Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Expander - Neuropunk Boostergang

ExpanderNeuropunk Boostergang

Victimer20.12.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Drze, kyberneticky a s nadhledem vedená válka o vesmír. Zbraně? Mečík a tablet.

Psal-li tu před pár dny Garmfrost o Khthoniik Cerviiks jako o extrémně metalové odpovědi na vesmírné umění Voivod, mám tu další variantu, jak z odkazu nedostižných Kanaďanů čerpat. Expander je kapela ze Států a v současnosti má na kontě druhé album Neuropunk Boostergang, kterým nijak neuhýbá ze zajetých kolejí debutu. Pěkně jej následuje a snaží rozvést. Expander jsou Voivod blízko už jenom tím, že základ jejich muziky tvoří thrash metal. Až po něm je kapela povolná k jeho ohýbání. Výsledkem je elektronikou a punkem stříklý metalový crossover, pro který není lepší pojmenování než kybernetický.

 


Nadhledem a pozitivními vibracemi nadopovaní Amíci vsadili na přímočarou psychedelickou jízdu, které kraluje směs metalu a syntetiky a kdesi na palubní desce ikonické vyobrazení Awaye a Snakea. Tímto ale tohle srovnávání ukončeme, protože Expander si nezaslouží být jen slepými následovníky, navíc to není do detailu přesné, jen zajímavé. Progresivní choutky válečníků jsou ukryté do psychedelické slupky jejich hudby a tím to končí. Jinak se Expander chovají útočně, svým plastikovým vybavením šermují před obličeji vesmířanů a chtějí, aby je bylo všude slyšet. Žádné dlouhé fráze nečekejme, jsou pěkně nabroušení. A když se zpomalí, je to svátek.


Kapela se svou aktuální deskou zaparkovala u Profound Lore Records, což jí dodává na významu a dobré společnosti. Samotný materiál funguje zejména jako dobrá zábava a vzdor všem tradičním klišé. Což samo o sobě není málo. Pocit, že kapela prakticky od začátku do konce alba hraje útočnou hru a příliš nehledí na okolí, je určitě správný, ale i on má své trhliny. Ano, je to neurotický kvapík, ale i pod ním lze nalézt dost odboček. Jsou tu různá probarvení a předehry a nemusí to být nutně elektronika, kdo je řídí. Je to o pozornosti a malých střípcích lítajících z této plastické trhaviny. Kdo chce, tak si je posbírá. I tak by ale Expander mohli víc říkat fanouškům hardcore punk scény, pokud tedy dotyční striktně netrvají na pravidlech žánru.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/expander%20band.jpg


Já si kapelu vizualizuji přesně jak praví obal desky. Futuristická krajina, skafandry a smrtky v jejich vnitřním, hermeticky uzavřeném obalu. Všude hromada laserových paprsků, změť barev a groteskních vesmírných bytostí. Bude se plenit, ale ve vší naprogramované počestnosti. Strach z Vetřelců, Predátorů a jiných filmových hrdinů oplývajících neobvyklou silou a krutostí není na pořadu dne, hlava je nahoře, oko přesné a zalité krvelačností v módu virtuální gamesky.


Album si jedu s přestávkami asi dva měsíce a vždy se k němu rád vracím právě pro jeho nekomplikovanou a vesele praštěnou povahu. I když v náznacích mluví i vážným tónem, to hlavní je sdělení na první dobrou. Patříte-li mezi mezigalaktické tuláky a rádi si křivíte názor na zaběhlé pořádky, může být Neuropunk Boostergang deskou pro vás. Abych nezapomněl, kdyby nebyl po ruce synkův tablet, zkuste najít aspoň jeho klávesnici a neprodleně vyhledejte nejbližší hračkářství. Patřičná výbava je nutná.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky