dělají z této deathmetalové flákoty šťavnatý steak.

Portico - Living Fields  //  ochutnávka

V žánru se příliš neorientuji, ale to nevadí. Krásné desky se neztratí nikde. Tato je taky krásná.

Symphony X - Underworld  //  ochutnávka

Norma splněna s přehledem. Symphony X ve výborné skladatelské formě.

Spock’s Beard - The Oblivion Particle  //  ochutnávka

S předchozí deskou jsem byl podstatně spokojenější, ale zklamaný nejsem. Spock’s Beard jsou dlouhodobě na úrovni.

VI - De Praestigiis Angelorum  //

 Temnota plně adekvátní respektu svých tvůrců.

Von Herzen Brothers - New Day Rising  //  ochutnávka

Sympatická rocková rádiovka, kterou na českých rádiích jen těžko potkáte. I proto doporučuji tuto desku celou a mimo vlny.

 

+ Mike Howe zpět v Metal Church

 

Anti-top roku

Stormwitch - Season of the Witch  //  ochutnávka

Tohle má být návrat po dlouhých letech?! Hlavně po produkční stránce průšvih.

 

+ málo osobních sportovních aktivit

+ ještě jsem pořádně neslyšel toho Wilsona, kruci!

 

---

 

// Sorgh

 

Top alba

Steven Wilson - Hand. Cannot. Erase.   //  ochutnávka

Heaving Earth - Denouncing The Holy Throne  //  ochutnávka

Naxatras - Naxatras  //  ochutnávka

David Gilmour - Rattle That Lock  //  ochutnávka

Beardfish - +4626 - Comfortzone  //

 

Moje láska k Wilsonovi pokračuje. Dokupuji starší věci a pilně sleduji to nové. Hodně doufám, že vyjde koncert příští rok (2016) v Praze. Letošní album dávám v pořadí za předchozího “havrana”, toho valím častěji.

Velké překvapení přišlo od Heaving Earth, konečně mě zase sejmula česká kapela. Naposledy se to povedlo asi Six Degrees Of Separation.

Velkým objevem pro mě jsou Beardfish, to je nadčasové album.   

Dagoba - Tales Of The Black Dawn  //  ochutnávka

Mollmaskin - Heartbreak In (Stereo)  //  ochutnávka

Leprous - The Congregation //

A Forest Of Stars - Beware The Sword You Cannot See  //  ochutnávka

 

Objev, za který jsem vděčný, je Mollmaskin, s tím trávím hodně času.

Dagoba zraje jako víno a jejich desky mám postupně čím dál víc rád. Album “Tales…” se hodně povedlo.

 

Anti-top roku

 

Arcturus - Arcturian  //

Arcturus jsem zmiňovat ani nechtěl, ale postupně přicházím na to, že mě to album zklamalo. Zpočátku jsem byl ovíněn návratem legendy, to už teď neplatí.

 

---

 

// Bodin

 

Tak jako v loňském roce jsem nebyl schopen naposlouchat a vstřebat všechna alba, která letos vyšla. U některých nahrávek jsem se pozastavil na delší dobu, utkvěla v mé paměti a já měl potřebu se k nim vracet častěji. U některých nahrávek jsem naopak trávil časů méně a na pár se teprve ještě stále čeká na poslech. Níže jsem tedy vybral pár těch (a vešlo by se i více), které mám za letošek nejraději.

 

Top alba

Shape Of Despair - Monotony Fields  //

Návrat ve velkém stylu. Nejspíše ten nejlepší z letošní pohřební scény. Album, které mě naprosto uhranulo svou atmosférou.

Paradise Lost - The Plague Within //  ochutnávka

Částečný návrat ke starým kořenům se vydařil na výbornou.

Steven Wilson - Hand. Cannot. Erase.   //

Tohle album se opravdu poslouchá samo. Opět nadčasová nahrávka mistra Wilsona.

Necrocock - Hudba z psychiatrických pavilonů //  ochutnávka

Není to kdovíjaký hudební zázrak, ale texty a celkové pojetí skladeb vám pomůže nakouknout do psychiatrických zákoutí.

Lychgate - An Antidote for the Glass //  ochutnávka

Těžká avantgarda až za hrob. Složitá, temná deska, u které je pořád co objevovat.

Kauan - Sorni Nai  //  ochutnávka

Chladivá atmosféra, nádherné skladby, silný příběh vyzdvihují tuhle desku hodně vysoko. Jedno z mých nejhranějších alb za poslední dobu.

Grave - Out of Respect for the Dead //  ochutnávka

Staří dobří Grave a jejich death metal, který mám moc rád.

Enslaved - In Times // ochutnávka

Enslaved mě snad nikdy nedokázali zklamat. In Times řadím k těm nejlepším dílům z jejich tvorby.

Arcturus - Arcturian //

Zpočátku jsem přistupoval trochu nedůvěřivě k návratu Arcturus a mám to s nima tak napůl, dle nálady si je ale rád pouštím.

Ahab - The Boats of the Glen Carrig //   ochutnávka

Němečtí mořeplavci prostě umí. Těžké a propracované skladby vytváří z této desky skvělý hudební zážitek, který vás pohltí. Funus jak řemen.

With the Dead - With the Dead //  ochutnávka

Lee Dorian a jeho nová kapela. Co dodat? Skvělá nahrávka. Zapomeňte na Cathedral, jsou tady With the Dead.

 

A Forest Of Stars - Beware The Sword You Cannot See //

Dokáží tihle viktoriáni natočit průměrnou desku? Nikoliv! Skvělé skladby a zhudebněný příběh.

Between The Buried And Me - Coma Ecliptic //

Komplikované, složité album. Výborné výkony všech hudebníků. Pořád je s každým poslechem co objevovat.

Dødheimsgard - A Umbra Omega  // ochutnávka

Uf, těžký oříšek snad pro každého posluchače. Norští podivíni se představili deskou tak vyšinutou, prošpikovanou jazzem, blackem, ale já jim to žeru a stále toto dílo prozkoumávám.

Graveyard - Innocence & Decadence  //   ochutnávka

Mám je rád. Graveyard prostě neumí natočit průměrnou desku. Chytlavý stoner/blues rock pohodových týpků.

Skepticism - Ordeal //  ochutnávka

Zasmužilí Finové natočili desku hned od pasu, a to přímo u příležitosti jejich koncertu. Neupravená, silná atmosféra a skvělé pohřební songy.

Nahum - And the Chaos Has Begun //  ochutnávka

Nahum jsem vybral zcela zaslouženě. I když je jejich album pořád ještě čerstvé, dokázali mě přesvědčit. Takhle si představuji nadupaný metal.

Acid King - Middle of Nowhere, Center of Everywhere //  ochutnávka

Stoner/doom metal. Co dodat více? Acid King vyčarovali snad nejlepší desku ve své diskografii. Tohle se poslouchá samo.

Leprous - The Congregation //

Tady jsem tápal nejvíce. Chvilkami jsem absolutně nedával až moc vytahaný zpěv, ale u této desky jsem potřeboval jen více času.

Slayer - Repentless //  ochutnávka

Skvělá thrashmetalová jízda. I bez nebožtíka Jeffa to jsou stále Slayer. Přiznávám se, že jsem přistupoval k tomuto albu s velkou nedůvěrou, ale výsledek z poslechů je v naprostém pořádku.

Troum & Raison d’être - De Aeris in Sublunaria Influxu //  ochutnávka

Dark ambientní deska nadprůměrné kvality. Kdo podobnému stylu holduje, ten ví.

Anti-top roku

Každý rok se najde pár nahrávek, které mi nějakým způsobem nesedly či nenašly u mě většího pochopení. Letošek nebyl vyjímkou. Jedná se o tuzemské i zahraniční interprety, od kterých jsem prostě očekával více. Nechám si je pro sebe.

+ úmrtí hudebních osobností

 

---

 

// Mirek Med

 

Top alba:

Between the Buried and Me - Coma Ecliptic  //

Vybroušený prog metalový klenot a dle mého názoru rovněž dosavadní tvůrčí vrchol BTBAM. Strhující, pohlcující a muzikantsky vytříbené koncepční album, které mi vedle novinky Leprous udělalo za rok 2015 asi největší radost.

Leprous - The Congregation //

Tady bych mohl napsat téměř to samé, co jsem psal u BTBAM. Leprous patří k naprosté špičce současné prog metalové scény a na “The Congregation” se představují ve vrcholné formě.

Gazpacho - Molok //  ochutnávka

Gazpacho navazují na předešlého “Demona”, ale nejde rozhodně o žádné přebytky. Album opět přináší všeobjímající melancholickou atmosféru, je hudebně nesmírně záživné a nemá slabších míst. Inteligentní muzika pro náročné.

Steven Wilson - Hand. Cannot. Erase.   //

Tentokrát mi sice trvalo trochu déle, než jsem do novinky nekorunovaného krále současného progresivního rocku pronikl, ale trpělivost se vyplatila. Nakonec se ukázalo, že vše je tak, jak má být. Brilantní instrumentální výkony, křehká melancholie ani skladatelská genialita - nic z toho na “Hand. Cannot. Erase” tradičně nechybí.

Riverside - Love, Fear and Time Machine  //  ochutnávka

Prog-rocková melancholie potřetí. A potřetí v podání mistrů, kteří patří k samotné špičce žánru. Riverside sice na svém posledním albu působí přístupněji než Gazpacho a Wilson, ale kvalitativně na ně rozhodně neztrácí. “Love, Fear and Time Machine” je nádherně zvukomalebnou nahrávkou s typicky zasněnou atmosférou a spoustou skvělých nápadů.

Dødheimsgard - A Umbra Omega  //  ochutnávka

Zdá se, že v letošním souboji norských avantgardně-metalových veteránů na plné čáře vyhráli Dødheimsgard. Arcturus ani Solefald si svými posledními počiny sice ostudu rozhodně neutrhli, ale obě tato seskupení tak trochu vsadila na jistotu a nic moc nového nepředvedla. “A Umbra Omega” je naopak plná neotřelých, bizarních a celkově prapodivných nápadů a teatrálních vokálů. A především nezní jako nic, co jsem kdy předtím slyšel.

Enslaved - In Times //

Norští vikingové opět balancují mezi black metalovou syrovostí a prog rockovou vzletností a opět tak činí bravurně. Na “In Times” sice trochu sází na jistotu, ale jejich unikátní projev se díky neutuchající skladatelské invenci jen tak neomrzí.

David Gilmour - Rattle That Lock  //

David stárne s neuvěřitelnou grácií. S lehkostí ostříleného profíka a žijící legendy rockové hudby nám naservíroval velmi záživnou, podmanivou a nápaditou nahrávku, která nemůže zklamat snad nikoho, kdo tohoto možná nejvlivnějšího světového kytaristu uznává.

David Cross & Robert Fripp - Starless Starlight  //  ochutnávka

Přestože novince další kytarové legendy Roberta Frippa, kterou nahrál společně s houslistou Davidem Crossem, nebyla věnována taková pozornost jako té Gilmourově, kvalitativně oproti ní nijak neztrácí, byť se hudebně nese v odlišných vodách. Instrumentální zvukomalby Frippových soundscapes a Crossových houslí utváří velmi působivou, tajuplnou a podmanivou atmosféru a mají až meditativní charakter. Celým albem se navíc prolíná překrásná melodie ze “Starless”, jedné z vrcholných kompozic King Crimson, která vyšla v polovině sedmdesátých let na slavné nahrávce “Red”.

Vložte kočku - Hedvika  //  ochutnávka

Na tuzemské scéně mě nejvíce zaujala třetí řadová nahrávka kapely Vložte kočku. Pánové se nebojí místy zdánlivě chaoticky míchat dohromady rozličné žánrové ingredience, ale v jejich experimentování je cítit hravost, svěžest a nadhled. Co je ale nejdůležitější - tvorba tohoto seskupení je především navýsost originální a zábavná. A to včetně textů, které se nesou v lehce surrealistickém duchu, ale přitom neztrácí svou sdělnost ani smysl pro humor.

Get the Blessing - Astronautilus  //  ochutnávka

Je úplně jedno, jestli tahle kapela hraje jazz energicky a divoce, jako například na své starší nahrávce “Bugs in Amber”, nebo minimalisticky a poklidně s důrazem na atmosféru, jako na novince “Atronautilus”. Posluchačská extáze se u mě dostaví pokaždé. Tentokrát možná ještě větší, než u předchozích alb...

The Prodigy - The Day Is My Enemy  //  ochutnávka

Přiznám se, že až donedávna jsem The Prodigy považoval za kapelu jednoho alba. Oni jich samozřejmě vydali víc, ale kvalitám a popularitě kultovního počinu “The Fat of Land” se tihle borci předtím ani poté už nepřiblížili. Jejich následující pokusy o návrat na scénu v novém tisíciletí působily spíše rozpačitým dojmem, ale “The Day Is My Enemy” už je jiné kafe. Zatraceně silná deska, která má koule i šťávu a je plná potenciálních hitovek. Na skutečně důstojného nástupce nejslavnějšího počinu si fanoušci sice museli počkat dlouhých osmnáct let, ale vyplatilo se. Tihle veteráni zase královsky baví...

 

Steve Hackett - Wolflight  //  ochutnávka

Kauan - Sorni Nai  //  ochutnávka

Mortal Cabinet - Necrotica  //  ochutnávka

Perfecitizen - Corten  //  ochutnávka

Kittchen - Kontakt  //  ochutnávka

The Vacant Eyes - Technoir  //  ochutnávka

Heiden - Na svůj příběh jsme sami  //  ochutnávka

Mollmaskin - Heartbreak in ((Stereo))  //

Annot Rhül - Leviathan  //  ochutnávka

Hazmat Modine - Extra-Deluxe-Supreme  //  ochutnávka

Himinbjorg - Wyrd  //  ochutnávka

Galar - De Gjenlevende  //  ochutnávka

Arcturus - Arcturian  //

Solefald - World Metal. Kosmopolis Sud  //  ochutnávka

Jaga Jazzist - Starfire  //  ochutnávka

The New Mastersounds - Made for Pleasure  //  ochutnávka

Killing Joke - Pylon  //  ochutnávka

Naive - Altra  //  ochutnávka

Område - Edari  //  ochutnávka

Barbora Poláková - Barbora Poláková  //  ochutnávka

Orakle - Eclats  //  ochutnávka

Helheim - raunijaR  //  ochutnávka

Sadist - Hyaena  //  ochutnávka

Quantum Fantay - Dancing in Limbo  //  ochutnávka

Ozric Tentacles - Technicians of the Sacred  //  ochutnávka

Psycroptic - Psycroptic  //  ochutnávka

Shining (Nor) - International Blackjazz Society  //  ochutnávka

Animé - Dead Trams  //  ochutnávka

Spock’s Beard - The Oblivion Particle  //

A Forest of Stars - Beware the Sword You Cannot See  //

Subterranean Masquerade - The Great Bazaar  //  ochutnávka

Marduk - Frontschwein  //  ochutnávka

Melechesh - Enki  //  ochutnávka

 

Letos byl z mého pohledu pro hudební scénu zatraceně silný rok, proto mě zaujalo enormní množství nahrávek. Ty nejlepší, které jsem stačil naposlouchat a o nichž jsem se nezmínil ve svém topu, tedy shrnu v následujících odstavcích...

 

Trochu bledě to zpočátku vypadalo se scénou tuzemskou, ale i tady jsem si nakonec našel několik favoritů. Začněme třeba s českým metalem. V něm za rok 2015 vyšly tři desky (o nichž vím), které se pyšní hranice přesahujícími kvalitami a ve světě nám dělají jen čest. Řeč je v první řadě o novince Perfecitizen, jejichž brutální technická smršť je přímo exkluzivní, dále o aktuálním počinu progresivistů The Vacant Eyes, ale také o svébytném projektu Mortal Cabinet, kde je metal fúzován s EBM a horror corem. S metalem souvisí i současný materiál atmosférických rockerů Heiden, kteří se od tohoto žánru sice takřka úplně odstřihli, ale rozhodně mají stále co říct. Velmi příjemné chvíle jsem strávil s “Dead Trams” od alternativně rockových Animé či pohlcujícím “Kontaktem” maskovaného experimentátora Kittchena. Vtipem, nadhledem, ale i precizně a současně pojatým popem překvapila debutující Barbora Poláková.

 

Mnohé zajímavé se ale samozřejmě dělo i v zahraničí. Na prvním místě bych rád zmínil britskou kytarovou legendu Steva Hacketta, jehož aktuální počin “Wolflight” se mi do nejužšího topu nevešel jen těsně, stejně jako lahůdkové nahrávky psychedelických blackových kouzelníků A Forest of Stars, francouzských post-metalistů Naïve či americké prog-rockové klasiky Spock’s Beard. Zašlou slávu severského viking blacku zdárně křísili Galar, Helheim či (francouzští!) Himinbjorg, vytříbené technicko-death metalové smrště předvedli Italové Sadist či Australané Psycroptic a důstojně se se svým odkazem poprali i avantgardní průkopníci Arcturus a Solefald. Ikony současného psychedelického space-rocku Ozric Tentacles a Quantum Fantay potvrdily své výsadní postavení, na jazzové scéně pro změnu potěšily novinky acid-jazz/funkových The New Mastersounds, nu-jazzových velikánů Jaga Jazzist nebo bluesem a world music “šmrnclých” Hazmat Modine. Nesmírně překvapily dva zatím spíše neznámé norské progresivní one-man projekty Mollmaskin a Annot Rhül, francouzská scéna zase zaujala svébytnými avantgardně laděnými objevy Område a Orakle a pozadu nezůstali ani Izraelci, kteří se úspěšně infiltrovali do původně americké kapely Subterranean Masquerade a citelně tak ovlivnili její sound, a v nejlepším světle se předvedli i orientální black metalisté Melechesh. Nyní už zbývá zmínit jen zadoomaně podmanivé Kauan z ruských zasněžených planin, post-punkové zasloužilce Killing Joke, kteří odmítají stárnout, opět bravurní electro jazz metalové šílence Shining a exkluzivní militantně blackový prasopal od klasiků žánru Marduk.

 

Výčet není samozřejmě úplně definitivní, dost věcí stále ještě naposlouchávám a vstřebávám, nebo jsem je případně pozapomněl, nedocenil či vůbec neslyšel. Ale za tahle alba vkládám ruku do ohně...

Anti-top roku

 

Horších alb je určitě spousta, lepší je nicméně upozorňovat na alba zdařilá, kterých letos vyšla celá řada...

+ Ortelové, Brichtové a jiní nahnědlí imbecilové a rádobyumělci, parazitující na uprchlické krzi a s tím související rostoucí masivní nevkus našeho obyvatelstva.