Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Vcelku rychle vydává náš klan Cruadalach svá díla. Dnes nám předkládají své debutové album Lead – Not Follow. V podstatě by se dalo hovořit o již druhém albu, ale oficiální označení hovoří jinak. Pro malou rekapitulaci má klan na svědomí jedno demo V rytmu staré krve a EP Agni. Ponořme se nyní hlouběji do lesů, abychom poodhalili stříbrný kotouč Lead – Not Follow. 

Zvěsti poslů o chystaném pagancoreu byli pravdivé. Však co si pod tímto ošemetným pojmem vybavit? Nic zlého, nic extrémního, nic degradujícího. Tento pojem však lze použít jen v jistých pasážích. Alespoň já bych to tak cítil. Z celkového pohledu se Cruadalach stále drží svého kopyta, které ovšem lehce pozměňují, přikrášlují a vyvíjí. Nelze proto hovořit o pagancoreu v rámci celého alba. Ano, rychlejší hraní a drsnější zpěv se dostavuje, ale v míře nepřevyšující ostatní žánry odrážející se v hudbě. Cruadalach staví na pevnosti skladeb a v nich použitých motivech. Nuda se tedy jen tak nedostaví, ale na druhou stranu pozor. Musel jsem toto dílo celkem déle vstřebávat, než se po prvním poslechu pouštět do unáhlených závěrů. Ne že bych tím chtěl říci, že mě hned nudilo, ale nebylo (alespoň pro mne) jednoduché udržet pozornost. V současnosti se již na situaci dívám trochu z jiného úhlu a myslím si, že z lepšího, správnějšího.

Ještě než se pustím do pitvání tónů, zmíním se v krátkosti o obalu desky. Tentokrát se mi tento výjev velice zamlouvá. Stylově animovaná vyjící ovce na úpatí prastarého stromu. V pozadí je pak bílý měsíc a hluboký les. Pěkné zátiší úměrně korespondující s obsahem desky. Hlavním motivem však zůstává zvláštní zakroucení větví, vlny a jakýchsi výhonků z loga kapely. Tento jev pak evokuje pohanské symboly, což není nic zavádějícího. I samotný booklet má líbivý, přijatelný vzhled. Obrázky jsou to tedy pěkné a nevyzařují kýčovitostí. No a co hudba? Částečně jsem ji naznačil již výše. Nyní bych snad jen přisadil několik drobností. Nevím, zda-li je to jen můj pocit, ale místy mám dojem, že se hudba přiblížila tuzemským Silent Stream Of Godless Elegy. Jisté nálady mi přišly vskutku totožné. Nicméně Cruadalach stále překypují větší energií a dravostí. Tento klan nám má ještě hodně co říci.

Úvod do celého počinu tvoří takové intro pojmenované Dubh. V rychlé návaznosti pak pokračuje skladbou Rage Starts Here. Hned v třetí věci Nezlomní se setkáváme s velice pěknou písní, už jen díky českému textu. Krásná atmosféra a povedené melodie, parádní kus. Vzápětí přichází další vydařená pecka Living With Pride s chytlavými vokály. Jako mezník a jakási mezihra, či intermezzo pak působí song Blejanje na Mjesec. Celý je halen do jakéhosi středověkého kabátu, takovou skladbu uslyšíte spíše na nějakém hradě nebo dobové slavnosti. Velice příjemná záležitost. Přes lehce tvrdší Signal Fires a živou, skočnou Cruadalach se dostáváme k další česky zpívané Morrigan. Pomalejší píseň s nádhernými vokálními pasážemi. V takovém lehkém heavy oparu se pak pohybuje devátá For My Bleeding Friends, po níž následuje chytlavá a povzbuzující Hear Our Voices!. Jako pohlazení a slib, „že se vrátí“ vyzařuje poslední The Promise. Když nad tím teď přemýšlím, tak to vlastně slib je. Pomalá loučivá balada utvářející hezkou tečku.