Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Al-Namrood - Kitab Al-Awthan

Al-NamroodKitab Al-Awthan

Bhut10.12.2011
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Čistokrevný orient black metal ze Saudské Arábie. Už tento popis má evokovat jistou originalitu a nezaměnitelnost. Hudba samotná je důkaz, opravdu zdařilý počin.

Krom ropy se v Saudské Arábii těží i černý kov. Tento produkt je však neobvyklého formátu. Jeho kvalita je vcelku ceněná a řekl bych i nepříliš tradiční. U nás v Evropě má takovou exotičnou vůni, už vzhledem k faktu, že dávky přísunu nebývají pravidelné a spíše nahodilé. Osobně jsem si vyhlédl originálního výrobce Al-Namrood, na kterého je vždy spoleh. Ještě se nestalo, že by zklamal. Oficiálně by měla větší zásilka dorazit až začátkem roku 2012, ovšem úlomky už jsou k mání nyní. Název dodávky ponese jméno Kitab Al-Awthan. Pro sběratele neobvyklého větvení tohoto nerostu, bude tato várka jistě lahůdkou a velkým potěšením.

Tak a teď vážně. Je to již třetí dlouhohrající dedska, se kterou se může pyšnit arabské těleso Al-Namrood. Na kontě ještě mají malé EP a jeden split. Vyznačují se řízným black metalem notně kořeněným orientálními vlivy. Však není divu, vzhledem k původu. Nutno říci, že tento orientální black metal, opravdu nemá obdoby, alespoň já si nic podobného nevybavuji. Na světlo denní vykoukl zárodek této skupiny vcelku nedávno, konkrétněji v roce 2008. Ale své jméno za toto krátké údobí získala celkem hřmotné. Alespoň v rámci žánru. Přibližme si tedy, čím nás tato kapelka v lednu poctí.

 

Sice se jedná o dosud nejkratší řadovou desku, ale i tak je její obsah velmi silný a působivý. Tím nejkratší chci říct čtyřicet sedm minut a nějaký ty drobný. Minulé desky měly bez mála hodinu. Nejen čas, ale i počet písní se malinko zmenšil, tvoří jej číslice 9. To jsou možná jediná negativa, která bych albu vytkl. Hudebně se setkáváme s malinkou odlišností od ostatních počinů. Nyní se autoři více věnovali folklorní-orientální stránce. Když jsem poslouchal předchozí výbornou desku Estorat Taghoot, kde oproti debutu Astfhl Al Tha’r orientálnosti ubylo, byl jsem lehce zklamaný a bál jsem se, že kapela od svého tradičního folkloru zcela upustí. Na novém albu se tyto obavy zcela vytratily. Ovšem nemohu říct, že desce dominují a převládají. Stále zde funguje jakási symbióza mezi black metalem a orientem. Z hudby tak více dýchá země původu v čele s písečnou bouří. 

 

Zvuk mě malinko zaskočil, zejména díky bicím, které mi evokují nasamplování místo živé soupravy, ačkoliv ji kapela vždy používala. I tak jsem ale schopen tento malý nešvar překousnout a vyznat lepší hodnocení. Přeci jen po strhující plejádě black metalových riffů a divoké jízdy této hudby jsem ochoten přimhouřit oko. Konec konců člověk se do útrob této nahrávky natolik vžije, že ošemetný tón bicích se slije a brzy přestane výrazně dráždit. Co se řemeslnosti týče, práce je odvedena vskutku výborně. Konstrukce skladeb není obyčejná a ani příliš čičarádní. Al-Namrood si skvěle pohrávají s jednotlivými partiemi a je vidět, že si ve studiu dali skutečně záležet, aby ten který tón vyšel tak, jak má. Rozvrh odlehčené folklornosti a nesmiřitelné blackovosti je uspořádán tak, aby se výrazně nepřebíjel a nezajídal. V okamžiku, kdy si řeknete „dost, to už stačí“, píseň stočí své kormidlo do patřičných ploch a nálad. Momenty stereotypu a nudy tedy nepřicházejí. Opravdu pestré dílo. Vše však má svůj čas a nemohu naplno říct, že album lze dokonale znát hned po první kontaktu. Poslechů je třeba učinit vícero, aby se vytěsnil únik potřebných detailů k hromadnému úsudku o desce. Už teď se těším na další počin Arabů Al-Namrood.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky