Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Blut Aus Nord - 777 - The Desanctification

Blut Aus Nord777 - The Desanctification

Victimer2.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Kolos BLUT AUS NORD a jeho vychýlené a propracované trasy nelze zastavit, jen mu podlehnout a nechat se ovlivnit. Tentokrát v maximální temnotě, chladu a přitom s košatou atmosférou.

Mechanismus BLUT AUS NORD pokračuje v industrializaci black metalem poškozených lokací a navazuje na předchozí díl série sedmiček - "777 - Sect(s)". Šílenství téhle francouzské black metalové strojírensko-atmosférické poradny, jak proměnit defektní umění v chladně propracovanou osvícenost, se musí podstoupit od začátku do konce, bez pauz na cigáro a s mučivým výrazem vlastní krutosti. Na předchozí díl navazující a ohlášené album dostalo defintivní podobu v magický den 11.11.2011.

 

"777 - The Desanctification" je střednětempá hypnoticky pulsující záležitost, které není cizí se v matematicky doložených intervalech opřít o atmosférickou položku a dokonat tak cílené a plánované v jeden dokonalý proces. Myšlenkově má album evokovat pocity jedince obklopeného totální prázdnotou, zoufalou a dekonstrukcí mysli způsobující samotu. Tahle samota je na album skutečně přenesena a některé okamžiky jsou více než věrné. Nechat se pohltit zpomaleným rytmem a slyšet tikat kdesi v dálce a nesnesitelné tmě osazovací stroj, není příliš pozitivní představa a tak také album zní. Temná, stísněná a přitom závislost způsobující deska, topící se v blátivě rozlezlém riffování proti směru hodinových ručiček. Hudební doprovod na téma "naprostá izolace člověka", uspokojí zejména milovníky pomalejších narušených temp a také vyhlížející v podkroví bytu vesmírné trasy a dálky hvězdných tras. "777 - The Desanctification" je nahrávka střídající euforické momenty s chladně sterilní mystikou a otírá se jak o svého albového předchůdce, tak také o schizodní rozervanost "MorT" a vehementně se hlásí o své místo v temnotě náladové pochody z "Memoria Vetusta II". Písně o nesnesitelnosti samoty tak pilně čerpají z různých období záručního listu BLUT AUS NORD a tvoří přitom pevný slepenec, jehož celková podoba podporuje pudy nebývalou silou a vtírá do mysli choré návyky.

 

Chtě, nechtě, procedura osamělosti se musí opakovat. Pokora před dokonalostí disharmonických pochodů kariéry BLUT AUS NORD se občas zakřiví a člověk je někdy zklamán, ale nikdy ne natolik, aby propadl skepsi a nad kapelou zlomil hůl. Lámaní hole tedy ani nad novým albem naprosto nehrozí. Jakožto labužník středně rozpohybovaných temp s industriálně oplechovaným podkladem, jsem s celkovou strukurou alba plně spokojen. Stroj se jeví jako vyhovující, vhodný k přepravě a pokud se vymkne kontrole, jeho nový majitel pravděpodobně umře na nástrahy osamění, v depresích a tvrdém alkoholu. Těm, kterým tvorba BLUT AUS NORD odjakživa neprospívá, ať nadále budují své hudební přesvědčení mimo tento, pro ně nepochopitelný black metalový odkaz. Oddaní a věrní pak, myslím, budou velmi spokojeni. Najdou se jistě i tací, kteří budou připomínat jistou nepřekvapivost a opakování se, či přinejmenším obšlehnutí již jednou slyšených míst, ale domnívám se že tohle je naprosto v pořádku a přicházet stále s něčím nečekaným není jen tak. Album je postaveno na jasných vizích, navození předem určené nálady a to beze zbytku splňuje.

 

Dalo se očekávat, že se kapela vydá tímto směrem a opět odkryje strojově zarezlé parametry vlastní tvorby. Názory na něj se budou lišit, protože se přes tvář posluchače neprožene vichřice a okultně kořeněný black metal, nýbrž jeho zpomaleně industriální verze a ze surového černého kovu nezbylo nic. Ona surovost je přetavena v odcizení a krev na mrtvolách není krví, ale kapalinou z těl androidních vyhnanců praktik strojírenské filosofie. Jako pozadí při prohlídce továrenských ruin je tohle dílo výborným společníkem a pokud někdo například zná lesní scenérie kdysi slavného podniku Adast Adamov, může rovnou zajít na nejbližší vyhlídku a tiše pozorovat úzké údolí, ve kterém se snoubí krása okolních polesí z šedou bolševickou industriální zástavbou. Unikátní prožitek je zaručen.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

parlost / 3.8.14 13:17

Pro mě je Mike Oldfield jeden ze svaté trojice: Pink Floyd, Vangelis, Mike Oldfield. Hudbu jsem začal poslouchat jako -náctiletý v druhé polovině let devadesátých a Mike Oldfield byl myslím druhý autor (po Vangelisovi), který mě chytl za srdce albem Islands, ke kterému jsem se nějak náhodou dostal. Pro mě jsou nejlepší alba. Crises (1983), Islands (1987), Tubular Bells II. (1992), Voyager (1996), Guitars (1999). Následný odklon od kytarové hudby, které započalo už paradoxně albem Tubular Bells III. mě zase tak moc nesedl. Jako mladší jsem si i říkal, že by bylo super, kdyby Mike překvapil rockovým albem ve stylu let osmdesátých. Stalo se téměř o patnáct let později a přiznám se, že při poslechu prvního singlu (Sailing) jsem byl nepříjemně překvapen. Ostatní písně jsou naštěstí laděny jinak, ale i tak je pro mě album trochu zklamáním. Celkově mě přijde monotónní, bez nějakých výraznějších kytar, zapamatovatelných okamžiků a trochu mě i zarazilo, že vše zpívá jeden (byť dobrý) zpěvák. Nicméně jak už v mnoha recenzích zaznělo, toto album se musí naposlouchat. Po více posleších jsem k němu byl smířlivější. Jsou okamžiky, které se mi líbí docela dost: např. kytarové sólo v Castaway či píseň Nuclear. Každopádně Mike už má své "odskládané" a nedá se čekat, že by v současném věku nějak hýřil inovativností a kreativitou. Ostatně po The essential Mike Oldfield (1997) se už jeho hudba čím dál více množila odkazy na Tubular Bells a další starší věci (např. vyloženě nevhodné zařazení jinak celkem slušné písně Man in the Rain do alba Tubular Bells III., ke kterému tato "kopie" Moonlight Shadow měla připoutat pozornost). Takže pro mě je to slušné album, avšak není dost dobré na Mika. Nicméně, Mike za svou kariéru byl už párkrát v útlumu, aby následně šokoval nějakým excelentním albem.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky