Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ash Prison - Future Torn

Ash PrisonFuture Torn

Victimer16.10.2023
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: První album Ash Prison je slušná industriální hmota, která nezabíjí. Existence zaznamenána, budoucnost očekávána.

Za nově vzniklou americkou industriální formací Ash Prison stojí trojka ostřílená z jiných projektů. Matt Auxier se jinak naplno prezentuje v hustě elektronických 6th Circle, jejichž poslední album The Idle Construct jsem loni poměrně často sjížděl. Na této nahrávce je Mattovi po ruce také jeho starý přítel J. Thompson a společně dali vzpomenout na výraz zásadních kapel jako Skinny Puppy nebo Front Line Assembly. A v současnosti si vyhoví i u Ash Prison. Třetím do party je zpěvák M. Alagna působící například v Abstracter, Somnolent a Isolant. Do Ash Prison pánové přinesli své zkušenosti, aby spustili špinavý, temný a punkem řízlý industrial metal. Odcizený materiál, kterému nedominují velké ocelové konstrukce, ale stará zaflusaná dílna, kde je zem plná olejových skvrn. V odkazu kapely najdeme kus starých Ministry, ale klidně taky Slayer, Motorhead, anebo death industrial a post punkové motivy, které všechen ten studený randál spojují.


Future Torn je jako debutová práce kapely směsí špíny, tmy a husté kabeláže bez příkras. Chuť pustošit a proměnit dílnu v chorý mechanismus utrpení vítězí. Ash Prison se uvádí do systému podzemních industriálních chodeb jako přimočará, vzteklá, robotická úderka. Klikající ovladačem do spodních pater metalu a punku a vynášející do hnusné strojovny stejně hnusný kytarový bigbít plný poklesků. Ash Prison při tomto nastavení také občas vyvolají vlivy známějších jmen. Jako například v songu Exsanguinate, ze kterého kromě toho pitomého kytarového sólíčka cítím zcela zřetelně pach Corrections House, a nahustěné riffy ve Voidhead mi zase skrytě evokují skladbu Aftermath od Strapping Young Lad, akorát jako by se zataženou ručkou.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/ash%20prison%20band.png


Ash Prison nevymýšlí a jdou si nejkratší cestou za svým ocelovým bordelem na pracovišti, které hrdě ovládají. Dilema posluchače nastává ve chvíli, kdy mu deska prolétne (doslova, půlhodina stačí) před očima a on má už od prvního poslechu dost zachyceno. Ty následující nabourají původní představu o strojnické temnotě, ve které je kladen důraz na strohé mechanické hnusáctví, jen velmi zlehka. Ash Prison hrají primitivní industrial s jasnými základy, žádné progresivní hledání v záhybech daného soundu. Nelze očekávat nic jiného než klasiku stylu, probleskující známé postupy smíchané s vlastní kreativitou.


Nahrávka pak naráží na své logické limity po stránce charismatu. Je to takové dobré opakování, které se umí rozhýbat, ale nic velkého sebou nepřináší. Užívám si rytmičtější a nakoplejší skladby, album v sobě má potřebnou energii, nestagnuje. Jednotlivé motivy umí vhodně prostřídat a nakumulovat v sobě tlak, napětí a temný chtíč. Future Torn je solidní a kompaktní deska na způsob rypadla. Zaneseného, přímého a taky často slyšeného. To má samo o sobě sílu, kterou uplatňuje, ale jeho terénní úprava je až moc čitelná. Každopádně se raduji z toho, že se zaoceánská industriální komunita velmi zajímavě narůstá. Kapely jako Hold Me Down, Black Magnet, 6th Circle nebo surovost jménem Uranium mají co říct a jejich příspěvky nejsou jen varovnými výstřely do vzduchu. Tahle nová vlna ocelárenství se silně hlásí o slovo. A Ash Prison k nim také patří. I když mě svým debutovým albem zrovna nepřesvědčili a ještě si počkám, jak se budou věci dál vyvíjet. Future Torn je slušná industriální hmota, která nezabíjí. Existence zaznamenána, budoucnost očekávána.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky