Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Árstíðir Lífsins - Aldrlok

Árstíðir LífsinsAldrlok

Garmfrost24.10.2024
Zdroj: CD, 6 panelový digipak, bandcamp
Posloucháno na: Pioneer PDS602, Pioneer A339, Elac EL60 + phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Árstíðir Lífsins jsou spolkem libujícím si v hodnověrnosti, síle svého vyprávění, v objevováním pozapomenutých nástrojů a nádherném zpracováním svých nahrávek. Jsou smečkou, která dokáže mrazit okolí v zuřivém blizardu, havraním krákáním, ocelovou tvrdostí umí utkat jemné okamžiky…

Vydejme se spolu s islandsko-německým triem Árstíðir Lífsins do poloviny jedenáctého století, kde nastal Konec věku. Konec věku je v překladu Aldrlok, šesté dlouhohrající album této pohanské, folk/black metalové kapely, kde se snoubí láska k mystice, historii, mytologii, dobovým nápěvům i blackové urputnosti. Kdo sleduje Árstíðir Lífsins, zřejmě tuší co čekat, kdo doposud na jejich muziku nenarazil, měl by se připravit na epickou šíři hymnického black metalu, vichřic i decentních podkladů pro recitaci. Árstíðir Lífsins jsou spolkem libujícím si v hodnověrnosti, síle svého vyprávění, v objevování pozapomenutých nástrojů a nádherném zpracováním svých nahrávek. Jsou smečkou, která dokáže mrazit okolí v zuřivém blizardu, havraním krákáním, ocelovou tvrdostí umí utkat jemné okamžiky…

 

Chtělo by se podotknout, že Aldrlok není ničím výjimečným v zástupu nadstandardních nahrávek diskografie Árstíðir Lífsins. Vychází po čtyřech letech – kapela měla už delší pauzu. Je dlouhé, rozdělené do dvou alb… Všechny dlouhohrající nahrávky daleko přesahují hodinovou stopáž. Píšu dlouhohrající, protože kapela má ráda také EP a ty se svou délkou vyrovnávají běžným full-lenght deskám. Aldrlok není výjimečné ani svým naturelem, výstavností či lyrickým konceptem. Árstíðir Lífsins se totiž daří vydávat pouze nadprůměrné desky a Aldrlok je další z řady.

 

aldrlok

 

Další z řady netuctových, umělecky ohromujících desek plných neuvěřitelné atmosféry a úžasných melodií. Za mixážním pultem seděl opět Markus Stock, který desku ošetřil rovněž masteringem. Markus Árstíðir Lífsins rozumí a ví, co jejich skladby potřebují. Konec věku si můžeme vyložit jako konec starých zvyků, nastolení křesťanství, nových zvyků atd. Kapela vypráví dobový příběh plný dramatických spádů, výbojů a vzruchů. V bookletu nalezneme jednak texty v bilingvní podobě, máme zde ale i doprovodné obrázky a převyprávěný příběh. Už jsme si zvykli, že zpracování digipaku je stejně úžasné jako je hudební složka.

 

Na Aldrlok můžeme nahlížet jako na nejdivočejší desku dosavadní kapelní historie, ale zároveň na nejšířeji rozkročenou. Ve skladbách se objevuje orchestrace, recitace a s ní spojené ambientní plochy. Často se dostává ke slovu pohanský rituál, kdy si můžeme vzpomenout na odlišné spolky typu Wardruna či Heilung. Tohle berte s rezervou. Árstíðir Lífsins jsou natolik svébytnou kapelou, aby jakékoliv srovnání bylo liché.

 

Délku skladeb nelze označit jinak, než epickou. Na obou CD najdete devět skladeb, přičemž celková stopáž je cca 83 minut. Pánové Árni, Stefán i Marsél jsou zručnými vypravěči, kterým nestačí malý prostor. Rádi se rozmáchnou, umí celé plátno oživit a vyplnit komplet, že vzniká touha po pokračování…

 

 

Aldrlok neláká letmého posluchače na přímočaré hity s rozjuchanou atmosférou. Potřebuje hluboký ponor a soustředění. Album není nijak složité a odtažité. Jen je všeho kolem, uvnitř i nad vším poměrně hodně. Takže chcete-li si Aldrlok plně vychutnat, chce si to vyšetřit hromadu času a poslouchat bez vyrušování. Na výlety není deska zrovna vhodná. Zkoušel jsem to a opravdu nic moc. Chce to klid, večer a pohodu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 1.7.20 8:31

Tak tady nesouhlasím, ačkoli bych tak po 5 štacích s deskou došel k podobnému verdiktu. Tohle chce trochu jiný přístup, vysrat se na to, že to byla metalová kapela a brát ji jinak. Mě je docela jedno, že přestali být metaloví, což je první krok k lepšímu uchopení desky. Samosebou je každého věc jak to pobere, úplně bych to ale nesmetl ze stolu. Ty skladby nejsou vůbec špatný, kluci teď hrají svou podobu Katatonie a dejme tomu staré školy gotického rocku. A v těch skladbách je všechno to koření, co tam bývalo. Kapele upřímně držím palec, protože se na ni docela valí kritika, bohužel většinou mířená právě na to, že "už neznějí metalově". Anathema se kdysi také rozhodla znít jinak a vydala Eternity. Mylím si, že Vincent v té době podával ještě o fous horší pěvecký výkon než zpěvák SOTM a postupně se vyzpíval fakt parádně. Nechal bych tuhle desku uzrát, odhodil předsudky a srovnal si to pořádně se vzory, od kterých se pánové snaží učit. Zatím tak 65%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky