Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anathema - Judgement

AnathemaJudgement

Victimer9.10.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Šperkování kariéry ANATHEMA neustává. Na tomto místě rozhodně ne.

"The inequity of fate
The pains of love and hate
The heart-sick memories
That brought you to your knees...

 

Po delší odmlce, která nebyla ani tak napínavá, jako spíš čistě záměrná, se vracíme zpět do seriálu recenzí ANATHEMA. Nespravedlnost osudu, bolesti lásky a nenávisti. Přesně jak se zpívá v titulní písni alba "Judgement", tak se společně s kapelou dozvídáme, že osobním tragédiím, ztraceným přáním a smutku neodzvonilo. Vítejte zpět v kraji věčné melancholie. Vítejte v kraji zkoušek osudu, zoufání si nad vlastním životem, v kraji "Judgement".

 

ANATHEMA je v roce 1999 silně v laufu, jak se ostatně v jednom starém rozhovoru sama vyjádřila a nelze než s tím naprosto souhlasit. Je necelý rok po vydání přelomového "Alternative 4" a kapela se téměř bez přestávky nechá nést na vlně euforie, kterou poslední nahrávka vyvolala. "Judgement" je věrným pokračovatelem Čtvrté Alternativy, kdy rozvíjí její děj, vrhá hlubší chmury do zamračených údolí a zesiluje světlo do již tak prosluněných zahrad. ANATHEMA už neláme minulou desku přes koleno, už není tak nekompromisní ve své proměně, evidentně se našla a svou pozici pouze posiluje. "Judgement" je atmosféricky rockové album, na které po letech mnoho z fans pohlíží jako na to vůbec nejlepší z dílny liverpoolských vypravěčů. V mém případě šlo zpočátku o vystoupení ze stínu "Alternative 4". Primárně mi prostě album vycházelo jako druhý díl a brzký následovník předchozího, s láskou opečovávaného potomka. Navíc se mi dost nelíbil cover, jež se sice držel hesla "v jednoduchosti je síla", ale tím také skončil. V budoucích dnech kapely se dočkáme mnohem lepších kousků.

 

anathema

 

Až postupem času jsem dospěl k přesvědčení, že "Rozsudek" je zrovna tak neobyčejným zážitkem. Minulou desku jsem v recenzi vyšperkoval na samý vrchol mozaiky alb ANATHEMA, ale stejně tak si nemyslím, že je tomu na tomto místě jinak. Obě alba vidím jako vzájemně si nejbližší, jako přátelskou a velmi potentní dvojice, kterak ANATHEMA svůj nezpochybnitelný talent definitivně prodala. "Judgement" má neskutečný spád. Přes onu křehkou nitku melancholie i rozjímavěji zasněná místa, tahle deska je především tou, co má skvěle namazáno a hrne si to vpřed. "Make It Right" a úspěch se dostaví. Jako by se kapela držela hesla dle jména jedné ze svých skladeb. Prosté, nenásilné, kreativní, až mě nebaví se v těchto neustále se opakujících termínech dále zdržovat. Songy na albu jsou velmi jednoduše svázané v jednu posmutnělou epizodu osobních pohnutek. Ač nejsou v jedné linii, což by stejně mohlo dopadnout jen a jen špatně, výrazně si pomahájí jedna druhé a drží pospolu. Takové album se pak poslouchá jedna báseň. Vše je na svém místě, tam, kde je to opravdu potřeba. Jedna jediná je každou z nás a skvostem všech.

 

"Judgement" je album sebevědomé kapely na vrcholu a bez zjevného důvodu si něco dokazovat. Jde o využití nabitých zkušeností, o tvůrčí přetlak pramenící právě v pohodě a dobré kondici skupiny. ANATHEMA roku 1999 je spolkem hotových muzikantů, kterým k pomyslnému odfajkování, že je to skutečně pravda, chybělo právě vydání "Judgement".


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky