Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dead Melodies - Fabled Machines Of Old

Dead MelodiesFabled Machines Of Old

Symptom30.7.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 Series II / Marshall Major II
VERDIKT: Nečekaně osvěžující nahrávka zkoumá možnosti temné ambientní hudby z perspektivy akustické kytary.

Překvapení a vývoj jsou v hudbě z dlouhodobého hlediska tolik, co čas v lidském životě, totiž ta nejcennější komodita. Tom Moore si to evidentně uvědomuje, a tak na nové nahrávce přichází s oživením v podobě akustické kytary v hlavní roli. Je to spojení nečekané, v rámci diskografie oregonského labelu Cryo Chamber poměrně neslýchané a o to cennější, že bezvadně funguje a dává jinak mnohdy monotónním nahrávkám nový rozměr plný energie. Ve vedlejších rolích se mihne elektrická kytara, zazní baskytara i field recording a samozřejmostí jsou syntezátory mnoha odstínů.

 

Premisu příběhového pozadí, která nemůže být jiná než fantaskní, napoví výjev na titulní ilustraci. Ať už jde o zpodobnění blízké či vzdálené budoucnosti nebo snad alternativní podoby některého z předchozích století, je to výborná duševní potrava pro všechny milovníky dobrého vypravování. V mysli sledujeme starého barda, který v krčmě provoněné dýmkou a medovinou luští zápisky ze starých svitků a knih o minulosti světa. Příběhy o velké říši z dob druhého věku strojů, kdy proroctví o ohnivém kameni a boj o nadvládu přivedli lidstvo ke zkáze…

 

Krok správným směrem pro diskografii Toma Moora z hlediska její různorodosti, pro svět hudby jako takový asi nic zásadního. Zapojení vícera žánrů z kategorie hudebního minimalismu do většího výpravného celku je ve výsledku osvěžující a oči otevírající poslechový zážitek. Decentní folkařina s akordy vybrnkávanými na klasickou kytaru dominuje zejména první části alba. Ve spojení s šamanskými bubny a pravděpodobně digitálně emulovanými zvuky netradičních strunných nástrojů je možné bavit se o jisté hudební podobnosti s norskou Wardrunou. V případě alba Fabled Machines Of Old slouží hudba především příběhu a jeho atmosféřě, ambice nějak hlouběji postihnout lidovou moudrost a spiritualitu bych tu nehledal.

 

Závěrečné hodnocení nemůže být jiné než kladné. Spojení neofolkové kytary s prvky kinematografické hudby je organické a naprosto funkční. Hráčské schopnosti Toma Moora nedosahují virtuosity velkých jmen akustické scény, proto nečekejte promyšlené a košaté aranže ve stylu německých Empyrium a jim podobných. Na druhou stranu může být jeho projev záměrně tlumený, aby lépe sloužil potřebám skladeb samotných. Na každý pád jsou repetitivní motivy ve vynikající symbióze s okolním děním, do kterého svou trochou přispěli Simon Heath za Atrium Carceri pro trojku Strawmills Burning a Jim Field za Northumbria pro šestku On Crimson Waters.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Lomikar / 2.8.21 9:45odpovědět

Ten Rozalski (autor přebalu) je fakt všude. My, kluci od deskových her, ho máme na talíři prakticky denně skrze hru Scythe. Naštěstí se na ty jeho výjevy dá dívat do aleluja.

Symptom / 2.8.21 13:01odpovědět

Scythe jsem měl na talíři zrovna včera a je fakt, že atmosféra Rozalskiho ilustrací z obalu přímo odkapává, ale v tomhle případě by autorem měl být Simon Heath.

Lomikar / 2.8.21 17:02odpovědět

Lol, tak to si pro tu inspiraci skutečně nešel daleko. Když jsem to porovnával v detailech, tak ten Heath to má akorát digitálně vyhlazenější a ty jeho mašinky zřejmě neběží na páru, jinak je to némlich to samý. Už třeba ta rozkročená persona v popředí pro měřítko.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky