Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Kdo pak je to ten tajemný Kingu, že nám jeho krev neustále drásá sluchovody? K vysvětlení jména musíme zabruslit hluboko do sumerské mytologie. Jak praví Enúma eliš, na počátku stál pár vyšších bohů Abzu a Tiamat. Pro všelijaké vrtochy mezi jejich dětmi nakonec Abzu chtěl svá dítka zničit, což ratolesti prohlédly a sami jej zabily. V té chvíli byl v nitru Abzu zrozen Marduk, coby nedostižný a mocný bůh. Poté Tiamat jmenovala Kingu velitelem armády bohů, kterou mezitím zformovala. Marduk ovšem zabil jak Tiamat, tak později i Kingu. A právě za pomocí jeho krve, hlíny a jílu upatlal první lidské bytosti. Kingu v podsvětí nadále sídlil v království jménem Ereshkigal.

Tolik stručně z mytologie, v níž si můžete povšimnout jmen, která dnes zdobí emblémy mnohých kapel. Inspirovat se nechala i ukrajinská sebranka Blood Of Kingu, která od roku 2005 zahrnuje svět hrubým black metalem opatřeným touto mytologickou lyrikou. Letošní deska Dark Star On The Right Horn Of The Crescent Moon je jejich třetí počin, na kterém dávají znát, jak moc jsou prastarými pověstmi učarováni. A řekl bych, že až na této nahrávce se Blood Of Kingu naplno rozhučeli. Možná je to dáno současnou situací na území příslušného státu, možná je to jen shoda okolností, ale kapela se nyní prezentuje opravdu agresivním způsobem. Vypadá to, že aktuální nahrávka se stane výrazným a silným albem a pevně věřím, že přečká delší čas než slavný vojevůdce Kingu.

Zlý, nespoutaný a zádumčivě temný je black metal, kterým k nám kapela promlouvá. Lze vystopovat i náznaky death metalu, které bych mohl připodobnit k Dead Congregation - nekompromisně tvrdě, svižně a svým způsobem i chytlavě. Hlavním aspektem alba je však pocit hnusoty a ničivé nervozity. Deska je hrubá a zprvu působí lehce neotesaným dojmem, ovšem v přibývajících minutách je tato domněnka zadupána precizností, se kterou jednotlivé skladby likvidují prostor. Zpočátku jsem zápasil se zvukem desky, respektive se zabarvením nástrojů, ale to se později ukázalo jako zbytečnost, neboť mysl se plně hroužila na nemilosrdnou kadenci a ničivě postupující armádu tónů. Stejně jako někdejší šikovatel Kingu, tak i dnes jeho následovníci vraští čelo a hrnou celou svou energii bez skrupulí vpřed. Ozvláštněním budiž tajemná aura, vznášející se nad celou scenérií jako éterický démon. Chvilkami rovněž dojde ke zvolnění, drobnému útlumu, který se navenek jeví jako neškodný a klidný, ale jeho srdce neustále tluče divokým rytmem.

Před čtyřmi lety kapela výrazně vystrčila růžky deskou Sun In The House Of The Scorpion, která byla nadějným příslibem do budoucna. A ten právě letos pánové ztvrdili až nad očekávání dobře. Dokázali zhmotnit tajemný Sumer, chrabrý Babylón s bolestivou historií a všechny ty hrůzostrašné povídačky kolem - plné krve, ostrých nožů a magických rozuzlení. Blood Of Kingu se nechávají tesat klínovým písmem do dalších tabulek osudu, aby tak vytvořili pancéřový štít. Dnes jsou snad na vrcholu sil a drtí přítomnost hrubou energií. Jsem nadšen a tleskám.