Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
De Staat - Bubble Gum

De StaatBubble Gum

Victimer16.4.2019
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Nová, rozervanější forma elektro rocku, který lepí jako žvýkačka. A potvrzení, že tuhle kapelu je třeba brát s maximální vážností.

Dnes zvolníme, ale jen na oko. I v elektronické hudbě současnosti lze zaznamenat jména, která pořádně zvedají ze židle. Ať už je ten důvod jakýkoliv. Zásada číslo jedna - jde to i bez kraválu a rezonujících zdí. Zásada číslo dvě - vysmát se zásadě číslo jedna a nechat si pořádně pocuchat nervy v klidnějším klimatu. Třeba explozivní pop music. Protože není klid jako klid a není bouřka jako bouřka. A dneska to bouřka přece jen bude. Z gumáren Nijmegen.


De Staat je na evropských pódiích už docela zaběhlá partička, kterou bych se neváhal zařadit do kategorie zjevení. Rozhodně patří mezi kapely, které svým pojetím čeří stojaté vody, zvládají démonizovat víc svojí hudbou jak zjevem a hlavně si zdravě věří na to, kudy se s grácií a stylem promenádovat. Jejich hudba je adrenalinový zážitek, výživná, po různu vybuchující směs elektroniky, rocku, popu a nevyčuchlé hry na kabaret. A je to především kvalitní zábava. Těkavá, podporující tvorbu husí kůže a házející nový den poněkud jiným než běžně sluníčkovým směrem. Slunce De Staat svítí do dvou do rána, dělá si nehty a chodí na diskotéku. Sám jsem ho viděl...

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/de%20staat%20band%202.jpg


Vzhledem k plánům v minulosti je jistě dobře, že se tihle chlápci dali dohromady a po svém spojují modernu s retrem. Dneska je to vlastně už klasika. I synťáky De Staat zní jako kdyby Kraftwerk vykradli supermarket s hračkářstvím a v drogerii přitom narazili na modrou žvyksnu Sevak, vstoupili do její bubliny a nechali se přenést do roku 2019. Staré klávesové robozvuky sice dnes kradou všichni, ale jde o to, jak s tou krádeží konkrétní umělec umí naložit. A De Staat to umí výborně. Návykově plastická - taková je syntetika téhle kapely. Rozpínavá, kvetoucí i matoucí a rychle se smrskávající. Kdybych byl hodně naivní a představoval si naše Schwarzprior jak hrají populární hudbu, možná by zněli podobně.


Nic naplat, tuhle kapelu si řadím mezi ty interprety, kteří (když jim budou všechny hvězdy nakloněny) mohou prorazit hodně vysoko. Jejich švihle energický elektro rock zní jako vážná diskuze před kostelem, ale taky jako provokace, jak celou tu vážnost zmuchlat, hodit do koše a na nějaké kázání hodit bobek. Podivně zasekávaný a neuroticky explozivní pop pro masy, kterým nebude nejspíš úplně všechno po chuti. Až afektovaně výstřední vokál, barevná spektra stejnosměrných i protichůdných melodií a dravý projev celkově, kdy i balada vyzní jako energická věc a ranní lomcovák. Tak to kroutí De Staat.


Je to něco pro mě, to určitě ano. V té dnešní záplavě plytkých, monotónních králů radií, je radost podlehnout vyšší formě populární hudby, která hrdě vystavuje správnou míru šokujícího žáru, ale přitom nespaluje, neexhibuje a nehledá sladkou levárnu. Žvýkačka De Staat sama o sobě sladkou je, ale nejen to. Je taky kyselá a protivně se lepí na patro. Přesto si ji ale znovu a znovu vkládáte do úst a trhaně, s lehce vyšinutým výrazem ve tváři, žvýkáte. Bubble Gum je rozhodně výborné pop / rockové album současnosti, jenž zalepí hubu nejednomu pochybovači. Tomu věřte.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky