Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A Storm Of Light - As the Valley of Death Becomes Us, Our Silver Memories Fade

A Storm Of LightAs the Valley of Death Becomes Us, Our Silver Memories Fade

Victimer2.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Sympatický vývoj kapely, která při tom dokáže znít natolik podmanivě, že je jen těžké odolat a nenechat si ochutnat. Tohle jsou profesinálové, od těch je třeba se učit.

Jsou zase dva roky pryč, čas neodbytně kvapí. Jedna z těch jedinečnějších a výraznějších kapel post metalového sdružení a momentálního těžkého klišé, A Storm Of Light, se vrací s albem, jehož název a následné vyslovení, je zejména pro zavedenější jazykolamače. Pokud mluvím o klišé a přemnožení podobně (čti apokalypticky) znějících kapel, tak tohle opravdu není problém této americké trojky. Ta je svébytná a rozpoznatelná již od prvopočátku a nejinak je tomu i s novinkovým materiálem. Ten obdařilo svou přítomností několik zvučných hostí, namátkou Kim Thayil (Soundgarden) nebo duo Kihlstedt - Bossi, jinak parazitující v cirkusu Sleepytime Gorilla Museum. Neradno zapomenout také na vokální doprovod Jarboe.

 

a storm of light

 

Po hudební stránce se A Storm Of Light rozhodli jít cestou hrubosti, větší rockovosti a celkové neučesanosti. Vyznění alba jako celku je pak takovou okleštěnou formou dřívějších A Storm Of Light, ne tolik rozmáchlou a výpravnou. I když ta zůstává stále zachována, bez ní by to konec konců ani nešlo... Užitý vokál je pak mnohem častěji jak v minulosti hlubokým a čistým s občasnou zastřeností. Kolikrát nejsem daleko od dojmu, že slyším Johana Edlunda nakaženého zanedbatelnou formou infekce. Ještě chvilku poležet a máme tu Tiamat.

 

Ne, to by bylo příliš jednoduché. A Storm Of Light, to je naléhavost, důraz na neradostné žití, proměnlivost všech songů, gradujících i vyklidněněně plujících. Tuto kapelu jsem si již od minulého alba Forgive Us Our Trespasses zařadil mezi zásadní a určující tvář skutečného a tvárného apokalyptického metalu. Na novince se tato skutečnost ještě prohlubuje. Nezpochybnitelná kvalita, vynikající práce se stavbou kompozic a progres sebe sama. Ten je u nového alba tak zjevný a přitom vydařený, že (a nemohu jinak) mám před sebou opět pozlacené zboží hodné naprostého respektu a řadícího se mezi adepty na album roku.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 16.9.13 16:19

Nejdiskutovanější album tohoto roku? Asi ano. Nehodlám nikomu rvát do úst má slova o tom, jak se na jejich současný vývoj dívám já. Ale neodpustím si pár poznámek. Kapela, která vydala hymnu Mother North pak najednou natočí Phoenix a oheň je na kostele. Upřímně - tahle deska se mi příčí. Je znít cítit poťouchlost autorů a možná i záměr znít zcela odlišně, čímž se podařilo rozdmýchat množství diskuzí. Neznalý posluchač pak dostane chuť si to sám okusit na vlastní kůži. Já říkám fuj, ruce pryč. Nelíbí se mi to a tím pro mne album zůstává zapovězené. Raději zavzpomínám na postarší /dnes bychom mohli říct prostřední/ období jejich diskografie.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky