Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Atrium Carceri / Kammarheit - Colossus

Atrium Carceri / KammarheitColossus

Symptom28.2.2022
Zdroj: FLAC
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 Series II
VERDIKT: Naděje na velkolepý poslech, skrytá v poutavém obalu, se rozpustila jako kostka cukru v kávě hned po prvním přehrání.

Výzva je něco, co nás posouvá vpřed, pravda? Tak proč se nepokusit verbalizovat dojmy ze zbrusu nového výtvoru tvůrčího týmu Heath a Boström, osvědčených to matadorů ze stáje Cryo Chamber. Tito inspirací nadaní hudebníci jsou, co do četnosti produkce, jako protržená přehrada. Komponují a vydávají dnem i nocí a černou uprostřed minou jen výjimečně. V případě novinky Colossus si nejsem jistý poměrem mezi skutečným puzením a nutkavou potřebou prostě něco spáchat. Plných pětačtyřicet minut dlouhé album balancuje s trpělivostí posluchače téměř neúnosnou monotónností.


„Jak snadno se tu usíná, každý sen je protkán tichým zpěvem pevnosti. Každá vzpomínka tiše pohřbená v černém kameni.“


Máte-li rádi dlouhé předehry a rozvláčné dialogy bez pointy, jste zváni na strhující jízdu vesmírem. Nečekejte prvoplánovou temnotu hutnou jako ropa, Švédové budují spíše přízrak číhající v přítmí. Rozebírat jednotlivé skladby na součástky asi nemá příliš velkou cenu, dílo je stejně lépe chápat a vstřebávat jako celek a pokud možno s volume vytočeným doprava, aby vyniklo pulzující basové spektrum, které tvoří dominantní složku zvuku. Pokud jde o zvukový design, vzniká dostatečný prostor pro slova chvály a zasvěcení jedinci skoro jistě ocení staromilský přístup, jdoucí zcela mimo svět digitálního umění a pluginů na všechno. Tato laboratoř plná analogové elektroniky a páskových kotoučů plní reproduktory hřejivým a dynamicky bohatým zvukem.


„Hliněná pevnost hoří zevnitř. Jak hluboko duní tato hora, jak důvěrně zpívá tento labyrint. Z hlubin do mysli, z kamene do těla.“


Kompozičně skladby moc odvážné nejsou a připomínají statický pohled oka kamery na bok letícího raketoplánu, kde obzor naruší leda tak průlet roje kosmického smetí. Daleká cesta za průzkumem zapomenuté civilizace, ukryté hluboko v podzemí, tak sice není žádné fiasko, ale ani kdovíjak pamětihodný okamžik. Uznávám, že z mé strany chybí schopnost rozproudit fantazii a nadšení kolem všeho, co má nádech vědecko-fantastického spektáklu z prostředí hlubokého vesmíru. I tak bych při větší tvůrčí invenci byl ochoten návnadu spolknout. Taková hudba by nejlépe vynikla v doprovodu vhodného vizuálu, pak možná. Filmového, samozřejmě. To by ale musel Simon Heath svým ilustracím vdechnout pohyb. Takhle jen tápu v rezonujícím časoprostoru bez pořádných záchytných bodů. Z tohohle vesmíru někdo upustil tolik páry, že nezbylo dost tlaku na výrobu skutečného diamantu. Škoda.


„Proudy energie se stávají neviditelnými oceány blaženosti. Myšlenka se mění v čas, hmota se stává hudbou. Vzdávám se.“

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky