Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cult of Luna - Vertikal II (EP)

Cult of LunaVertikal II (EP)

Jirka D.26.10.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Evolve Blues R222
VERDIKT: „Vertikal II“ je prostě jiné a přitom je spojení s „Vertikal“ zřejmé, logické a dávající skladbám potřebný pevný bod pro vlastní rozběh, jasný základ, ze kterého mohou rozvíjet svou vlastní identitu.

Je to už nějaký čas, kdy jsem pochvalně psal o letošní desce Cult of Luna a moje nadšení stále nevyprchává, stále jsem přesvědčen, že jde o jednu z nejlepších desek dosavadní letošní sklizně a v daném žánru o zcela bezkonkurenční počin. Její propracovanost, atmosféra, koncept a promyšlenost vysoce přesahuje kolegy z deprivační branže – jakkoliv muziku za soutěž nepovažuju – a to jsem jich slyšel, no řekněme víc než pár.

 

Informace o doplňujícím EP „Vertikal II“ mě překvapila. Jednak jsem nic takového nečekal a pak mi jakékoliv další doplnění přišlo zbytečné a v podstatě i nežádoucí, protože na „Vertikal“ je vše, co na něm být má, nic navíc netřeba a dokonce i přidaná skladba na limitované edici mi přijde jaksi nad rámec, nehodí se, nezapadá.

 

Více jak půlhodinové EP je jiné než dlouhohrající předchůdce, i když pojítka jsou zřejmá a tíživě monumentální atmosféra je zde přítomná rovněž. Jestli „Vertikal“ znamená soustředěný poslech se zatajeným dechem, tak „Vertikal II“ je výdech, poklidný a skoro bych řekl zklidňující. Album zavání experimentováním s vlastním zvukem, s vlastním výrazem a zachycuje kapelu sebejistou a na vrcholu, pro kterou nepředstavuje problém vydat desku, která zdánlivě s ničím zajímavým nepřichází. Nějaký čas jsem zkoušel si představit „Vertikal II“ bez „Vertikal“, jestli dokáže existovat samostatně, fungovat smysluplně a žít svým vlastním životem. Vzdal jsem to, „Vertikal“ tu prostě je a těžko tu desku vytěsnit, ale po pravdě – jsem na pochybách, i když důležité to není.

 

První tři dlouhé skladby nesou jasný otisk zvuku předchozí desky, jen v nich absentuje překotný vývoj, tlak je stupňován velmi pozvolna, motivy jsou cyklicky opakovány a jednoznačný směr na první pohled chybí. Přesto jsem přesvědčen, že právě nějak takhle má znít následovník dlouhohrajícího opusu, opak by sklouzával do auto-recyklace a pochyby úměrně narůstaly. „Vertikal II“ je prostě jiné a přitom je spojení s „Vertikal“ zřejmé, logické a dávající skladbám potřebný pevný bod pro vlastní rozběh, jasný základ, ze kterého mohou rozvíjet svou vlastní identitu. A ta je naprosto zřejmá, od první chvíle poslechu jde o Cult of Luna.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky