Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aborym - Shifting.negative

AborymShifting.negative

-krusty-26.12.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps) // promo od vydavatele
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Industriální hudbu jako takovou pravděpodobně buď milujete nebo..... nemilujete. Stejně tak jako kultovní kapely. A u kultovních industriálních kapel to přímou úměrou ještě vynásobte.

Sedmý zářez industriálních Italů Aborym je na spadnutí a je hezké, že vychází na megaaktivní polské značce Agonia. Aborym jsou pro pěkných pár lidí kultem a nutno přiznat, že hlavně starší alba (s panem Csihárem za mikrofonem) opravdu oplývají temně dekadentní atmosférou ála jakýkoliv řádně uhozený Lynchův film.

 

Ale vyložím karty na stůl: naprosto nevím, co si s aktuálním počinem počít. V této chvíli poslouchám Shifting.negative už asi počtvrté a stále hledám ten kousek vytahaného chlupatého svetru, na který bych v nestřežené chvíli zavěsil svůj bodlák spokojenosti. Hostů je na albu pověstné hafo a jediný kdo na albu není je možná pes zakladatele kapely Fabbana. Ale v počtech hostů to evidentně není.

 

aborym band

 

Více než třičtvrtě hodiny poslouchám stále jenom tvrdší numetalově-taneční etudy, které se chtějí tvářit jako Marylin Manson nebo Nine Inch Nails. A to jsou ta nejprofláklejší jména, která mne při poslechu napadají. Je mi líto. Třeba jen otevírák Unpleasantness... - mávátko do ruky a jedeme. A všichni. Když půjdu do důsledku, tak nevidím nijak propastný rozdíl mezi tím, co se mi line z beden nyní a tím, co by znělo při poslechu posledních Amaranthe

 

 

Prostě je čas na sebereflexi a nestřílejte! Ujistil jsem se, že industrial nepatřil nikdy k mým favoritům ve velkém měřítku oprávněně a přestože dokážu vzhlížet k některým Reznorovým pracem s uznáním, nedokážu vám vyhrknout nejlepší industriální alba posledních deseti let. Když industriál, tak chlad, kov, emulze crčící ze strojů, nebo děs z vesmírných dálek. Prostě trochu ke kraji extrému. Takoví Landfill nebo Plasma Pool to dělali před dvaceti lety lépe než Fabban a spol. Aborym jsou nuda a rutina, kterou jsem už prostě slyšel a ještě k tomu kvalitněji a tohle budu opakovat jako tu nejnudnější mantru. Industriál se nám sám neudělá a tím, že zvedneme tempo bicích o dvě rychlosti výše se extrém nezrodí. A tím, že budeme šilhat po zmiňovaných NIN, Mansonovi či Ministry............... ne, takhle ne. Tahle hudba mě tedy nechytila ani letos. Chybuji já nebo interpret? Kdoví...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Garmfrost / 14.1.17 6:25

Já tento klenot slyšel už když vyšel. Pak jsem desku odložil, abych to celé vstřebal a... zapomněl. Díky Bhute za připomenutí. Mezi top fošnama loňskýho roku měla Coven... bezesporu být. Každá píseň obsahuje co komplet diskografie běžné kapely. Lyrický koncept pohltí nebohého posluchače, který si chtěl pouze poslechnout originální blackovou smečku. Filmová výpravnost spojená s šamanským zaříkávání člověka dusí. Na jeden zátah desku nelze vstřebat. No nic, jdu si objednat cédo :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 22.1.17 11:07odpovědět

Pořád mi to přijde jako špatnej vtip, kór když člověk narazí na pár nekritických recenzí ze světa. Co tam jenom ty lidi slyší? Já nic a pak to, co si Fabban nakradl jinde...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky