Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dødheimsgard - A Umbra Omega

DødheimsgardA Umbra Omega

Victimer5.8.2015
Zdroj: flac / mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX-H330 / mobajl
VERDIKT: DHG jsou těmi, kdo ovládá páky současného avantgardního metalu. V impozantně servírovaném šílenství, i s pár poklesky předvídatelnosti. Podivuhodná sbírka protichůdných nálad a poslechových restartů.

Nelehká to úloha recenzenta, když po dvacátém poslechu nového alba vyšinutých aristokratů obrátí oči v sloup a tiše si povzdechne: „tak zase ne...“. Dostat se na kobylku nové nahrávce DHG chce trpělivost a chce to také pečlivost. Každá další minuta „A Umbra Omega“ nechaná napospas jako pozadí chválihodné denní činnosti je hřích. Další krátké přerušení společné hodinky mívá bohužel dost negativní důsledky. Alespoň u mne ano...

 

O DHG nebylo léta slyšet. Jestli se jejich život v jisté chvíli zastavil není známo, ale teď srdce Vicotnika a ztraceného syna Aldrahna bije velkým entuziasmem. Minulost respektovaných alb "666 International" a "Supervillain Outcast" může zůstat zapomenuta, i když je to odloučení nelehké. V novince však vidím víc, nakonec opravdu ano. Povedlo se mi v ní nalézt něco, co se zdálo být mrtvé, nebo přinejmenším důkladně skryté. Nezmar Aldrahn se vrací právě z dob, kdy tovární halou stékala krev do odtoku a jakoby jeho nová přítomnost v DHG symbolizovala větší zanícenost a především velkou chuť jít dál. Stagnace je přece nepřítel a zrádce!

 

// Čas nehraje roli, nesmí. Rozhodně ne ten věnovaný poslechům obnovené formace zasvěcující svůj obřad temným strukturám avantgardy, se kterou šijí všichni čerti a všichni tihle čerti se nechovají dle klasických pekelných zvyklostí. DHG jsou zpátky. Zvrácení, blázniví, nekompromisní i zdrženliví. Jsou to zkrátka oni a se svými pravidly. A ty dnes zkouší povýšit na něco, pro co mnohdy nejsou slova //

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/dhg.jpg

 

"A Umbra Omega" je nejdotaženějším a nejkomplexnějším dílem diskografie norských zaklínačů, jakkoli tomu první ohrnuté nosy nad příliš průhlednou avantgardou nenahrávaly. Novinka totiž průhledná moc není. Spíš vůbec a její tvář je diametrálně odlišná od té, kterou nastavuje jako seznamovací. Dle ní se řídit nelze a nelze z ní dělat žádné závěry. S předčasným chytračením prostě raději šetřme. DHG dali dohromady desku, která ve své odpornosti a nesouvislém mumlání našla kořeny skladatelské geniality a rozvinula je do konkrétní podoby výborného alba. Alba, jenž se nemá zapotřebí dívat kolem sebe a zjišťovat jak se věci mají. I když do své minulosti leckdy nahlédne a vytáhne provokativně obšlehlý trumfík, který škrábne do ucha a na patře vyloudí nesouhlasné "to jste nemuseli...". Ovšem poslední věta není fráze a je v drtivé menšině tomu, co se na "A Umbra Omega" skutečně odehrává.

 

DHG se lehce i křečovitě vznášejí nad termíny jako black metal, avantgarda, jazzík či ambient. Ano, všechny tyhle ingredience jsou na albu přítomny. Vždycky když zazní, tak nás jedovatě štípnou, abychom si je dobře uvědomili, ale o nich to vážně není. DHG vztekle plynou. Je to blbost, že? Ale je to recenze na novou desku téhle kapely a pár blbostí se snese. A když si tak vztekle plynou, tak u toho vypouští nervní nadhled, na oko neuspořádaný a naivní. Doopravdy však významně stálý a věrný. Témata, která "A Umbra Omega" nepřetržitě proudí, jsou nakonec velkým zážitkem a nebylo zapotřebí brouzdat překotnými ozvěnami od vedle. Tohle jednoduše JE metalová avantgarda nejvyšší úrovně. Jednoduše složitá, složitě celistvá a krajně nakažlivá. Bez příkras a když s nimi, tak noblesními, bez zbytečných extravagancí. DHG vládnou!

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Garmfrost / 5.8.15 14:03

Zrovna včera jsem tuto velkolepost poslouchal a žasl, kolik toho obsahuje. Jeden z klenotů nejen letošního roku!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 6.8.15 21:02odpovědět

Mně to napřed přišlo strašně blbý. Za každou cenu hrát tu šílenou a divnou hru a tahat to kdesi z paty, prostě odvárek. Tak jo, někam jsem to zahodil a nevěnoval tomu pozornost. Pak jsem si to sám sobě dost vnucoval, což jinak moc nedělám, a nakonec jsem tomu propadl, vzal to úplně jinak. Jiný rozpoložení, pár měsíců pauza, skvrny na slunci, co já vím...

boovol / 6.8.15 16:22odpovědět

Možná tomu dám taky ještě šanci, ale už jsem nad tímto albem přinejmenším nalomil hůl. Problém vidím především v jednotlivých riffech. Nebýt aranží a struktury skladeb, kdy se žádná pasáž znovu neopakuje, máme tady oldschool jak řemen, což je přesně věc, která mi u současného metalu vadí. Korunu tomu nasazuje Aldrahn a některé z jeho vokálních pokusů, které děsně tahají za uši. Na Dodheimsgard mám díky 666 International vysoké nároky, chci od nich avantgardu, což podle mě aktuální album není - 6/10.

Mirek M / 5.8.15 15:46odpovědět

Já se přiznám, že s touhle deskou dost bojuji. Miluju norský avantgardní metal a s navijákem jsem zbaštil i kritizované novinky Arcturus a Solefald. Tohle na mě ale působí neslaně nemastně. Přehrávaná teatrálnost, neúměrně natahované délky skladeb a opravdu dobrých nápadů pomálu. Ještě tomu dám šanci, ale zatím dávám přednost dvěma předchozím řadovkám...

Bodin / 5.8.15 14:12odpovědět

Složitá nahrávka, kterou nedokážu ani po x-tých posleších pořádně vstřebat a kroutím nevěřícně hlavou "co tim chtěl básník vlastně říci" (v dobrém slova smyslu). Složitá recenze, která přesně vyjadřuje obsah a podstatu nového díla Dodheimsgard.

Garmfrost / 5.8.15 14:03odpovědět

Zrovna včera jsem tuto velkolepost poslouchal a žasl, kolik toho obsahuje. Jeden z klenotů nejen letošního roku!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky