|
|
||||||||||

Kde jsou ti pankáči, co jim bylo všechno u zadele? Kde je ta odvázaná banda hejsků, která to pálila nelítostně od začátku do konce? Industriální mašina, která se chechtala feministkám a sázela tam jednu hutnější pasáž než druhou? Myslím, že někdy v době velkých změn se na to prostě vybodli a po pankáčsku se zlili do němoty. One Fire, stejně jako jeho ještě o poznání děsivější předchůdce, prostě nezní jako Combichrist. Zní to přesně tak, jak by pankáči znít prostě neměli. Snaží se to zalíbit. Všem.
Jsou fáze, kdy to prostě přestanu kapele věřit. Kapitola „We Love You“ už zaváněla, ale jenom tak lehce. Tam byla cítit ta změna. Combichrist začínali obletovat soundtracky, Andy postupně došel k závěru, že už mu nestačí jedna kapela, tak to začal množit. Dnes už je z něj DJ a kapelník čtyřech dalších projektů. Proč ne, když to zvládá. Mašina Combichrist ale přišla o soustředěnost a začala hárat. Její další štěňata, darmo mluvit. Co pes, to jiná kočka. Všechno kope v kytarách, hutné base, bubákování do všech stran, celý kolotoč zdatně podpořen snahou o aranže. Jasný, kapela se vyvíjí. Tihle pankáči, co plivali nenávist do všech stran najednou zvolnili a začínají nudit. Hutný, testosteronem stříkající sliz jako byl I Want Your Blood je nenávratně pryč. Teď tu jsou snahy jiného levelu, jako v sedmé Bottle of Pain. Tomu by se kluci před deseti lety docela zasmáli. Snaha o zpěv prostě nejde, protože Andy je fakt špatnej zpěvák, přestože výbornej řvoun. Tak jako jsou Combichrist špatná metla ale výborná elektro-industriální děvka, co ví kam sáhnout a kde přitlačit.

One Fire ale není úplně ztracená deska. Tou si myslím, že byla This Is Where Death Begins s otravným, totálně mimoidním zvukem, co trhal uši. Celý ten přerod Combichrist ve Static X nové doby, kytary, metla všude okolo, až se práší za kočárem, to prostě nefunguje. Na mě ne, jako fanouška elektro rytmů a fuckování správným směrem. A to přitom Combichrist umí naživo stále zbořit, tohle všechno umí podat. Jako by se jim z desek postupně vytrácela energie, kterou umí do lidí vpálit už jen naživo (kdo by taky odolal dvojí rytmice a totálnímu paření všech na pódiu). Na One Fire jsou stále slušný halekačky, je jich ale pomálu. Hate Like Me má slušivej základ a má v sobě prostě to fluidum Combichrist, co začínám často postrádat. Guns At Last Dawn s hostujícm Burtonem z legendy Fear Factory je pecka jako kráva – není to první čistě punková mlátička v historii, klidně bych oželel vlezlej prostředek a neustával v nátlaku. Lobotomy jako jediná připomene starou školu Aggrotechu, o moc víc svěžích plivanců tu ale není. Slušná šlapačka je ještě předposlední Last Days Under The Sun. A tady někde bych s chválením skončil, protože to prostě maká na jiných fans. Jo, je to prostě tak. Combichrist moderního věku je kočkopes pestrých barev, co skladba, to sousto pro jinou tlamu. A transformace pokračuje.
Pokud jste na tyhle uřvance narazili poprvé a líbí se, zkuste hutnější sousta staré tvorby. Pokud si vystačíte s tím, co zrovna nabízí, vaše volba. Budete ale poslouchat kapelu, která i přes veškerou snahu působit neurvale a divoce, sklopila uši a zařadila se mezi nevybočující produkci tvrdších trendovek dneška.
Jo, ale bod navíc jim patří za cover California Über Alles od Dead Kennedys. Tady se kluci poměrně našli.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 4.11.20 10:12odpovědět
Je to nuda, problém doposlouchat. Guns at Last Dawn (nevím proč na BC uvedena jako Guns at Last Night) je pravda hitovka, ale tak trochu jak Ministry na Psalm 69. On Fire budiž zapomenuto.
Label:Out of Line Music
Vydáno:Květen 2019
Žánr:EBM / industrial / bubu metal
Andy LaPlegua - zpěv
Eric13 - kytary, doprovodný zpěv
Will Spodnik - perkuse
Dane White - bicí
1. Intro
2. Hate Like Me
3. Broken United
4. Guns at Last Dawn
5. Lobotomy
6. One Fire
7. Bottle of Pain
8. 2045
9. Interlude
10. Understand
11. California über alles
12. Last Days Under the Sun
13. The Other

Combichrist
We Love You

Combichrist
No Redemption

Brutal Assault 24 (2/2)
7.8. - 10.8.19, Jaroměř, pevnost Josefov

E-L-R
Vexier

Somnus Aeternus
Exulansis

Awrizis
Dreadful Reflection

Diespnea
Radici

Falls of Rauros
Vigilance Perennial

Forgotten Tomb
...And Don't Deliver Us From Evil

Coram Lethe
In Absence

Dødheimsgard
A Umbra Omega
Domácí metalová kapela Atomic Wardead vydala své nové EP nazvané Who's Through The Ages. V digitální podobě slyšte na youtube.
10.4.2026Na vydavatelství Dead Maggoty právě vychází zajímavá CD kompilace, která na ploše 75 minut a zlatém CD disku přináší osmnáct skladeb českých a slovens...
10.4.2026Deváté studiové album Pergamen se jmenuje Oáza Magia a dle vlastních slov kapely přináší čerstvou porci poetického dark metalu, nasáklého atmosférou p...
2.4.2026Na prvního května je naplánováno vydání nového alba Laibach, které se bude jmenovat Musick. Roztančit v rytmu titulní skladby se můžete u působivého k...
30.3.2026V rámci blížícího se vydání nového alba Cma kapely Heiden byl zveřejněn další videoklip, tentokrát k skladbě nazvané Vodě. Sledujte a poslouchtejte ZD...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.