Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Eye Of Nix - Ligeia

Eye Of NixLigeia

Bhut26.12.2020
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Avantgardní doom, co dělá dobře po těle. Pěkný poslech pro fandy Subrosa a podobných.

Teprve se třetí deskou Ligeia se k mým uším dostala americká banda Eye Of Nix a hned jsme si padli do noty. Ostatně zpozornit by možná měli i další zájemci, kteří holdují hudbě doomové, lehce avantgardní, lehce zlé a srovnatelné třeba s Bathsheba, Subrosa, Wolvennest a podobně. Nalákalo? To je dobře.

 

Hlavní středobod hudby Eye Of Nix vidím ve vokálu Joy Von Spain, jejíž barva mi k takovéhle muzice prostě sedí. Je to charakteristický prvek, kterým se mohou pochlubit i výše uvedená jména, byť jsou dvě z nich již nefunkční a všichni dobře víme, jaká je to škoda. Jenže hlas by sám o sobě nemusel být tak omamný, kdyby mu nestála v zádech fortelná muzika. Tou je utahaný doom mystického vzezření. Vláčné tempo v citlivém prostředí melancholie i tajemna. Ale nejen v těchto polohách se kapela našla. Tu a tam vystrčí čertí rohy a patřičně zazlobí, což graduje až do blackmetalových pasáží. Zejména druhá skladba svým nástupem touží odzbrojit vše v cestě a ukázat, že zahrávat si s nimi nikdo nebude. Na druhou stranu tyhle svižné sypačky kapele k duhu moc nejdou a jsou vyloženě jalové. Respektive já bych se bez nich naprosto s klidem obešel. Daleko víc by mohlo být naopak té chladné temnoty, kterou není problém naladit.

 

Po všech stránkách jde o poměrně pestrou práci, během které se střídá hned několik uchu libých nálad. Takže plavat je rozhodně v čem, a to nemyslím jako nemotorné topení se, ale jako uvolněné unášení na vlnách. Eye Of Nix mají v sobě pozoruhodný náboj a jeho energii využívají střídmě a s rozvahou. Tedy až na občasné výjimky, kdy zbrkle vystřelí a ve vzniklém zmatku se sice dá dobře orientovat, ale to rozbití stávající nálady je vyloženě zbytečné. Zajisté by mohl následovat výčet různých detailů v konkrétních písních, ale takto jednoduše nasměrovat posluchače se mi zdá podvodné. Vytrácí se tím kouzlo objevování, které tento spolek nabízí. Už vzhledem k žánrovému zaměření.

 

Musím se přiznat, že jsem si tu vystřílel vlastní munici. Zejména v úvodu, kde jsem vyjmenoval příbuzná hudební tělesa. Pakliže jste se dosud s něčím takovým nesetkali, zkusíme to vzít trochu hlouběji. Tak to srovnání s Wolvennest je zejména dané ve zvláštní zádumčivé náladě. Eye Of Nix sice neklesají do takových hlubin a nezpomalují na téměř neživou nehybnost, ale ta provázanost v příjemně mrazivé náladě se vystopovat zajisté dá. Subrosa je jednoznačně tím největším možným tahákem, který ve srovnání nejspíš přiměje většinu čtenářů k poslechu. Ale pozor, ta podobnost není pochopitelně doslovná. Subrosa má specifický styl a zejména způsob gradace skladeb, na to jsou Eye Of Nix až příliš rozevlátí a řekněme avantgardní (ve smyslu určité teatrálnosti). Přesto najdeme určité postupy a roviny, které mohou být vesměs totožné. Celé se to stejně opírá především o společný jmenovatel doom metalu a ženského zpěvu se zajímavým zabarvením. Asi nejvíce podobná je tím pádem Bathsheba, která však nedosahovala takových met, jako se to daří Eye Of Nix. Ve výsledku jde o ojedinělé a svérázné těleso, což je zjištění zajišťující úlevu. Asi nepotřebujeme znát věrohodné kopie a snahy o stejné cíle. Eye Of Nix tak kráčejí po vlastní cestě, po které kdysi vyšly i výše jmenované kapely. Každá z nich se však později rozhodla vydat na svou jedinečnou pouť, byť jsou od sebe vzdálené takřka nadohled. Překážky v tom nevidím, naopak celkem příjemný ukazatel.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky